Jaroslav Očenášek

Jaroslav Očenášek
Základní informace
Narození	10. února 1901 Němčice nad Hanou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. července 1968 (ve věku 67 let) nebo 19. července 1967 (ve věku 66 let) Zlín Československo Československo
Místo pohřbení	Lesní hřbitov ve Zlíně
Žánry	klasická hudba, opereta, duchovní hudba a taneční hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, varhaník, sbormistr, folklorista, hudební pedagog, muzeolog, archeolog, archivář, vlastivědec, etnograf a učitel
Nástroje	varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Očenášek (10. února 1901 Němčice nad Hanou^[1] – 19. července 1968 Zlín) byl český hudební skladatel.

Vystudoval na brněnské konzervatoři hru na varhany u Eduarda Treglera. Dle pamětí Bohumila Zábranského (varhaník v Kelči) byl Očenášek jeden z nejnadanějších žáků Leoše Janáčka. Stal se učitelem hudby a sbormistrem v Brně. Roku 1925 odešel do Bohumína a kromě pedagogické činnosti byl zde ředitelem kůru. Stejná zaměstnání vykonával později i v Kelči na Zlínsku až do roku 1949. Krátce byl tajemníkem osvětového odboru Jihomoravského národního výboru ve Zlíně. Od roku 1950 pracoval jako městský archivář.

Za svého pobytu v Kelči se věnoval studiu lidového hudebního folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Podařilo se mu založit a vybudovat vlastivědné muzeum a po mnoho let řídil lidovou kapelu. Výsledkem jeho práce byly i monografie „Historie starobylého města Kelče“ a „Staroslavné město Kelč s okolím v dějinách národa českého a slovanského“. Zabýval se i technologií výroby foukacích harmonik a vypracoval návrhy na její zdokonalení. Byl předlohou postavy Očenáš ve filmu Všichni dobří rodáci (1969) režiséra Vojtěcha Jasného.

Napsal četné chrámové skladby, z nichž nejzávažnější je Česká mše národní op. 13 pro smíšený sbor varhany a orchestr. Zkomponoval rovněž hudbu pro vánoční hru Zrození lásky, hra o narození Páně v 5 jednáních.

Zkomponoval 17 lidových zpěvoher a pro některé z nich sám psal i texty. Tiskem vyšly:

• Srdce láskou zmámené (1937)
• Krise (obraz ze života podhoráckého lidu s hudbou a se zpěvy o třech jednáních, 1937)
• Něšťastný šafářův dvoreček (1941)
• Ta naše písnička česká (1941)

Pro svou kapelu zkomponoval řadu tanečních skladeb a pochodů. Psal i písně a sbory pro soubory mládeže.

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Marie Mikulcová, Miroslav Graclík: Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek 2001, ISBN 80-7218-649-3

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Očenášek
• Životopis
• Osobnosti regionu^{[nedostupný zdroj]}
• Medailon skladatele Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.

Zdroj