Jan Beránek (duchovní)

Jan Beránek
Narození okolo 1550?
?Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 17. března 1622 (ve věku asi 70 let)
Ždánice Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí poprava upálením
Národnost česká
Povolání duchovní Jednoty bratské
Nábož. vyznání Jednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Beránek (okolo 1550? – 17. března 1622 Ždánice) byl český kněz Jednoty bratské a duchovní správce českobratrské komunity v jihomoravských Ždánicích, centru ve své době největší komunity Jednoty bratské na Moravě. Stal se obětí procesu rekatolizace českých zemí po neúspěchu českého stavovského povstání a po obsazení Ždánic polskými žoldnéři věrnými císaři byl zajat, týrán a upálen na hranici.

Život

Datum jeho narození lze dle pramenů situovat okolo roku 1550.[1] Dosáhl kněžského řádu v protestantské Jednotě bratrské,[2] posléze pak působil mj. jako duchovní správce sborů v Žeravicích a ve Slížanech. Byl ženat a se svou manželkou měli několik dětí.

Roku 1609 pak přišel do Ždánic poblíž Hodonína při moravsko-uherské hranici, na území panství Oldřicha V. z Kounic. Oldřich jakožto člen českobratrské církve zdejším protestantským komunitám přál, což umožnilo vznik vůbec největšího sboru Jednoty bratrské na Moravě s celkovým počtem 453 členů z Ždánic a okolních obcí uváděných roku 1611. Beránek zde roku 1615 převzal duchovní vedení komunity[3] a podílel se na jejím náboženském i hospodářském rozvoji. Sídlil ve ždánickém Bratrském domě sloužícímu jako modlitebna, knihovna či k dočasnému ubytování nově příchozích členů sboru.

Po porážce stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, protestanta Fridricha Falckého, začali být příslušníci protestantských církví pronásledováni a vyháněni z českých zemí. Tehdejší majitel panství Karel z Kounic byl za podporu povstání zatčen a byl pak spolu s ostatními zadrženými internován v pevnosti Špilberk v Brně a posléze souzen.[4] Ždánicko bylo probíhajícím konfliktem opakovaně postiženo a pleněno. Na jaře 1622 pak na území střední a jižní Moravy pronikly oddíly tzv. lisovčíků, katolické polsko-litevské bojové jízdy Ferdinandova spojence a švagra, krále Zikmunda III. Vasy, nedávno se navrátivší z neúspěšného tažení k Moskvě.

Lisovčíci pak v březnu 1622 dorazili na jihomoravská panství protestantských Kouniců a 17. března 1622 vstoupili do Ždánic. Obyvatelé jim kladli minimální odpor a město bylo následně vyrabováno. Beránek byl nájezdníky vyvlečen z Bratrského domu, zbit a ztýrán, následně přiveden na náměstí a upálen na hranici v místech před starou radnicí.

V českých zemích pak došlo celé řadě obdobných incidentů, které ale neměly zpravidla tak tragický konec. Vlivem pro protestanty nepříznivě se vyvíjející situace v zemi po porážce povstání jej nakonec okolo roku 1623 donutila k odchodu do emigrace do nábožensky svobodnějších zemí.

U příležitosti výročí 400 let od smrti Jana Beránka byla roku 2022 ve Ždánicích Českobratrskou církví evangelickou uspořádána vzpomínková akce.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ohlas od Nezarky: tydennik pro pouceni a zabavu, pro zajmy obecne a spolecenske. [s.l.]: Landfras 400 s. Dostupné online. Google-Books-ID: Gc9c3hdMzp8C. 
  2. ↑ HOF, Karel Vit. Rodinna Kronika. Obrazkove listy k zabave a pouceni (Familien-Chronik; illustrirte Blätter für Unterhaltung und Belehrung; red. von Karl Veit Hof). [s.l.]: Schreyer 204 s. Dostupné online. Google-Books-ID: N2EHSTplb3YC. 
  3. ↑ VRBAS, Jakub. Dějiny městečka Ždánic. [s.l.]: Vrbas 538 s. Dostupné online. Google-Books-ID: Q4sJAAAAIAAJ. 
  4. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Aktuality a hlášení místního rozhlasu - Oficiální stránky obce Archlebov. www.obecarchlebov.cz [online]. [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOMENSKÝ, Jan Amos. Historie o těžkých protivenstvích církve české, hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení, v létu Páně 894. až do léta 1632. za panování Ferdinanda II: s připojením historie o persekucí Valdenských roku 1655. stalé. V Praze: Nákladem české evanj. reformované církve pražské, 1870. s. 110-111.

Externí odkazy

Zdroj