Jan Kubisz

Jan Kubisz
Narození 24. ledna 1848
Konská Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. března 1929 (ve věku 81 let)
Hnojník ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Evangelický hřbitov v Hnojníku
Pseudonym Ślązak
Povolání básník, národní buditel, učitel a osvětový pracovník
Témata poezie, společenská angažovanost, osvěta a vzdělávání
Významná díla Płyniesz Olzo po dolinie
Děti Jan Kubisz[1]
Příbuzní Karol Kotula (zeť)[1]
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kubisz (24. ledna 1848, Konská[2]25. března 1929, Hnojník) byl polský pedagog, básník a národní buditel na Těšínsku a zakladatel polské těšínské literatury.

Životopis

Narodil se v rodině sedláka Pavla Kubische a jeho manželky Mariny, rozené Kottasové,[2] na statku v centru obce „na Bartkovicích“ (později byla na tomto místě postavena válcovna „C“ třineckých železáren). Po ukončení lidové školy v Konské v letech 1860–1865 studoval na evangelickém gymnáziu v Těšíně. Z důvodu germanizace školy studium přerušil a přešel do těšínského učitelského semináře, který dokončil v roce 1868.[3][4] V roce 1869 začal pracovat jako učitel na polské evangelické škole v Hnojníku, kde se později stal ředitelem. Ve vyučovacím programu provedl několik změn, které se týkaly zvláště vyučování polského jazyka. Zapojil se do národní činnosti v rámci spolku polské mládeže  „Wzajemność“. V Lidové čítárně (Czytelni Ludowej) v Těšíně vedl amatérské divadlo. Byl také společensky velmi aktivní v Evangelické lidové vzdělávací společnosti (Towarzystwie Ewangelickiej Oświaty Ludowej) a v Polské pedagogické společnosti (Polskim Towarzystwie Pedagogicznym). Udržoval velmi blízké kontakty s vůdci polského evangelického národního hnutí na těšínském Slezsku avšak  politicky se neangažoval.

Jan Kubisz byl dvakrát ženat: s Malwinou, roz. Pustowkovou (1855-1901), a po její smrti s Marií, roz. Brodovou (1874-1956). Měl 12 dětí.

V roce 1910 v Hnojníku si postavil vlastní dům.[3][4]

Tvorba

Posláním Kubiszowy tvorby bylo formování polského národního vědomí u polské mládeže na těšínském Slezsku.

V roce 1868 byla v Gwiazdce Cieszyńskiej vytištěna jeho první báseň. První sbírku poezie s názvem Niezapominajka vydal v roce 1882. Ve sbírce je slavná  báseň „Do Olzy“, která se stala základem známé písně „Płyniesz Olzo“ vnímané jako hymna Zaolší. Jeho tvorbu publikoval polský tisk „Gwiazdka Cieszyńska“ a „Przyjaciel Ludu“. Kubiszův „Pamiętnik starego nauczyciela“ („Vzpomínky starého učitele“) z roku 1928 je jedním z nejcennějších zdrojů informací o životě společnosti těšínského Slezska. Kubisz je také autorem písně „Ojcowski dom“, která je zpívaná během evangelických slavností a i dnes doprovází kongresy regionálních společností v Těšíně a Bílsku.

Dílo

  • Niezapominajka (1882) – sbírka básní
  • Płyniesz Olzo po dolinie... – píseň
  • Śpiewy starego Jakuba  (Těšín, 1889) - sbírka básní
  • Z niwy śląskiej  (Lvov, 1902) – básnická sbírka
  • Pamiętnik starego nauczyciela (Č.Těšín,1928) 

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Zdeněk Nešpor, Zdeněk Vojtíšek, Táňa Klementová, Andrea Beláňová: Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. 2019. ISBN 978-80-7017-261-2.
  2. a b Matrika narozených, Konská, 1827-1896, snímek 48, Záznam o narození a křtu
  3. a b KUROVÁ, Jana. Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze. 2011. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra středoevropských studií. Vedoucí práce Poslední, Petr. [cit.2021-11-09] Dostupné online s. 28
  4. a b Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta. Bakalářská práce Jana Kurová - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kalendárium regionálních osobností (Havířov a okolí) 2003.s.50
  • Slovník polských spisovatelů. Praha, Nakladatelství Libri 2000.
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 9. Ostrava, Ostravská univerzita 1997.

Externí odkazy

Zdroj