Jan Matěj Hollan

Jeho Milost
Jan Matěj Hollan
Kanovník pražské metropolitní kapituly
Církev římskokatolická
Provincie česká
Osobní údaje
Datum narození 1672
Datum úmrtí 9. března 1743 (71 let)
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

J.M. can. Jan Matěj Hollan, někdy nesprávně uváděn jako Jakub Václav Hollan[1] (1672 – 9. března 1743[2]) byl český římskokatolický duchovní, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a posléze kanovník pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Zemřel ve věku 71 let.

Život

Hollan byl bakalářem bohosloví a kandidátem obojího práva (JUC.). Působil jako apoštolský protonotář. V roce 1718 se v litoměřické kapitule stal kanovníkem-seniorem. Když byl 27. února 1723 jmenován kanovníkem pražské metropolitní kapituly,[3] na svůj kanonikát v Litoměřicích v témže roce rezignoval. Je znám jako významný český kazatel a jako děkan u sv. Apolináře v Praze. Vydal tiskem velký kancionál a 27 stránkové Pašije Pána Ježíše Krista podle sepsání Sv. Matouše. Sepsal a v roce 1729 vydal životopisný spisek o sv. Janu Nepomuckém. Svá teologická díla psal také latinsky.[4] Jeho notářský podpis se nalézá v celé řadě významných dobových právních dokumentů.

Erb

V knihovně svatovítské kapituly se nachází jeho osobní erb. Blasonem je popsán: v červeném poli stříbrný lev ve skoku. Na štítu turnajský helm s korunou, červené fafrnochy se stříbrným podšitím. Nad štítem mitra a berla, v klenotu vyskakující stříbrný lev mezi dvěma zelenými ratolestmi.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Knihopis Digital Database - FLÚ KKS AV - katalog Clavius[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Matrika N, Z, sv. Vít, 1645-1750, snímek 163 [online]. Archiv hl. m. Prahy. Dostupné online. 
  3. ↑ MĚŠŤANOVÁ, Květa. Obrazné prostředky v barokních kázáních. České Budějovice, 2013/2014. 91 s. diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav bohemistiky. Vedoucí práce Marie Janečková. s. 60–63. Dostupné online.
  4. ↑ TOBOLKA, Zdeněk Václav. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Dil II., Tisky z let 1501–1800.. Praha: Komise pro knihopisný soupis československých tisků až do konce XVIII. století, 1946. S. 385. 
  5. ↑ ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela; SUCHÁNEK, Pavel. Zahrada učené moudrosti – malířská výzdoba knihovny svatovítské kapituly na Pražském hradě. In: Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupné online. S. 481.

Literatura

  • VRABELOVÁ, Dana. Korunování milostných mariánských obrazů. THEOLOGICA 2012. Roč. 2, čís. 2, s. 103–123. Dostupné online. 
  • HORÁKOVÁ, Michaela. Nádoba zapálená: Soubor svatonepomucenských kázání a jiných spisů z první poloviny 18. století. Žďár nad Sázavou: Cisterciana Sarensis, 2000. 251 + 24 příl. s. ISBN 80-238-6479-3. S. 227. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj