Jean-Jacques Ampère

Jean-Jacques Ampère
Narození 12. srpna 1800
Lyon
Úmrtí 27. března 1864 (ve věku 63 let)
Pau
Místo pohřbení Hřbitov Montmartre
Povolání jazykovědec, historik, spisovatel, profesor, literární kritik, autor cestopisů, literární historik, klasický učenec a knihovník
Rodiče André-Marie Ampère[1] a Julie Carron
Funkce 37. křeslo Francouzské akademie (1847–1864)
Podpis Jean-Jacques Ampère – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Jacques Ampère ( 12. srpna 1800 Lyon – 27. března 1864 Pau) byl francouzský historik, filolog a spisovatel.[2]

Život

Byl synem vědce André-Marie Ampèra a spisovatelem.[2] V roce 1826 cestoval do Německa a byl hostem Johanna Wolfganga von Goetheho, na kterého Ampèreho dílo zapůsobilo. Podnikl další cesty do Norska, Švédska a Egypta. V roce 1830 byl Ampère jmenován profesorem na Sorbonně. Na Collège de France, kde od roku 1833 zastával profesuru, Ampère psal svá významná filologická díla *Dějiny literatury ve Francii před 12. stoletím* (1839/40) a *Dějiny literatury ve středověku: O formování francouzského jazyka* (1841). Psal divadelní recenze a články o literárních dějinách, dějinách francouzského jazyka a literárních dějinách pro různé časopisy, včetně *Revue française* a *Globe*.

Podílel se také na projektu sběru lidových pohádek, který by zahrnoval i ty z území nově získaných Francií a rozšířil se do Québecu. Na základě zpráv Alexise de Tocquevillea doufal, že najde stará francouzská vyprávění zachovaná v původní podobě mezi izolovanými severoamerickými osadníky. Jeho Recueil général des poésies populaires však nikdy nebyl dokončen.[2] V roce 1876 byly ručně psané záznamy předány Národní francouzské knihovně.

V roce 1842 byl přijat do Académie des inscriptions et belles-lettres a 22. dubna 1847 byl zvolen do Académie française. V roce 1859 byl zvolen členem Accademia della Crusca. Spolu s Prosperem Mériméem cestoval na Blízký východ, do Řecka a Itálie. Mezi další Ampèrovy cestovní destinace v roce 1851 patřily Spojené státy a Mexiko. V pařížských společenských kruzích patřil do salonního kruhu kolem mnohem starší Juliette Récamierové, se kterou udržoval dlouhou korespondenci.

Dílo

  • De l’histoire de la poésie (1830)
  • De la littérature française dans ses rapports avec les littératures étrangères au moyen âge (1833)
  • Littérature et voyages: Allemagne et Scandinavie (1833)
  • Histoire littéraire de la France avant le XIIe siècle (3 svazky, 1839)
  • Histoire de la littérature au moyen âge. De la formation de la langue française (3 svazky, 1841)
  • Ballanche (1849)
  • La Grèce, Rome et Dante: études littéraires d’après nature (1848)
  • Littérature, voyages et poésies (2 svazky, 1848)
  • Proménade en Amérique: États-Unis, Cuba et Mexique (1854)
  • L’histoire romaine à Rome (4 svazky, 1856)
  • César, scènes historiques (1859)
  • Promenade en Amérique (2 svazky, 1860)
  • La science et les lettres en Orient (1865)
  • Mélanges d’histoire et de littérature (2 svazky, 1867)
  • L’Empire romain à Rome (2 svazky, 1867)
  • Voyage en Égypte et en Nubie (1868)
  • Christian ou l’année romaine (1887)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Jacques Ampère na německé Wikipedii.

  1. ↑ kolektiv autorů: Энциклопедический словарь. Petrohrad: Brockhaus–Jefron. 1890.
  2. ↑ a b c THIESSE, Anne-Marie. La création des identités nationales: Europe XVIIIe-XXe siècle. Paris: Éd. du Seuil (Points). ISBN 978-2-02-041406-7. 

Zdroj