Městská knihovna v Praze

Městská knihovna v Praze
The Municipal Library of Prague
Budova Ústřední knihovny na Mariánském náměstí
Stát	Česko Česko
Poloha	Praha 1-Staré Město, Mariánské náměstí 98/1
Souřadnice	50°5′14,68″ s. š., 14°25′2,57″ v. d.
Založena	1891
Zřizovací listina/zákon	Úplné znění zřizovací listiny
Počet poboček	41 poboček a 3 bibliobusy
Knihovní fond
Velikost fondu	2 333 963
Přístupnost pro uživatele
Registrovaní uživatelé	205 000
Další informace
Rozpočet	233 mil. Kč (2008)
Ředitel	RNDr. Tomáš Řehák
Webové stránky	http://www.mlp.cz/ http://www.e-knihovna.cz/
Telefon	222 113 555
Sigla	ABG001
Kód památky	38243/1-57 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Jde o otevřenou instituci, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Zajišťuje svým čtenářům bezplatný přístup k mezinárodním informačním databázím, ale také umožňuje veřejnosti využívat internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi. Služby pro veřejnost jsou na světové úrovni. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuse. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších knihoven v Česku.

Historie Městské knihovny v Praze

První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července roku 1891.^[1] Na počátku měla 3 370 knih, které byly využívány v půjčovně a čítárně. Od roku 1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice, Žatecké ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější Ústřední budova. V letech 1898–1920 byl ředitelem knihovník a známý básník Antonín Sova, který začal budovat systém katalogů, založil prvních šest poboček a snažil se prosadit, aby knihovna získala „důstojnou budovu ve středu města“.

Dne 1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí. Vzápětí byl schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné Knihovny hlavního města Prahy. Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Fond měl asi 260 tisíc svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis výpůjček. Došlo ke sjednocení signatur a katalogů a k centralizování nákupu knih. Vznikaly i další knihovny, v roce 1938 byla knihovna na 50 místech v Praze (knihovní fond 640 tisíc svazků, počet výpůjček cca 2 miliony). Významnou roli v rozvoji knihovny sehrál dr. Jan Thon, který byl jejím ředitelem v letech 1920–1942 a 1945–1948.

V době německé okupace došlo k vyřazení tisíců knih, z nacistického hlediska závadných rasově, politicky a ideologicky, několik pracovníků knihovny bylo uvězněno. Rok 1945 znamenal obnovení normální činnosti a návrat vyřazených knih, ale po únoru 1948 nastala totální ideologizace veškeré činnosti knihovny a značný organizační chaos. Došlo k vyřazování a likvidaci části fondu a také k personálnímu postihu řady kvalifikovaných pracovníků.

Ve druhé polovině 50. let byla postupně obnovována odborná úroveň knihovny, 60. léta přinesla rozvoj knihovnických služeb. V roce 1966 se MKP stala spoluorganizátorem pražského sympozia o velkoměstských knihovnách a jedním z iniciátorů vzniku INTAMEL (Mezinárodní sdružení velkoměstských knihoven). Svým akčním programem se roku 1968 knihovna přihlásila k požadavkům tzv. pražského jara. Bylo otevřeno 12 nových poboček a zřízena další specializovaná oddělení (např. studovna pragensií). Součástí knihovny se stala i „Lidová univerzita vědy, techniky a umění“, zabývající se osvětovou a kulturně vzdělávací činností, která v relativně příznivém ovzduší doby získala knihovně značnou popularitu.

Takzvaná „normalizace“ 70. let přinesla opět silný ideologický tlak, vytváření nových „libri prohibiti“, úplné zmrazení mezinárodní spolupráce a celkovou stagnaci knihovny. Od konce 70. let došlo postupně k vnitřní obnově práce knihovny. Revoluce v roce 1989 znamenala návrat ke standardnímu postavení knihovny v demokratické společnosti.

V roce 2015 provozovala MKP 40 poboček a tři bibliobusy. Největší knihovnou v síti je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí. Ředitelem knihovny je Tomáš Řehák.

V současné době se jedná o jednu z nejvýznamnějších a rovněž nejštědřeji financovaných knihoven v Česku. Knihovna má celostátní význam i proto, že data o jednotlivých knihách poskytuje ostatním knihovnám v ČR a má tak vliv na fungování české knihovní sítě.

Ředitelé a správci knihovny

1910–1920	Antonín Sova (1864–1928)[2][3]
1920–1942	PhDr. Jan Thon (1886–1973)[4]
1942–V/1945	Dr. Jan Grmela (1895–1957)[5]
V/1945–XI/1948	PhDr. Jan Thon (od února 1948 souběžně se správcem)
II/1948–VI/1949	Jaroslav Frey (1902–1983), pověřen vedením knihovny[6]
VI/1949–IV/1950	PhDr. Jaroslav Kunc (1912–1983)[7]
X/1951–II/1954	Josef Šmídt[8]
II/1954–II/1957	Josef Hušek (1912–1981)[9]
III/1957–X/1970	PhDr. Rudolf Málek (1919–2001)[10]
XI/1970–IX/1978	RNDr. Vladana Čeledová (* 1919)[11]
X/1978–VI/2002	Mgr. Anna Bimková (* 1941)[12]
VII/2002–dosud	RNDr. Tomáš Řehák (* 1964)

Ústřední knihovna

Ústřední knihovna čp. 98 na Mariánském náměstí na Starém Městě, mezi ulicemi Valentinská a Žatecká, byla postavena díky prostředkům Pražské městské pojišťovny v letech 1925–1928. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, leč i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu navrhl František Roith, citlivá rekonstrukce proběhla v letech 1996–1997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před sedmdesáti lety.

Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.

Nad vchodem jsou pak umístěny plastiky šesti alegorií umění od sochaře Ladislava Kofránka. Sochy představují po řadě literaturu, sochařství, hudbu, filosofii, drama a stavitelství.

Informační středisko v Ústřední knihovně

Informační středisko vzniklo v roce 1998 po celkové rekonstrukci Ústřední knihovny, při které došlo jak ke stavebním úpravám, tak k úplné automatizaci knihovnických agend. Informační středisko bylo vytvořeno za účelem poskytování informací o Městské knihovně v Praze (provozní doba, poskytované služby, knihovní fond, vyhledávání v elektronickém katalogu), dále poskytování faktografických (vyhledávání konkrétních informací), bibliografických (vytvoření seznamu titulů k danému tématu) a referenčních informací (informace o tom, kde jinde by Vám odborně pomohli). Služby Informačního střediska mohou bezplatně využívat všichni návštěvníci hlavního města, jelikož k jeho využívání není potřeba vlastnit čtenářský průkaz. K vyhledávání informací knihovníci využívají příruční fond, elektronické zdroje, elektronický katalog, Internet, informační materiály (např. letáky, brožury). Jelikož je Informační středisko součástí Ústřední knihovny, je provozní doba stejná jako v knihovně.

Příruční fond

Zpočátku obsahoval příruční fond cca 700 svazků (základní encyklopedie, slovníky, příručky, tištěné Sbírky zákonů od roku 1992). Postupně se fond rozrůstal o dokumenty týkající se Evropské unie. Dále v Informačním středisku najdete kulturní programy, letáky, plakáty a propagační materiály pražských (případně celostátních) institucí a organizací. V současnosti knižní fond obsahuje cca 200 svazků. Ke zmenšení fondu došlo nejen z důvodu převedení většiny knih na absenční půjčování, ale také kvůli využívání elektronických informačních zdrojů prostřednictvím internetu a licencovaných databází.

Elektronické zdroje

Mezi elektronické zdroje, které Informační středisko nabízí, patří například databáze NewtonOne (jedná se o kompletní mediální archiv od roku 1996) a Beck-online (denně aktualizovaná sbírka právních předpisů). Další databáze jsou dostupné i z domova (např. EBSCO, Oxford Music Online, Naxos Music Library).

Počítačová studovna

V počítačové studovně je k dispozici pro uživatele zdarma 10 počítačů pro práci s internetem. Je možné využít již nainstalované kancelářské programy LibreOffice nebo OpenOffice, které slouží buď pro psaní textů nebo k vytváření tabulek či prezentací. Dále je k dispozici Adobe Reader, díky kterému je možné si prohlížet PDF dokumenty, Skype či editor fotografií. K počítačům lze připojit USB flash disk a vlastní sluchátka. Prostřednictvím tiskárny uživatelé mohou vytisknout dokumenty (černobílý i barevný tisk), jedná se však o placenou službu.

Pokud čtenář vlastní platný čtenářský průkaz a nemá vůči knihovně žádné závazky (např. zpozdné, náhrady škod), může využívat služby počítačové studovny 60 minut denně s tím, že si jednou týdně může zarezervovat jednu hodinu. Uživatelé bez platného čtenářského průkazu mají nárok na 30 minut denně bez možnosti rezervace.

Pro používání internetu ve studovně musí uživatelé respektovat pravidla:

• uživatel nesmí měnit nastavení PC, instalovat žádné programy a vykonávat činnost, která by vedla k poškození PC
• pokud vzniknou knihovně náklady v důsledku neadekvátního používání PC, je uživatel povinen náklady uhradit
• uživatel musí respektovat právní řád České republiky a soukromí ostatních uživatelů (např. neporušovat autorská práva, nevytvářet internetové stránky propagující rasismus nebo podněcující k užívání drog a šíření pornografie)

Pragensia

Další nedílnou součástí Informačního střediska je specializované oddělení – Pragensia. K prezenčnímu studiu je uživatelům k dispozici fond, který obsahuje téměř 9000 knihovních jednotek a každým rokem se jeho počet navyšuje. Do fondu spadají monografie, brožury, průvodce, plány, mapy, regionální tisky, periodika, soubory výstřižků na jednotlivá pragensijní témata a CD-romy. Fond je uspořádaný tematicky:

• pražské dějiny, politika a ekonomika
• pražská kultura, umění a společnost
• pražský místopis
• pražská příroda, věda a technika
• beletrie o Praze

Některá vybraná pragensia (cca 2000 titulů) byla digitalizovaná v rámci projektu HISPRA a zpřístupněna prostřednictvím E-knihovny na stránkách Městské knihovny v Praze. Dále je možné využít Kramerius nebo aplikaci Praha v knihovně.

Dílna

Prostor nabízející zájemcům místo pro coworking, studium, setkávání a spoustu dalších aktivit, které buď pořádá Městská knihovna nebo si je zde může veřejnost uspořádat sama. Dílna může celkově hostit až 25 lidí pohodlně sedících u stolů, k tomu je ještě dalších 20 skládacích židlí, které lze uspořádat například jako hlediště. Užití Dílny je zdarma, pokud má alespoň jeden z dvojice či skupiny platný čtenářský průkaz.

Počítač pro handicapované uživatele

V Informačním středisku je možné využít i počítač pro handicapované uživatele. Uživatel má k dispozici:

• aplikaci ABBYY FineReader, která slouží pro skenování a převod obrazových dokumentů na text
• program ZoomText – pro zvětšování a odečítání obrazovky hlasem
• internetový prohlížeč
• sluchátka, speciální klávesnici a myš

Opencard, Lítačka

V Informačním středisku bylo možné si vyplnit a podat žádost o Lítačku (respektive Opencard) nebo si ji tam nechat poslat a následně vyzvednout. Nicméně od začátku roku 2017 byla spolupráce ukončena a Městská knihovna nové žádosti nepřijímá (jako čtenářský průkaz slouží Lítačka i nadále).

Vzácné tisky MKP

MKP uchovává vzácné pražské tisky, a to v oddělení pragensií (část fondu je přístupna ve zdigitalizované formě), ale také v oddělení vzácných tisků. Tato kolekce byla v roce 2002 z velké části zničena povodněmi. Restaurátorské práce na velké části fondu byly dokončeny v roce 2012, kdy také byl fond vzácných tisků zpřístupněn odborné veřejnosti v badatelském režimu. Nejstarším svazkem je Pražská Bible vydaná v roce 1488. Tisk je příležitostně vystavován, poslední příležitostí, kdy si veřejnost mohla Pražkou Bibli z fondu MKP prohlédnout, byla výstava „Vylodění ve Smečkách“ ke 120. výročí založení Městské knihovny v Praze v pražské Galerii Smečky.

Specializovaná oddělení

• Artotéka
• Divadelní a filmové oddělení
• Hudební oddělení
• Informační středisko
• Dílna
• Kulturní a vzdělávací centrum
• Oddělení digitalizace
• Pragensia
• Vzácné tisky
• Oddělení mobilních služeb
• Suterén
• Prostor Říše loutek^[13]

Divadelní a filmové oddělení

Divadelní a filmové oddělení je jedním ze specializovaných oddělení Městské knihovny v Praze již od roku 1942.^[14] Slavnostní otevření se konalo dne 1., nebo 2. listopadu 1942 za účasti filmových hvězd té doby včetně Adiny Mandlové nebo Hany Vítové. U vzniku oddělení stáli knihovníci Artur Salava a Ladislav Tumlíř.^[15]

Oddělení sídlí v budově Ústřední knihovny v prostorech s původním interiérem, který navrhl František Roith.

Ve fondu se nalézají:

• Divadelní hry českých a zahraničních autorů
• Naučné publikace z oboru teorie a dějiny divadla a filmu
• Vybrané filmové scénáře
• Odborná periodika
• Memoáry slavných osobností
• DVD s českými a zahraničními filmy
• Výstřižky kritik na divadelní inscenace, filmy a televizní filmy

Sbírky obsahují například první vydání divadelních her, první překlady děl Williama Shakespeara.^[15]

Oddělení se pravidelně zapojuje do celoevropské akce Noc divadel. Je členem mezinárodní organizace SIBMAS sdružující divadelní archivy, muzea a knihovny. Spolupracuje s dalšími specializovanými knihovnami, jako je knihovna Archivu Národního divadla, knihovna DAMU, knihovna Národního muzea v Praze či knihovna Národního filmového archivu.^[14]

Pobočky

Kromě Ústřední knihovny poskytuje Městská knihovna v Praze knihovnické služby v řadě svých poboček:^[16] Ty jsou umístěny zejména v částech Prahy připojených před rokem 1974 a na nových sídlištích, zatímco nověji připojené obce si mnohdy zachovaly své vlastní knihovny.

Speciální pobočky

• oddělení digitalizace, Praha 1-Staré Město, Provaznická 385/3
• vzácné tisky, Praha 6-Hradčany, U Brusnice 324/9
• pojízdná knihovna, Praha 10-Hostivař, m. č. Praha 15, U továren 261/27
• DOK16 (sousedská dílna), Praha 5, Hořejší nábřeží, Kobka č. 16

Místní pobočky

Praha 1

• „Školská“, Nové Město, Školská 1267/30
• „Hradčany“, Hradčany, Pohořelec 111/25

Praha 2

• „Záhřebská“, Vinohrady, Záhřebská 158/20
• „Dittrrichova“, Nové Město, Dittrichova 1543/2
• „Ostrčilovo náměstí“, Nusle, Ostrčilovo náměstí 518/1

Praha 3

• „Žižkov“, Žižkov, Husitská 110/70
• „Vozovna“, Žižkov, Za žižkovskou vozovnou 2687/18 (kulturní centrum Vozovna)

Praha 4

• „Pankrác“, Nusle, Na Veselí 542/5
• „Jezerka“, Michle, Nuselská 603/94
• „Krč“, Krč, Štúrova 1282/12 (Modrý pavilon)
• „Vikova“, Krč, Vikova 1223/4
• „Novodvorská“, Lhotka, sídl. Novodvorská, Novodvorská 1013/151 (kulturní centrum Novodvorská)
• „Spořilov“, Záběhlice, sídl. Spořilov II, Postupická 2932/7
• „Opatov“, Chodov, m. č. Praha 11, Opatovská 1754/14 (kulturní centrum Opatov)
• „Chodov“, Chodov, m. č. Praha 11, Jírovcovo náměstí 1782/1 (školní komplex)
• „Modřany“, Modřany, m. č. Praha 12, Vazovova 3229/1

Praha 5

• „Smíchov“, Smíchov, náměstí 14. října 83/15 (Smíchovská tržnice)
• „Ostrovského“, Smíchov, Na Skalce 972/29
• „Cibulka“, Košíře, Musílkova 335/62
• „Barrandov“, Hlubočepy, sídl. Barrandov, Wassermannova 926/16
• „Stodůlky“, Stodůlky, m. č. Praha 13, Kovářova 1615/4 (klub Mlejn)
• „Lužiny“, Stodůlky, m. č. Praha 13, Archeologická 2256/1 (obchodní centrum Lužiny)
• „Velká Chuchle“, Velká Chuchle, m. č. Praha 16, Starochuchelská 7/20

Praha 6

• „Dejvice“, Dejvice, Technická 2710/6 (Národní technická knihovna)
• „Břevnov“, Břevnov, Bělohorská 1666/56
• „Petřiny“, Břevnov, Mahulenina 31/17
• „Dědina“, Ruzyně, Žukovského 888/2 (OC Delta)

Praha 7

• „Letná“, Holešovice, Milady Horákové 387/56
• „Sedmička“, Holešovice, Tusarova 429/35

Praha 8

• „Kobylisy“, Kobylisy, Klapkova 3/26, oddělení pro děti na téže adrese je evidováno jako samostatná pobočka
• „Ládvi“, Kobylisy, sídliště Ďáblice, Burešova 1661/2 (kulturní dům Ládví)
• „Bohnice“, Troja, sídliště Bohnice, Těšínská 600/4 (kulturní centrum Krakov)
• „Velký mlýn“, Libeň, U Českých loděnic čp. 40/6 (kulturní centrum Velký mlýn)

Praha 9

• „Vysočany“, Vysočany, Zbuzkova 285/34
• „Prosek“, Prosek, sídliště Prosek, Měšická 806/3
• „Rajská zahrada“, Černý Most, m. č. Praha 14, Generála Janouška 1060/2; pobočka přejmenována z „Černý Most“ v roce 2021
• „Hloubětín“ (H55), Hloubětín, m. č. Praha 14, Hloubětínská 1138/5; do roku 2020 se pobočka nacházela na adrese Poděbradská 489/4
• „Kiosek“, Černý Most, m. č. Praha 14, Chlumecká 765/6, obchodní Centrum Černý Most; otevřena 22. března 2022 jako první samoobslužná knihovna v Praze

Praha 10

• „Dům čtení (Ruská)“, Praha 10-Vršovice, Ruská 1455/192
• „Hostivař“, Hostivař, sídliště Hornoměcholupská, m. č. Praha 15, Golfová 910/10
• „Korunni“, Vinohrady, Korunní 2160/68 (vedle vodárenské věže)
• „Malešice“, Praha 10-Malešice, Počernická 524/64 (Bytový dům Malešice)
• „Skalka“, Strašnice, sídliště Skalka, Rubensova 2237/2
• „Zahradní Město“, Záběhlice, sídliště Zahradní Město-východ, Topolová 2961/12a (kulturní dům Cíl)

Reference

Literatura

• Městská knihovna v Praze 1891-1991 : Sborník ke 100. výročí založení Městské knihovny v Praze. Příprava vydání Zdeňka Čermáková. Praha: Městská knihovna v Praze, 1991. 
• Řád knihovní městské obecní knihovny v Praze. Praha: Obecní důchody královského hlavního města Prahy, 1891. Dostupné online. 
• ČERMÁKOVÁ, Zdeňka; LUKAVEC, Jan. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016) [online]. Praha: Městská knihovna v Praze, 2016-10-03 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. 
• Městské knihovny pražské: informační nástin pro čtenáře a návštěvníky.. Praha: [s.n.]: [s.n.], 1940. Dostupné online. 
• VÁVRA, Jan. Veřejné knihovny hlavního města Prahy: (historický vývoj knihovní sítě). Praha: Městská knihovna v Praze, 1995. 24 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská knihovna v Praze na Wikimedia Commons
• Městská knihovna v Praze v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Internetové stránky Městské knihovny v Praze
• Publikace o historii Městské knihovny v Praze (1891 – 2016) jako e-kniha zdarma ke stažení z katalogu MKP.

Zdroj