Jaroslav Kolín

Jaroslav Kolín
Politická strana ČSL
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Kolín byl členem Československé strany lidové a politickým vězněm. Byl souzen v 50. letech 20. století v politickém monstrprocesu Kolín, Weiland a spol.[1]

Život a činnost

Jaroslav Kolín vystudoval obecnou školu, následně získal vzdělání na Obchodní akademii. Mezi lety 1933 až 1935 absolvoval vojenskou službu. Pracoval nejprve jako komerční úředník, posléze jako poštovní úředník. V době zatčení byl na postu cizojazyčného korespondenta v exportu v Jablonci nad Nisou. V roce 1940 si vzal Jarmilu Ulrichovou, se kterou měl dvě dcery.

Po druhé světové válce vstoupil do Československé strany lidové, zastával funkci člena krajského výboru a byl i poslancem.[2]

Zatčení, obžaloba, rozsudek

Jaroslav Kolín byl zatčen 17. prosince 1949 v Liberci a následně byl obviněn z trestného činu velezrady a vyzvědačství. Konktrétně se měl účastnit spiknutí proti republice, také udržoval styk s Emilem Weilandem a byl součástí nelegálních schůzek v bytě Růženy Koškové.[3] Také měl organizovat distribuci Pastýřských listů na fary.

Byl odsouzen k odnětí svobody na 25 let, také dostal pokutu ve výši 10 000 Kč a došlo ke zkonfiskování jeho majetku. Tento rozsudek přijal. Podle novin jednal Jaroslav Kolín za základě instrukcí Bedřicha Hostičky. Podle všeho se při výslechu Jaroslav Kolín přiznal i k údajné přípravě násilného puče.[2]

Věznění, osud po propuštění

Trest nastoupil Jaroslav Kolín 21. července 1950, většinu trestu strávil v Leopoldově. Měl být uvězněn do 17. prosince 1974. V rámci uvěznění pracoval jako skladník a plnil normy. Avšak byl trestán za vedení různých rozhovorů se spoluvězni. Jaroslav Kolín s manželkou žádal několikrát o milost a prošetření případu. Trest mu byl snížen v roce 1954 na 18 let. V roce 1956 došlo k revizi trestního řízení Jaroslava Kolína a dalších vězňů. V rámci výslechu zamítnul údajné plánování puče, také si stěžoval na tělesné týrání při výsleších a vydírání ze strany vyšetřovatelů. I přesto prokuratura nepovolila propuštění vězňů.

Jaroslav Kolín byl propuštěn díky amnestii prezidenta republiky 9. května 1960, bylo mu prominuto 14 let a 7 měsíců trestu. Po ukončení trestu si přál Jaroslav Kolín pracovat ve strojírenství. Z vězení ale odcházel jako nemocný člověk, trpěl tuberkulózou. O dalším osudu Jaroslava Kolína nemáme více informací.[2]

Reference

  1. ↑ JOKLOVÁ, Kateřina. Liberecký monstrproces Emil Weiland a spol. In: Fontes Nissae. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009. Dostupné online. ISBN 978-80-7372-553-2. S. 127–130.
  2. ↑ a b c JOKLOVÁ, Kateřina. . Liberec, 2008 [cit. 27. 05. 2023]. 168 s. Diplomová práce. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Kateřina Lozoviuková-Kočová. s. 48–53. Dostupné online.
  3. ↑ KOČOVÁ, Kateřina. Paměť Liberecka I. – Příběh Růžena Koškové-Krásné. Fontes Nissae [online]. 2004 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 

Zdroj