Jeremias Gotthelf

Jeremias Gotthelf
Rodné jméno Albert Bitzius
Narození 4. října 1797
Murten
Úmrtí 22. října 1854 (ve věku 57 let)
Lützelflüh
Místo pohřbení Lützelflüh
Pseudonym Jeremias Gotthelf
Povolání spisovatel, romanopisec, farář a teolog
Alma mater Bernská univerzita
Významná díla Černý pavouk
Wie fünf Mädchen im Branntwein jämmerlich umkommen
Wie Joggeli eine Frau sucht
Elsi, die seltsame Magd
Kurt von Koppigen
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Henriette Bitziusová-Zeender‏‎ová
Děti Bernhart Albert Bitzius
Henriette Rüetschiová
Příbuzní Albert von Rütte (zeť)[1]
Vlivy Johann Heinrich Pestalozzi
Web oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na jeho rodném domě ve švýcarském Murtenu (Französische Kirchgasse 6, 3280 Murten)

Jeremias Gotthelf, rodným jménem Albert Bitzius (4. říjen 1797, Murten – 22. říjen 1854, Lützelflüh)[2] byl švýcarský spisovatel a protestantský farář.[3] Svůj literární pseudonym si zvolil podle hlavního hrdiny jedné ze svých raných próz Bauernspiegel (1837).[4]

Život

Narodil se v rodině protestantského pastora. Vyrůstal ve vesnici Utzenstorf, v regionu bernský Emmental. Roku 1812 odešel do Bernu, kde získal středoškolské vzdělání a spoluzaložil (1819) také studentské bratrstvo Zofingia. Roku 1820 byl vysvěcen na pastora. Rok poté začal navštěvovat univerzitu v Göttingenu,[5] ale za další rok ho pastorační povinnost přinutila k návrátu domů. Pracoval nejprve jako otcův asistent, od roku 1824, kdy jeho otec zemřel, byl sám pastorem, nejprve v Herzogenbuchsee, později (1829) v Bernu, poté v Lützelflüh (1832), kde se oženil (1833) a kde také dožil.

Zpočátku zastával liberální ideje, posléze se přiklonil ke konzervatismu. Silně ho též ovlivnil pedagogický systém Johanna Heinricha Pestalozziho.[6] Jako "lidovýchovu" chápal i svou činnost literární.[7]

Dílo

Ve svých literárních dílech popisoval život rolnictva z bernské oblasti, proti jehož vykořistování brojil (zejména romány Jak čeledín Uli k štěstí přijde z roku 1841 a Pachtýř Uli z roku 1849). Nicméně jeho prózy nejsou jen sociálně-kritické a realistické, mají i mystické, ba někdy až hororové prvky (např. Černý pavouk). Jako hlavní obrana proti zlu a temnotě je v nich vždy nalezena náboženská víra.

Jeho díla jsou psána německy, ale ve švýcarských místních dialektech.[8]

České překlady

  • Černý pavouk. Praha : Volvox Globator, 2013. 103 S. Překlad: Miroslav Stuchl.
  • Rozhovor snoubenců. Kroměříž : J. Kryl, 1941. Překlad: Otto F. Babler.
  • Bětuška, děvečka podivná. Praha: Ústř. dělnické knihk. a nakl., 1912. 36 S. Překlad: Ant. Macek.
  • Cyril, chudý čeledín : povídka. 4. vyd. V Praze : Frant. Bačkovský, 1894. 390 S. Překlad: Josef Kajetán Tyl, Jan Vácslav Rozum a Josef Bartocha.
  • Wogta, poctiwý nágemnjk : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a náklad Jaroslaw Pospjssila, 1850. 231 S. Překlad: Jan Wáclaw Rozum
  • Wogta, chudý čeledjn : čtenj pro lid. W Praze : Tisk a sklad Jaroslawa Pospjssila, 1849. 358 S. Překlad: Joz. Kaj. Tyl

Citát

Jeho učitelem byl švýcarský básník a filozof Johann Rudolf Wyß (1782 – 1830),[9][10] který si kvůli studijním nedokonalostem Jeremiase postěžoval také jeho mamince:[11]

"[...] „Sagt doch euerm Sohne, er solle schöner schreiben lernen, er schreibt wie eine Sau.“

Překlad: "[...] „Řekněte svému synkovi, že by se měl naučiti lépe psát, píše jako čuně.“

Zdroj: Auf den Spuren von Jeremias Gotthelf in Lützelflüh In: Aargauer Zeitung, 2012-08-27
hrob Jeremiase Gotthelfa, Lützenflüh

Památník Jeremiase Gotthelfa

Autorův památník je ve švýcarské obci Lützenflüh, blízko Bernu. Je umístěn na faře, kde působil; zde byl také pohřben. Gotthelfovo dílo Černý pavouk se odehrává v nedalekém Sumiswaldu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2023-10-30]
  2. ↑ Jeremias Gotthelf [online]. www.heiligenlexikon.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gotthelf, Jeremias (eigentlich Albert Bitzius) [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ Gotthelf, Jeremias [online]. www.encyclopedia.com [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ JUD, Markus G. Jeremias Gotthelf, Pfarrer und Bauerndichter [online]. literatur.geschichte-schweiz.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jeremias Gotthelf [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.okultura.cz/WordPress/?p=9128
  8. ↑ HEINIGER, Manuela. So redete der Pfarrer im allgemeinen und belegte alles mit dem Leben: Lebensnähe und Lebenssprache beim Prediger und Volksschriftsteller Jeremias Gotthelf. In: Sprachspiegel, 2013. č. 4. 98-107 S.
  9. ↑ Jeremias Gotthelf über seine Jugend [online]. www.luetzelflueh.ch [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-09. 
  10. ↑ Johann Rudolf Wyß: Leben und Werk [online]. Der Spiegel [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ SCHMID, Fabienne. Jeremias Gotthelf in Lützelflüh [online]. Aargauer Zeitung, 2012-08-27 [cit. 2016-01-30]. Pozn.: viz citát. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-21. 

Literatura

  • FANKHAUSER, E. Die Flexion des Berner-Dialekts nach Jeremias Gotthelf. Basel : [Kreis], 1898. 66 S. (Pozn.: Disertace)

Související články

Externí odkazy

Zdroj