Jan Hudec (teolog)

Jan Hudec
Narození 30. listopadu 1950
Šumperk
Úmrtí 23. září 2021 (ve věku 70 let)
Povolání farář
Zaměstnavatel Českobratrská církev evangelická
Nábož. vyznání Českobratrská církev evangelická
Choť Pavla Hudcová[1]
Příbuzní Petr Hudec (sourozenec)
Funkce farář (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hrabové; 2010–2021)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Hudec (30. listopadu 1950 Šumperk[2] – 23. září 2021[3]) byl český teolog a farář Českobratrské církve evangelické.[2]

Život

Narodil se do rodiny navrátivších se emigrantů ze Zelówa. Nábožensky vyrůstal ve sboru v Zábřehu.[3] Vystudoval střední průmyslovou školu.[4] Mezi roky 1970 a 1972 vykonával povinnou vojenskou službu a po ní pracoval v civilních zaměstnáních.[2] Oženil se s farářkou Pavlou Petrovou, pracoval coby garanční technik a v Zábřehu se jim do manželství narodily i dvě děti.[4]

Dne 28. května 1978 byl ordinován na duchovního Českobratrské církve evangelické.[2] Od 1. ledna 1981 nejprve ve funkci diakona, později od 1. ledna 1981 vikáře a od 1. října 1991 do 31. srpna 1996 coby farář působil v uherskohradišťském sboru této církve.[2] Za jeho působení se povedlo v lázeňském městě Luhačovice získat do vlastnictví sboru vilu „Doubravka“, ve které se konaly bohoslužby a současně sloužila k rekreaci. Z Luhačovic se tak stala kazatelská stanice sboru v Uherském Hradišti.[4] V letech 1987 až 1992 Hudcovi v duchovní službě vypomáhal ordinovaný presbyter Jan Rybář z Prahy, který po tu dobu působil v jiné kazatelské stanici uherskohradišťského sboru, v Napajedlech.

Počínaje 1. zářím 1996 změnil své působiště a stal se farářem ve vsetínském horním sboru.[2] Své působení ve Vsetíně ukončil k 20. září 2004 a od 1. října 2004 po šest let až do 30. září 2010 byl farářem v Liptále. Následně od 1 října 2010 až do své smrti působil jako farář v Hrabové.[5] Ve sklepních prostorách se Hudcovou péčí podařilo zřídit regionální muzeum.[4] Zasloužil se také o obnovu hvězdárny, kterou ve zdejším kostele nechal zbudovat první hrabovský farář Rudolf Šedý.[6] Zaměřil se také na otázku česko–německého smíření a v květnu 2015 uskutečnil projekt „Krok ke smíření“, jehož součástí byly ekumenické česko-německé bohoslužby na hřbitově v Leštině, kde je zbudován pomník upomínající na odsud německého obyvatelstva po druhé světové válce.[4]

Kazatelské působení

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český bratr. Česko. listopad 2021.
  2. ↑ a b c d e f BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999: sborník Českobratrské církve evangelické. 1. vyd. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. Heslo Hudec Jan Mgr., s. 354. 
  3. ↑ a b STEJSKAL, Vlastislav. Bojoval dobrý boj. Český bratr. Listopad 2021, roč. 97, čís. 11, s. 32. [Dále jen Český bratr]. Dostupné online. ISSN 1211-6793. 
  4. ↑ a b c d e Český bratr, s. 33.
  5. ↑ Církev v proměnách času 2000–2017. 1. vyd. Praha: Kalich, 2019. 518 s. ISBN 978-80-7017-259-9. Heslo Hudec Jan Mgr., s. 432. 
  6. ↑ HÁNYŠ, Rostislav. Farář oživuje hvězdárnu ve věži kostela, za komunistů byla nežádoucí. iDNES.cz [online]. 2018-08-04 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 

Literatura

Zdroj