Jan Kryštof Liška

Jan Kryštof Liška
Narození 1650
Vratislav
Úmrtí 23. srpna 1712 (ve věku 61–62 let)
Lubiąż
Povolání malíř
Příbuzní Anna Elisabeth Willmannová (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Kryštof Liška (asi 1650 ve Vratislavi – 23. srpna 1712 v Lubuši, Slezsko) byl český barokní malíř. Jeho dílo zahrnuje především oltářní obrazy a fresky.

Životopis

Vrcholné Liškovo dílo oltářní obraz Stigmatizace sv. Františka v kostele sv. Františka z Assisi na Starém Městě

Jan Kryštof se narodil do moravské šlechtické rodiny rytíře Lišky z Rottenwaldu, otec byl císařským úředníkem a kancelistou v klášteře v Lubuši a ve Wroclawi, ale brzy zemřel. Matka Helena Regina se roku 1662 podruhé provdala za slezského malíře Michaela L. Willmanna. Mladý Liška měl k otčímovi blízký vztah, v letech 1664-1670 se vyučil v jeho dílně. Spolupráce mezi Liškou a Wilmannem zůstala až do Wilmannovy smrti těsná a velmi dobrá. Otčím Liškovi umožnil v letech 1674–1680 absolvovat studijní cestu po Itálii, na které Liška studoval především jasnou barevnost a uvolněný rukopis na dílech Lucy Giordana, Giovanni Battisty Galliho, G. Lanfranca a dalších mistrů radikálního baroka. Od roku 1689 pracoval v Čechách, především v Praze, kde vedl stále spory s malířským cechem, zároveň umělecky zůstával poněkud ve stínu svého slavnějšího otčíma. Willmann zemřel v roce 1706 a Liška získal jeho místo v cisterciáckém lubušském klášteře. Odtud získával zakázky především z cisterciáckých a karmelitánských klášterů, ale i od jiných církevních institucí.

Vliv jeho malířských kompozic italského pojetí a techniky, stejně jako portrétní charakteristika jsou patrné především u freskové malby Václava V. Reinera, který se u Lišky učil, ale také u Petra Brandla, Jiřího Viléma Neunhertze, Jakuba A. Pinka nebo Františka J. Luxe.

Dílo

Praha

Oltářní obrazy:

  • oltářní obraz Karmelitánští patroni s Pannou Marií a císařem Leopoldem I., kostel sv. Havla na Starém Městě pražském
  • oltářní obraz Stigmatizace sv. Františka v křižovnickém kostele sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském (1701). Pro tento kostel také namaloval Nanebevzetí Panny Marie a pracoval na freskách, které dokončil Reiner.
  • oltářní obrazy Výslech sv. Jana Nepomuckého, Svatý Jan Evangelista na Patmu a Smrt sv. Vojtěcha, dnes kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech.
  • obraz Svatá Voršila pro hlavní oltář a Svatá Anna Samatřetí pro boční oltář kostela sv. Voršily na Novém Městě pražském
  • čtyři oltářní obrazy: Svatá rodina, Čeští patroni, Kristus na návštěvě u Marie a Marty a Srdce Ježíšovo, v premonstrátské bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově.

Čechy

  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel v Oseku (1696)
  • oltářní obrazy Svatý Augustin a Svatý Norbert, klášterní kostel v Doksanech (1700)
  • Sv. Antonín, Sv. František a Tři svatí králové pro klášterní kostel kapucínů v Mnichově Hradišti .
  • oltářní obraz Svatí zemští patronové pro klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory (1692).
  • pro klášter v Plasech namaloval obraz Sv. Máří Magdaléna pro patrovou gotickou kapli v sýpce), nástropní fresky Vítězství církve v sále Nové prelatury a Sen Jákobův na reprezentativním schodišti opatství, dále obrazy Svatý Bernard před Kristem, Svatý Štěpán Harding přijímá opasek od Panny Marie do soukromých sbírek opata Eugena Tyttla
  • oltářní obrazy sv. Václava, sv. Josefa, sv. Jan Nepomucký pro hřbitovní kostel sv. Václava v Plasích za hranicí klausury a šestici obrazů svatých pro zpovědnice konventního kostela (sv. Augustin, Král David, sv. Jeroným, sv. Petr, sv. Marie Magdaléna, sv. Marie Egyptská).

Slezsko

  • obraz Nalezení sv. Kříže sv. Helenou pro kostel svatého Kříže ve Vratislavi
  • nástěnné malby v klášterním kostele sv. Josefa v Křesoboru
  • obraz Matka boží, Bůh otec a Duch svatý v klášterním kostele v Jindřichově.
  • obraz Smrt sv. Benedikta a Svatá Scholastika při korunovaci (1708), v kostele Nanebevzetí Panny Marie Kamenci

Galerie a muzea

Literatura

  • NEUMANN, Jaromír. Jan Kryštof Liška 1, 2. Umění. 1967, čís. 15, s. 135–176, 260–311. 
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl I, A–M, editor Anděla Horová, Praha 1995, s. 454–455.
  • Liška ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Externí odkazy

Zdroj