Jezuitská kolej (Jihlava)
| jezuitská kolej v Jihlavě | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |
 Česko
|
| Místo | Jihlava |
| Souřadnice | 49°23′48,66″ s. š., 15°35′27,62″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Tovaryšstvo Ježíšovo a Řád bratří kazatelů |
| Založení | 29. 8. 1625 |
| Zrušení | 1774 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 16995/7-4877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezuitská kolej a gymnázium v Jihlavě je komplex historických budov při kostele svatého Ignáce na severovýchodní straně Masarykova náměstí v centru Jihlavy. Budova koleje a gymnázia postavená v barokním slohu na přelomu 17. a 18. století dnes slouží jako městská knihovna. Udtud je také vstup do jihlavských katakomb.
Historie
Ačkoli první kázání jezuitů v Jihlavě proběhlo v roce 1618, kdy doprovázeli kardinála z Dietrichštejna na cestě do Prahy, nesetkalo se mezi místními s velkou odezvou.
Založení jezuitské fundace s trvalým příchodem členů řádu jezuitů do Jihlavy ve 20. letech 17. století souvisí s rekatolizací českých zemí, následující v období po bitvě na Bílé hoře. Jihlava bylo jako významné centrum s převážně německým obyvatelstvem luteránského vyznání předmětem zájmu krále Ferdinanda II.[1] Až do roku 1624 se nejbližší jezuitská kolej nacházela v Jindřichově Hradci a celé na Moravě byly pouze dvě jezuitské fundace, ještě z 15. století (v Brně a Olomouci). K nim po té jihlavské (1624), přibyly další čtyři: kolej ve Znojmě (1624), v Kroměříži (1634), v Uherském Hradišti (1644) a v Telči (1661).[2]
V roce 1623 vnikla nadace pro založení koleje, která od městské rady roku 1624 získala 23 zkonfiskovaných měšťanských domů na náměstí, kvůli morové epidemii však byly základy koleje položeny až v roce 1625 nebo 1626.[3] Výstavba probíhala pod vedením italského stavitele Jacopa Brascha, trvala několik let a vyžadovala další finanční podporu. Slavnostní zahájení činnosti byl přítomen také řádový provinciál a někdejší rektor olomoucké univerzity Řehoř Rumer. Superiorem koleje byl jmenován významný kazatel a literát Jiří Plachý-Ferus.[4]
Významnými podporovateli koleje byl císařský generál a diplomat Michael Adolf z Althannu (1574–1636) a jeho manželky Alžběta ze Stötzingenu († 1624) a později Marie Eva ze Šternberka (1605–1668), dále též císařský plukovník Rombald XIII. z Collalta a jeho manželka Blanka Polyxena z Thurnu a Valsassiny.
Jezuitský konvent byl rozpuštněn v čase josefínských reforem a jeho prostory od roku 1781 využívali dominikáni ze sousedního zrušeného dominikánského kláštera,[5] jehož budovu posléze zabrala armáda.[6] Dominikánský konvent čítající dvacet bratří v jezuitské koleji pobýval jen krátce, do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[5]
Gymnázium a seminář sv. Michala.
Budova jezuitského gymnázia, otevřeného v roce 1727, je nejmladší z částí učástí barokního souboru staveb. V období druhé světové války byla v budově na přechodnou dobu umístěna městská knihovna. Poté zde krátce sídlil archiv, škola pro ženská povolání, školní internát a od roku 1950 Krajské velitelství Sboru národní bezpečnosti, které budovu opustilo roce 1960. Od roku 1961 budova bezmála čtyřicet let sloužila jako sídlem Státního okresního archivu v Jihlavě.
V roce 2002 bylo přistoupeno k obnově budovy pro potřeby Městské knihovny. Nově zrekonstruované prostory byly slavnostně otevřeny 1. října 2003.
Reference
- ↑ Jihlava - průvodce, památky, zajímavá místa. www.cklub.cz [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ FOLTÝN, Dušan. Jihlava. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. vyd. Praha ,: R. PISKOVÁ a kol., 2005. S. 342.
- ↑ Česká provincie TOVARYŠSTVA JEŽÍŠOVA. www.jesuit.cz [online]. [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ HOFFMANN, František. Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Brno: [s.n.], 1967. S. 88.
- ↑ a b FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klšáterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 343.
- ↑ FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 345.
