Jan Vycpálek

Jan Vycpálek
Narození 29. listopadu 1905
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. září 1943 (ve věku 37 let)
Věznice Plötzensee
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí popraven oběšením
Národnost česká
Povolání pilot, elektromechanik
Zaměstnavatelé Československá armáda, Baťa
Příbuzní sestry Božena a Marie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Vycpálek (29. listopadu 1905 Tábor[1][2] – 7. září 1943 Věznice Plötzensee) byl český pilot, příslušník Československé armády v zahraničí v období druhé světové války a agent sovětské tajné služby popravený nacisty.

Život

Před druhou světovou válkou

Jan Vycpálek se narodil 29. listopadu 1905 v Táboře. Vyučil se elektromechanikem, ale stal se armádním pilotem. Po pětileté službě s Československé armády odešel, střídal zaměstnání nebo nebyl zaměstnán vůbec, posledním místem, kde pracoval, byla firma Baťa.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 opustil Jan Vycpálek společně s dalšími ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přešel do Polska, kde se přihlásil do zde vznikající československé zahraniční jednotky. Po jeho pádu v září téhož roku byl internován sovětskou armádou, následně začal pracovat pro sovětskou vojenskou rozvědku. Po vyškolení v Moskvě byl společně s Jaroslavem Lonkem, Vladislavem Bobákem, Miloslavem Hůlou a Radoslavem Seluckým vyslán přes Slovensko zpět do Protektorátu. Dorazil do něj v únoru 1940 a společně s ostatními začal budovat zpravodajskou síť, pro kterou získal i Jana Valentu a Josefa Faldynu z Baťovi bývalé filiálky v Sezimově Ústí. Bývalý Seluckého pilotní žák Jaroslav Bednář síť udal gestapu. Kromě hlavních aktérů a jejich spolupracovníků byla zatčena i Vycpálkova nevlastní matka a sestry Božena a Marie. Dne 29. dubna 1943 byl za svou činnost odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě. Dne 7. září 1943 byl za tzv. Krvavých nocí popraven oběšením v berlínské věznici Plötzensee.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jan Vycpálek [online]. Vets.cz [cit. 2024-12-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika Tábor 25A, sn. 216 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-12-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee Ústavu pro studium totalitních režimů

Externí odkazy

Zdroj