Jan Reš

brig. gen. Jan Reš
Narození 4. prosince 1896
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. srpna 1942 (ve věku 45 let)
Věznice Plötzensee
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí popraven gilotinou
Národnost česká
Alma mater Vysoká škola válečná Paříž
Povolání voják
Rodiče Jan Resch, Marie Koptíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Brig. gen. Jan Reš (rodné Jan Resch, 4. prosince 1896 Plzeň – 19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Před první světovou válkou

Jan Resch se narodil 4. prosince 1896 v Plzni v rodině plavčíka Jana Resche a Marie, rozené Koptíkové. Mezi lety 1907 a 1914 vystudoval reálnou školu se zaměřením na matematiku.

První světová válka

V době vypuknutí první světové války studoval Jan Resch na technické škole. Narukoval k prezenční službě u c. a k. armády, kde absolvoval základní výcvik a školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze v Českých Budějovicích. V lednu 1915 byl odvelen do pole, kde postupně bojoval jako příslušník dělostřeleckého pluku na ruské, italské a rumunské frontě, kde v hodnosti praporčíka padl 28. září 1916 do zajetí. Již v prosinci téhož roku podal v Kišiněvě přihlášku do Československý legií, kam byl přijat 20. července 1917. Zpočátku sloužil u 33. střeleckého pluku francouzské armády, od 7. března 1918 ve 21. střeleckém pluku Československý legií ve Francii. Mj. se zúčastnil bitvy u Terronu. Službu ukončil v hodnosti kapitána. Během služby v legiích si počeštil příjmení.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa pokračoval Jan Reš v armádní službě. V roce 1919 se zúčastnil bojů o Těšínsko, poté působil jako pobočník zemského vojenského velitele v Praze. Následovalo studium na francouzské aplikační škole pro dělostřelectvo ve Fontainebleau, které zakončil v říjnu 1920. Po návratu sloužil jako velitel baterie a poté jako zatímní velitel oddílu u dělostřeleckého pluku 2 v Plzni. Mezi říjnem 1922 a říjnem 1925 vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích, do července 1927 pak studoval na Vysoké škole válečné v Paříži. Po návratu působil jako důstojník generálního štábu u zemského vojenského velitelství v Bratislavě. Mezi roky 1930 a 1936 zastával funkce na hlavním štábu v Praze. V září 1936 se stal na rok velitelem oddílu u dělostřeleckého pluku 101 v Praze, poté zastával post podnáčelníka štábu velitelství V. sboru v Trenčíně. Během všeobecné mobilizace v roce 1938 působil na funkci podnáčelníka štábu VIII. sboru v Uherském Hradišti, po jejím ukončení se vrátil na Slovensko.

Druhá světová válka

Po německé okupaci a rozpadu Československa v březnu 1939 se Jan Reš vrátil do Čech. Vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa, kde se podílel na budování jejího ústředního vedení, vypracování mobilizačního plánu a směrnic pro převzetí moci v Protektorátu Čechy a Morava v případě převzetí moci po ozbrojeném povstání. Kromě toho se též podílel na vydávání a distribuci ilegálních tiskovin. V červenci 1939 byl ustanoven náčelníkem štábu zemského velitelství Obrany národa Čechy. Za svou činnost byl v prosinci 1939 zatčen gestapem a vězněn na Pankráci, Gollnowě a berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 20. listopadu 1941 byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a 19. srpna 1942 po páté hodině ranní popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.

Ocenění

Vyznamenání

Posmrtná ocenění

Odkazy

Literatura

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 248–249. 

Externí odkazy

Zdroj