Jan Křen

prof. PhDr. Jan Křen, DrSc.
Jan Křen v roce 2014
Jan Křen v roce 2014
Narození 22. srpna 1930
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. dubna 2020 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtí covid-19
Povolání pedagog, historik a vysokoškolský učitel
Témata dějiny, dějiny mezinárodních vztahů a disent
Ocenění Medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2002)
Politická příslušnost KSČ (1946–1969)
Občanské fórum
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Křen (22. srpna 1930 Praha – 7. dubna 2020 Praha[1]) byl český historik se specializací na česko-německé vztahy,[2] vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů disentu v době normalizace.

Životopis

Vystudoval historii na Fakultě společenských věd Vysoké školy politické ÚV KSČ (1953). V letech 1946–1969 byl členem KSČ.

Do roku 1970 působil jako vedoucí katedry historie na VŠP a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. Z jeho rozsáhlého díla o čs. emigraci na Západě za druhé světové války mohly ovšem vyjít jen první dva svazky. Pro nesouhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy byl vyloučen ze strany, v roce 1970 musel opustit své pracoviště a až do roku 1989 pracoval jako dělník-čerpač u podniku Vodní zdroje. Stal se jedním ze zakládajících signatářů Charty 77, publikoval v samizdatu a významně se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity.

Po listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a jeho prvním ředitelem. Byl rovněž jedním z iniciátorů založení Česko-německé komise historiků, jejímž cílem je prostřednictvím zkoumání společných dějin Čechů a Němců přispět ke vzájemnému porozumění a pochopení minulosti a jejíž české sekci deset let předsedal. Problému česko-německých vztahů v novodobých dějinách a nahlížení na ně věnuje Křen začnou část svého badatelského úsilí. Angažoval se rovněž v Česko-německém fondu budoucnosti. Jeho kniha Konfliktní společenství o vztazích Čechů a Němců se dočkala několika vydání v obou zemích.

Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách (1983–1984), Berlíně (1990–1991) a Marburgu (1998). Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury a v roce 2007 polskou Cenou Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého, udělovanou za díla v oblasti historie. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta a od roku 2002 byl nositelem medaile Za zásluhy.

Zemřel 7. dubna 2020 ve věku 89 let v nemocnici na Bulovce, kde podlehl onemocnění covid-19.[3]

Dílo (výběr)

  • Československo v období odlivu poválečné revoluční vlny a upevňování panství buržoasie (1921–1923). Praha : Rudé právo, 1956
  • Československo v období dočasné a relativní stabilizace kapitalismu (1924–1929). Praha : SNPL, 1957
  • Mnichovská zrada. Praha : SNPL, 1958
  • Jak se žilo na vesnici. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1958 (s J. Hájkovou)
  • Do emigrace. Buržoazní zahraniční odboj 1938–1939. Praha : Naše vojsko, 1963
  • Odsun Němců ve světle nových pramenů. 1967. (série článků v časopisu Dialog; jde o vůbec první vědeckou práci českého historika zpracovávající toto téma)
  • V emigraci. Západní zahraniční odboj 1939–1940. Praha : Naše vojsko, 1969
  • Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780–1918. Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1986
  • Integration oder Ausgrenzung. Deutsche und Tschechen 1890–1945. Brémy : Donat und Temmen, 1989. (s Václavem Kuralem a Detlefem Brandesem)
  • Bílá místa v našich dějinách. Praha : Lidové noviny, 1990
  • Historické proměny češství. Praha : Karolinum, 1992
  • (ed.) Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha : Karolinum, 1998. (s Evou Broklovou)
  • Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005
  • Historik v pohybu. Praha : Karolinum, 2013
  • Čtvrt století střední Evropy. Praha : Karolinum, 2019

Ocenění

  • Goethe Medaille (Německo, 1994)
  • Palackého medaile Akademie věd (1996)
  • Medaile Univerzity Karlovy (1998)
  • Velký kříž za zásluhy (Německo, 2000)
  • Medaile za zásluhy II. stupně (2002)
  • Cena Josefa Hlávky (2006)
  • Magnesia Litera (2006)
  • Cena Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého (Polsko, 2007)
  • Cena Wenzela Jaksche (Německo, 2014)

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČTK. Zemřel historik Jan Křen. S nemocí covid-19 se léčil v Nemocnici Na Bulovce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 7. 4. 2020]
  3. ↑ tev. Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-04-07 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 

Literatura

  • red. ČČH představuje. [Zahraniční práce prof. PhDr. Jana Křena, DrSc.] In: Český časopis historický, 3/1994, s. 604. ISSN 0862-6111.
  • POUSTA, Zdeněk; SEIFTER, Pavel; PEŠEK, Jiří (edd.). Occursus – Setkání – Begegnung. Sborník ku poctě 65. narozenin prof. dr. Jana Křena. Praha : Karolinum 1996. 220 s. ISBN 80-7184-227-3.
  • red. Portréty vyznamenaných. In: Bulletin Historického ústavu AV ČR. 1/1996, s. 4–6. ISSN 0862-7126.
  • PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 
  • MÍŠKOVÁ, Alena; URBAN, Jan. Bílých míst je stále dost, ale jsou jiná než před deseti lety. [rozhovor] In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 6/1999, s. 35–36. ISSN 0418-5129.
  • PEŠEK, Jiří; TŮMA, Oldřich (edd.). O dějinách a politice. Janu Křenovi k sedmdesátinám. Ústí nad Labem : Albis International, 2001. 231 s. ISBN 80-86067-53-X.
  • KAISEROVÁ, Kristina; PEŠEK, Jiří (edd.). Viribus unitis – nedosti bylo Jana Křena. Janu Křenovi k pětasedmdesátinám. Ústí nad Labem : Albis international, 2005. 278 s. ISBN 80-86971-03-1.

Externí odkazy

Zdroj