Jaroslav Pulda

Jaroslav Pulda
Jaroslav Pulda
Jaroslav Pulda
Narození 15. března 1870
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 11. listopadu 1926 (ve věku 56 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Rodiče Antonín Pulda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Pulda (15. března 1870 Praha[1] – 11. listopadu 1926 Brno) [pozn. 1] byl český divadelní herec a operetní režisér, autor frašek, komedií, novel a memoárů, překladatel divadelních her a libret z francouzštiny a němčiny. Největší popularity dosáhly jeho dobrodružné detektivní příběhy, které psal pod jménem Léon Clifton, což bylo zároveň i jméno jeho geniálního amerického detektiva. Druhým pravděpodobným autorem cliftonek je Alfons Bohumil Šťastný.

Život

Byl synem herce Antonína Puldy, vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Vystupoval v několika cestujících divadelních společnostech,[2] působil v Národním divadle v Brně (herec a režisér 1894–1896, 1902–1903, 1905–1906, 1909–1912, 1916–1919),[3] v Národním divadle v Praze (herec 1892–1893, 1896–1899),[2] v Městském divadle v Plzni (herec a režisér 1899–1900, 1902–1905, 1912–1916).[4][5] Jeho posledním stálým hereckým angažmá bylo od roku 1920 Slovenské národní divadlo v Bratislavě.[2] V Brně založil divadelní školu, jeho jméno nesl i ochotnický divadelní spolek působící v Praze. Zemřel v Brně a je pohřben na jeho Ústředním hřbitově.[6]

Jeho díla, známá jako Cliftonky, byla populární oddechovou četbou společně s tzv. červenou knihovnou. Jsou označována pojmem braková literatura.

Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky digitalizuje tuto dobově populární literaturu a postupně ji zveřejňuje na svých webových stránkách. Hojně jsou zastoupeny právě povídky o Léonu Cliftonovi (více než 250 povídek).

Citát

Jaroslav Pulda byl znamenitý herec. Říkalo se o něm, že je nepřekonatelný jako Cyrano. Ale byl trochu lehkomyslný. Vojan o něm řekl: "Kdyby nebylo jeho lehkomyslnosti a ležérnosti, tak já bych nebyl!" Jenže když on Pulda měl rád "vepřo knedlo zelo"! ... Já ho viděl ve francouzské hře "Missotte modelka". Hrála v ní paní Bečvářová – tenkrát ještě slečna Vintrová – a ta jako modelka nějakým tragickým způsobem v té hře umřela. A já dodnes vidím, jak Pulda přichází na scénu, postaví se takhle skoro k rampě, trochu se odkloní, hodí hlavou a řekne: "Missotte umřela!" A tahle jediná Puldova věta jde se mnou celým životem. Jak on to dovedl vykouzlit, že se lidi v hledišti rozplakali...

František Kovářík[7]

Díla pod jménem Jaroslav Pulda

  • Hloupý Honza na výstavě (1908, fraška)
  • Hrabě Monte Christo (1908, hra podle Dumase)
  • Pražské děti z mokré čtvrti (1908, hra)
  • Zatkněte vraha! (1908, detektivní hra)
  • Strašidlo z vodárny (1909, fraška se zpěvy)
  • Šotek-uličník (1909, fraška)
  • Pán vzduchu (1909)
  • Bizarní novely (1919)
  • Dvě lásky (1920, hra ze života umělce)
  • Taškařiny (1922, vzpomínky)
  • Komedianti včerejška (1924)

Divadelní role v ND, výběr

  • 1884 J. J. Kolár: Pražský žid, Henrich Mates hrabě z Thurnu, Michael Žamberský (alternace Alfréd Karbus, František Matějovský, František Morda), režie František Kolár, Josef Šmaha
  • 1885 L. Stroupežnický: Paní mincmistrová, David Wolfram (alternace Jiří Bittner, Josef Šmaha, Eduard Vojan), režie František Kolár, Jakub Seifert, Alois Sedláček
  • 1892 W. Shakespeare: Pohádka zimního večera, Cleomenes (alternace František Matějovský, Hanuš Somr, Karel Pulc, J. Mikšovský), režie Josef Šmaha
  • 1893 F. V. Jeřábek: Zde se zakazuje žebrat, Sklepník (alternace Florentin Steinsberg), režie František Kolár
  • 1894 Émile Moreau, V. Sardou: Madame Sans-Gene, Fouché (alternace Jiří Bittner, František Matějovský, Karel Želenský), režie Jakub Seifert, Josef Šmaha, Alois Sedláček, Jaroslav Kvapil
  • 1895 W. Shakespeare: Julius Caesar, Metellus Cimber (alternace František Zápotocký), režie František Kolár, Josef Šmaha
  • 1896 J. Hilbert: Vina, Karel Uhlíř, režie František Adolf Šubert
  • 1897 U. Giordano: André Chénier, Dumas, režie Adolf Krössing
  • 1897 W. Shakespeare: Romeo a Julie, Eskalus, režie Edmund Chvalovský
  • 1898 J. Zeyer: Radúz a Mahulena, Pribina (alternace Adolf Pštross), režie Jakub Seifert
  • 1899 E. Rostand: Cyrano de Bergerac, Brissaile (alternace Josef Havelský), režie Josef Šmaha
  • 1899 W. Shakespeare: Kupec benátský, Princ marokánský (alternace Emil Focht), režie Jakub Seifert
  • 1915 F. A. Šubert: Jan Výrava, Dvořák (alternace František Matějovský), režie Jaroslav Kvapil

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Data jsou převzata z Autorit Národní knihovny v Praze, kdežto internetová Encyklopedie dějin města Brna uvádí data narození 15. března 1871 a úmrtí 10. listopadu 1926

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ a b c Jaroslav Pulda [online]. Archiv Národního divadla. Dostupné online. 
  3. ↑ Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně I, s.138.
  4. ↑ Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století II, s. 645.
  5. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 499.
  6. ↑ Jaroslav Pulda [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  7. ↑ František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 31

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 76, 85, 185, 231, 232, 349, 389, 390, 424, 499.
  • KOVÁŘÍK, František. Kudy všudy za divadlem. Praha : Odeon, 1982, str. 31, 32
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1169–1170. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 138–141.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 645. 

Externí odkazy

Zdroj