Jan Cantius Solik

Jan Cantius Solik OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Sliby před rokem 1690
Svěcení
Služby kazatel
Kněžské svěcení před rokem 1690
Osobní údaje
Datum narození před rokem 1673
Místo narození Polsko
Datum úmrtí 16. prosinec 1739
Místo úmrtí Kroměříž
Národnost německá
Povolání cestovatel
Významné dílo Fasciculus myrrhae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Cantius Solik (?- 1739), též uváděný jako Jan Kantius, Johann Cantius nebo Solík byl františkán, cestovatel a autor poutnické příručky do Svaté země. Byl údajně polského původu[1] a německého jazyka,[2] administrativně však náležel a působil v české františkánské provincii svatého Václava. Slavné řeholní sliby a svátost kněžství přijal někdy před rokem 1690.[3]

Za blíže nezjištěných okolností se Jan Cantius dostal do Svaté země, kde cestoval či pobýval po významných místech křesťanské tradice. Po svém návratu z cest zpracoval během pobytu v kroměřížském františkánském klášteře okolo roku 1710[4] poutnickou příručku či spíše průvodce pro poutníky do Svaté země: Fasciculus myrrhae in campis Pallestinae collectus, seu sacrorum locorum ibidem existencium brevi methodo descriptio. Knihu vytiskl brněnský tiskař Jan František Svoboda v roce 1716.[5]

Františkán a cestovatel Jan Cantius Solik zemřel 16. prosince 1739 v Kroměříži.[6]

Reference

  1. ↑ Polský původ Solika má uvádět ELBEL, Martin. Bohemia Franciscana : františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Olomouc: Univerzita Palackého, Katedra historie Filozofické fakulty, 2001. ISBN 80-244-0229-7.  nebo ELBEL, Martin. Pilgrims on the way of the cross : pilgrimage practice and confessional identity in early modern Bohemia. In: Frontiers of Faith : religious exchange and the constitution of religious identities 1400-1750. Budapest: Central European University, European Science Foundation, 2001. S. 275–283. Cit. podle FÖRSTER, Josef. Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (introductory study, edition and translation with commentary on part I of the work). , 2007. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav řeckých a latinských studií. Vedoucí práce Martin Svatoš. s. xxvii.
  2. ↑ Mezi františkánskými autory, „kteří psali převážně německy“, jej uvádí: SOUKUP, Daniel. Co medle jiného od chudého františkána k očekávání? : postila Trojí chléb nebeský františkána Damascena Marka. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 146–178, zde s. 149.
  3. ↑ Nekrologium české františkánské provincie uvádí, že zemřel jako jubilant (50 let) slibů a kněžství.
  4. ↑ SVÁTEK, Josef. Františkáni v Kroměříži. Studia Muzea Kroměřížska. 1989, s. 122–136. 
  5. ↑ Viz Knihovna. Akademie věd ČR. „Bibliografie cizojazyčných bohemik“ katalog (cit. 10.8.2014). Bibliografie uvádí A. Slavatu jako dobrodince, na katalogizačním lístku záznamu je však současně rukou připsáno: „Odlišné dedikace!“, část výtisku tedy mohla být dedikována někomu jinému. Kniha má 123 nečíslovaných listů, formát cca 13x20 cm. Viz též DOKOUPIL, Vladislav. Bibliografie města Brna. Svazek 3, Soupis brněnských tisků : staré tisky do roku 1800. Brno: Státní vědecká knihovna, 1978. Rok 1716, č. 17. PUMPRLAAB, Václav. Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. I, Tisky vydané na území Čech a Moravy v letech 1501-1800. Olomouc: Státní vědecká knihovna, 1974-1979. Č. 4365. . Bibliografie a dostupné katalogy uvádí celou řadu dochovaných výtisků titulu, mj.: Vědecká knihovna v Olomouci (signatury 35.368, 619.183), Městská knihovna v Praze (52 D 39), Národní knihovna ČR (51 D 5), Strahovská knihovna (AT II 28, neúplný exemplář). Více exemplářů z původem z různých klášterů (např. Praha-Nové Město, Hejnice) uchovává knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze.
  6. ↑ Nekrologium české františkánské provincie.

Zdroj