Jarmila Fastrová

Jarmila Fastrová
Narození 1. června 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. listopadu 1968 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání spisovatelka a překladatelka
Témata literární překlad, překlady z angličtiny, překlady z francouzštiny a překlady z italštiny
Rodiče Otto Faster
Příbuzní
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jarmila Fastrová (1. června 1899 Praha[1] – 28. listopad 1968 Praha) byla česká překladatelka anglické a francouzské beletrie, dcera novinářky a spisovatelky Olgy Fastrové a spisovatele, dramatika a překladatele Otty Fastra.[p 1] Vzdělání získala na dívčím reálném gymnáziu Minerva v Praze (1910–1918) a pak na chemické fakultě pražské techniky (1918–1923) Zaměstnána byla jako inženýrka chemie ve Výzkumném ústavu chemickém v Praze.

Přeložila celkem 43 anglických románů. [p 2]

Překlady

  • Sherwood Anderson: Temný smích (1927, s Aloysem Skoumalem)
  • Guillaume Apollinaire: Sedící žena (1925)
  • Tristan Bernard: Dobrý přítel (1930), Polibme se! (1930, s J. Mirandem a C. Quintonem), Přítel z Argentiny (1933)
  • André Birabeau: Ztracená láska (1933)
  • Elizabeth Bowen: Skon srdce (1966)
  • Louis Bromfield: Moderní hrdina (1933)
  • Charlotte Brontë: Jana Eyrová (1954), Sirotek lowoodský (1959, upraveno pro mládež)
  • Emily Brontë: Vichrné návrší (1958)
  • Christopher Buckley: Cesta do Říma (1947)
  • Truman Capote: Snídaně u Tiffanyho (1969, posmrtně)
  • E. Ch. Carpenier: Děti starého mládence (1930)
  • H. G. Carslisle: Žena (1935), Klub Amazonek (1938)
  • Louis Delluc: Charlie Chaplin (1924), Lidé z baru (1925)
  • Clifford Dowdey: Odtroubeno (1940)
  • Henry Fielding: Josef Andrews (1956), Hry (1961, s Jaroslavem Hornátem a Dagmar Steinovou)
  • David Garnett: Námořníkův návrat (1928)
  • J. A. de Gobineau: Šťastný zajatec neboli Dobrodružství Jana z Věže zázraků (1929)
  • Maxim Gorkij: Trilogie (1951, s Janem Petrmichlem a Milanem Jungmannem)
  • Shirley Graham: Byl jednou jeden otrok (1957)
  • Philip Guedalla: Sto let světových dějin (1937)
  • Nathaniel Hawtorne: Šarlatové písmeno (1962)
  • Joseph Hergesheimer: Cytherea (1926)
  • Winifred Holtby: Jižní okres (1938)
  • Aldous Huxley: Kontrapunkt života (1931), Raněný slepotou (1936, přepracovaný překlad 1970, posmrtně), Po řadě let … (1946)
  • John Cheever: Rodinná kronika Wapshotových (1967)
  • James Joyce: Odysseus (1930, s L. Vymětalem)
  • Sheila Kaye-Smith: Soumrak rodů Alardů (1931)
  • Henry Lawson: S rancem na zádech (1965)
  • Camille Lemmonier: Claudina Lamourová (1925)
  • L. Marchant: Tatík dětina (1928, drama)
  • William Somerset Mauhgam: O údělu člověka (1964), Společenská smetánka (1933)
  • François Mauriac: Polibek malomocnému (1926)
  • André Maurois: Řeči doktora O'Grady (1926), Anděl či bestie (1927), Život Benjamina Disraeliho (1929)
  • Carson McCullers: Svatebčanka (1969, posmrtně), Balada o smutné kavárně (1985, posmrtně)
  • A. A. Milne: Bigamie (1932)
  • Margaret Mitchellová: Jih proti Severu (1937–1938)
  • Paul Morand: Lewis a Irena (1926), Jen země (1928), Buddha žije (1928)
  • Elliot Paul: Život a smrt španělského městečka (1948)
  • Joseph Peyré: Bravo, torero! (1937)
  • Marjorie Kinnan Rawlings: Dítě divočiny (1939)
  • Michele Saponaro: Carducci – Život a dílo (1941)
  • Walter Scott: Pověst o Monstrosovi (1954), Srdce Edinburku (1958)
  • Antoni Slonimski: Čistá rasa (1934)
  • Philippe Soupault: Bratři Durandau (1926)
  • Robert Louis Stevenson: Únos (1933), Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda (1958), Katriona (1959)
  • Irving Stone: Námořník na koni (1963)
  • Igor Fedorovič Stranvinskij: Rozhovor s Robertem Craftem (1967, s Evou Horovou a Herbertou Masarykovou)
  • Halliday Sutherland: Paměti lékařovy (1936)
  • William Makepeace Thackeray: Vznešená bída (1951, s J. O. Fischerem), Paměti urozeného pána Barry Lyndona (1952), Newcomové (1955), Yelloewplushovy paměti a jiné povídky (1959), Pendennis (1960), Henry Esmond (1963)
  • Mark Twain: Americký nápadník (1951), Našinci na cestách (1953, s Ludmilou Kaufmannovou)
  • Annie Vivanti: Požírači (1942)
  • Virginia Wolf: K majáku (1965)
  • Konrád Wrzos: Kdy znovu válka …? (1934)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Otto Faster (rodiče Metoděj a Josefa, roz. Bubnová) za deset let své tvorby napsal 2 romány, 8 her se zpěvy, 12 činoher a několik her přeložil. Redigoval časopisy „Thalia“ a „Divadelní listy“. Popularitu si založil jak „Krásnou Lídofu“ (1902), tak „Pražskými švadlenkami“ (1904), z nichž kuplet „Na Belvederu, tam v podvečeru…“ brzy zpívala celá Praha a námět hry byl i zfilmován jako fraška (němý film,1929). Dramatik, který bývá označen za tvůrce českého vaudevillu – veselé lidové hry se zpěvy, zemřel 26. června 1907 ve věku 35 let na TBC.
  2. ↑ Poznámka k doslovu knihu Aldouse Huxleyho Raněný slepotou, vydání z roku 1970.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze

Související články

Externí odkazy

Zdroj