Jezerka (národní přírodní rezervace)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Jezerka
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Pohled z Tereziny vyhlídky
Pohled z Tereziny vyhlídky
Základní informace
Vyhlášení 20. ledna 1969
Vyhlásil Ministerstvo kultury ČSR
Nadm. výška 348–707 m n. m.
Rozloha 136,74 ha[1][2]
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Most, Chomutov
Umístění k. ú. Jezeří, Kundratice u Chomutova, Podhůří u Vysoké Pece
Souřadnice
Jezerka
Jezerka
Další informace
Kód 144
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Jezerka je chráněné územíKrušných horách na pomezí okresů ChomutovMost o rozloze 136,74 ha. Větší část území se nachází v okrese Most.

Poloha

Pohled od jihu na svahy hory Jezeří s NPR Jezerka, strmě vystupující z Mostecké pánve

Rozkládá se v údolí Vesnického potoka a na hoře Jezeří (707[3] m n. m.), dříve zvané Jezerka,[4] po kterém má rezervace své jméno. Na západě je údolí vymezeno horou Jedlová (853 m n. m.), ze severu vrchem Homolka (845  m n. m.), severovýchodně leží Jánský vrch (752 m n. m.) a na východ Jezeří neboli Jezerka.[3] Z jihu se údolí otevírá do Mostecké pánve. Rezervace leží v nadmořské výšce 348–705 metrů. Nejnižší místo je Vesnický potok, který na jihu opouští území rezervace a nejvyšší je vrchol Jezeří. Chráněné území leží asi 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří a 1,5 km severovýchodně od obce Vysoká Pec na katastru dnes již zaniklých obcí Jezeří, Podhůří u Vysoké PeceKundratice u Chomutova. Většina území leží v okrese Most, zbytek v okrese Chomutov.

Historie

Pohled na prostor národní přírodní rezervace ze skalnatého vrcholu, jaro 2017

Území dnešní rezervace bylo v majetku rodu Lobkoviců, kteří zde v roce 1908 založili oboru určenou k chovu vysoké zvěře. Tím byly zdejší lesy vyloučeny z běžného lesního hospodářství a ponechány téměř přirozenému vývoji. V roce 1969 byla Ministerstvem kultury ČSR vyhlášena státní přírodní rezervace, v roce 1992 se její status změnil na národní přírodní rezervaci.

Důvodem ochrany je především zachování nejpřirozenějšího a nejzachovalejšího smíšeného (převážně bukového) porostu ve východní části Krušných hor. V rezervaci se vyskytuje více než dvacet lesních typů. Les je až 250 let starý. Dalším důvodem je ochrana geologických útvarů. Mrazové zvětrávání deformuje skály a vytváří v nich výrazné pukliny a praskliny. Do vyhlášení rezervace zdejší skály využívali horolezci, v současnosti je horolezecká činnost zakázána. Na území rezervace se rovněž nacházejí pozůstatky po historické těžbě stříbrné a železné rudy.

V roce 1981 byla v rezervaci zprovozněna 1,8 km dlouhá naučná stezka (tzv. modrá stezka – podle barvy turistické značky, která tudy vedla). Dnes již je tato cesta neudržovaná a zrušená. Na území rezervace vede pouze na vrchol kopce Jezeří odbočka z modře značené stezky z Horního Jiřetína směrem na Lesnou, která jinak vede severně mimo území rezervace. Po jižní straně chráněného území vede žlutě značená stezka od zámku Jezeří do Vysoké Pece. Na území rezervace se smí chodit pouze po značených cestách, jinak je nepřístupná.

Flóra

Skalnatý vrchol v rámci chráněného území

Bylo zde napočítáno na 200 druhů květeny. Z lesního porostu zde roste především buk, částečně dub, javor, borovice lesní, jeřáb ptačí a výjimečně smrk. Vskytuje se zde i řada chráněných rostlin jako měsíčnice vytrvalá, oměj vlčí, okrotice dlouholistá, lilie zlatohlavá, bělozářka liliovitá či koprník štětinolistý. Zvláštností rezervace je výskyt teplomilných rostlin (např. bělozářka liliovitádřín obecný), které se jinak vyskytují v Českém středohoří a jinde v Krušných horách nerostou.

Fauna

Lesní porost tvoří ve velké míře bučiny

V letech 1974–1977 probíhal v rezervaci faunistický výzkum. Bylo zde zaznamenáno 5 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 19 druhů měkkýšů, 63 druhů ptáků a 28 druhů savců. Z tohoto množství je 24 druhů živočichů chráněných, např. zmije obecná, mlok skvrnitý, holub doupňák, krahujec obecný, výr velký, lejsek malý nebo žluva hajní. Na západních svazích se vyskytují daňci, které tu již před rokem 1813 vysadili Lobkovicové. Mufloni zde byli vysazeni v letech 1910 a 1920. Ti se vyskytují zejména ve východní části rezervace. Ze vzácných druhů hmyzu zde byli nalezeni např. tesařík alpský, roháč velký, zlatohlávek zlatý, krajník hnědý a vějířník nápadný.

Vliv průmyslové činnosti

Rezervaci Jezerka ovlivňuje především těžba v Dole Československé armády, jehož hranice se nalézá pouhých 50 metrů od jižního okraje rezervace.

Při sledování vlivu průmyslové činnosti na zdejší rostlinstvo bylo zjištěno, že lesní porost je v původní druhové skladbě schopen účinně čelit vlivům znečištění ovzduší a obnovuje se i přes velké zatížení exhalacemi.[5] Lesy na území rezervace byly ušetřeny větších lidských zásahů až do června 2001, kdy byla vykácena rozsáhlá plocha starého bukového lesa v její centrální části.[6]

Zajímavosti na území rezervace

  • Hora Jezeří
  • Zřícenina hradu Starý Žeberk na vrcholu Jezeří
  • Žeberská lípa na jižní hranici rezervace (nejstarší strom okresu Chomutov)
  • Vodní nádrž Jezeří z let 1902–1904
  • Terezina vyhlídka na západním okraji rezervace, v jihovýchodním úbočí vrchu Jedlová ve výšce 550 m n. m. s výhledem údolí Vesnického potoka a na západní svah hory Jezeří
  • Skalní brána v západním svahu údolí
  • Rozsedlinová jeskyně na jihozápadním úbočí Jezeří

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. Státní mapa 1 : 5 000, ML Chomutov 0-1 [online]. Ústřední správa geodesie a kartografie, 1959 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  5. NPR Jezerka [online]. NPR Jezerka [cit. 2015-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12. 
  6. Článek Těžba dřeva v rezervaci je podle Duhy barbarstvím v Deníku Mostecka (22. 6. 2001). www.ecmost.cz [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-09-16. 

Literatura

  • Mostecko – regionální vlastivěda. Most: Hněvín, 2004. 142 s. ISBN 80-86654-10-9. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj