Thurn-Valsassina
| Thurnové-Valsassina | |
|---|---|
 | |
| Země |
 Rakouské císařství,  Švédsko,  Prusko
|
| Mateřská dynastie | Thurnové/Torrianiové (della Torre), Valsassina |
| Tituly |
|
| Rok založení | 12. století |
| Poslední vládce | dosud žijící |
| Větve rodu | Thurn-Taxisové, Thurn a Valsassina-Como-Vercelli |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thurn-Valsassinové (německy též Thurn und Valsassina) je původně furlánsko-gorický a později také rakouský šlechtický rod, působící i v Čechách. Po potvrzení císařem Ferdinandem III. jsou Thurn-Valsassinové považováni za předky rodu Thurn-Taxisů.[1]
Další šlechtická rodina Thurnů ze St. Gallenu se směla nazývat Thurn-Valsassina, ta však nebyla příbuzná.
Historie rodu
Rod Thurnů má původ ve starém italském rodu Torrianiů (Della Torre), který se objevuje již ve 12. století.
Jako první do Čech dorazil František Bernard Thurn, který se poprvé oženil s Ludmilou Berkovou z Dubé, která zemřela roku 1558 se dvěma malými dětmi; podruhé se oženil s Barborou Šlikovou, s níž měl čtyři syny. Z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti však přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitelů vojska při českém stavovském povstání. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce povstání odešel do exilu a válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. V roce 1640 Jindřich Matyáš Thurn v emigraci v Livonsku na území dnešního Estonska zemřel.
Osobnosti rodu
- František z Thurn-Valsassiny (1508–1586), tajný rada arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského
- Jindřich Matyáš z Thurnu (1567–1640), český šlechtic, vůdčí osobnost stavovského povstání v Čechách v roce 1618
- František Bernard z Thurnu a Valsassiny (1592–1628), generálmajor působící v moravských, císařských a švédských službách
- Jan Jakub z Thurnu a Valsassiny (1602–1643), švédský vojevůdce ve třicetileté válce
- Jindřich z Thurnu (1628–1656), švédský generál, říšský rada, místodržitel v Rize a Reveli
- Karel Maxmilián z Thurnu a Valsassiny (1643–1716), moravský zemský hejtman, rytíř Řádu zlatého rouna (611)
- František Maria Oldřich z Thurnu-Valsássina (1691–1741), polní vachmistr
- Antonín z Thurn-Valsassiny (1723–1806), c.k. polní zbrojmistr, rytíř Řádu zlatého rouna a majitel 43. pěšího pluku
- Evžen František z Thurn-Valsassiny (1725–1805), c.k. generálmajor
- Josef Benedikt z Thurn-Valsassiny (1744–1825), probošt a předseda vlády v Řezně
- František Xaver Josef z Thurn-Valsassiny (1748–1790), c.k. generálmajor
- Josef Antonín Jan Nepomuk Vincenc z Thurn-Valsassiny (1760–1831), napoleonský generálmajor
- Jiří Antonín František z Thurn-Valsassiny-Como-Vercelli (1788–1866), rakouský císařský polní zbrojmistr
- Hyacint z Thurn-Valsassiny (1818–1877), rakouský politik
- Jiří Bedřich z Thurn-Valsássiny-Como-Vercelli (1834–1879), poslanec rakouské říšské rady
- Jan Douglas z Thurn-Valsassiny (1835–1904), poslanec zemského sněmu
- Gustav z Thurn-Valsassiny (1836–1888), rakouský politik
- Karolína Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (1863–1944), provdaná ze Šternberka, česká šlechtična
- Vincenc z Thurn-Valsassiny-Como-Vercelli (1866–1928), rakouský politik
- Georg Thurn-Valsassina (1900–1967), rakouský velkostatkář, předseda Rakouského spolku pro ochranu přírody (Naturschutzbund Österreich)
Reference
- ↑ GRILLMEYER, Siegfried. Habsburgs Diener in Post und Politik: das "Haus" Thurn und Taxis zwischen 1745 und 1867. [s.l.]: P. Von Zabern 584 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8053-3566-9. (německy) Google-Books-ID: qLBmAAAAMAAJ.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thurnové-Valsassina na Wikimedia Commons
