James David Vance

J. D. Vance
Oficiální portrét (2025)
Oficiální portrét (2025)
50. viceprezident
Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2025
Prezident Donald Trump
Předchůdkyně Kamala Harrisová
Senátor Senátu USA za Ohio
Ve funkci:
3. ledna 2023 – 10. ledna 2025
Předchůdce Rob Portman
Nástupce Jon Husted
Stranická příslušnost
Členství Republikánská strana
Rodné jméno James Donald Bowman
Narození 2. srpna 1984 (40 let)
Middletown, Ohio
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Choť Usha Vanceová (od 2014)
Děti 3
Sídlo Number One Observatory Circle
Alma mater Middletown High School (do 2003)
Ohijská státní univerzita (do 2009)
Yaleova právnická fakulta (do 2013)
Yaleova univerzita
Profese spisovatel, finančník, komentátor, politik, corporate lawyer, filozof, obchodník, lyžař a ideologue
Náboženství Nondenominational Christianity (do 2019)
katolicismus (od 2019)
Ocenění Audie Award for Nonfiction (2017)
Achievement Medal
Good Conduct Medal
Podpis J. D. Vance, podpis
Webová stránka www.whitehouse.gov/administration/jd-vance/
Commons JD Vance
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James David Vance (rodným jménem James Donald Bowman, * 2. srpna 1984 Middletown, Ohio) je americký republikánský politik a spisovatel, od ledna 2025 viceprezident Spojených států amerických sloužící ve vládě prezidenta Donalda Trumpa. V letech 2023 až 2025 zasedal v Senátu USA za Ohio.[1] Stal se prvním viceprezidentem z generace mileniálů a ve 40 letech třetím nejmladším v americké historii po Breckinridgeovi a Nixonovi.[2][3]

Raný život a vzdělání

Narodil se v malém městě Middletown mezi Cincinnati a Daytonem v Ohiu jako syn Beverly Carol (rozené Vance, * 1961) a Donalda Raye Bowmanových (1959–2023). Je skotsko-irského původu. Jeho původní jméno bylo James Donald Bowman po otci Donaldu Rayi Bowmanovi. Brzy po jeho narození se rodiče rozvedli.[4][5] Krátce poté byl adoptován třetím manželem své matky, Bobem Hamelem.[6] Se sestrou Lindsey byli převážně vychováni prarodiči Jamesem (1929–1997) a Bonnie (rozenou Blanton; 1933–2005) Vanceovými, které nazývali „papá“ a „mamá“.[7][8][9] Příjmení Vance převzal v dospělosti po svém dědovi.

Vyrůstal ve fundamentalistickém evangelikálním prostředí, v dospělosti si dle vlastních slov prošel ateistickým obdobím a ke katolicismu konvertoval v roce 2019.[10]

Po ukončení střední školy vstoupil v roce 2003 do Námořní pěchoty, kde čtyři roky sloužil na nebojové pozici. Poté studoval na Ohijské státní univerzitě, kterou absolvoval v roce 2009. Následně v roce 2013 absolvoval právnickou fakultu Yaleovy univerzity.

Politická kariéra

2023–2025: Senátor

V roce 2022 vyhrál republikánské primárky a kandidoval do amerického Senátu za Ohio. Ve volbách se ziskem 53 % hlasů porazil kandidáta Demokratické strany, kongresmana Tima Ryana, a stal se tak senátorem.

Dne 10. ledna 2025 na funkci rezignoval jako zvolený viceprezident. Guvernér Ohia Mike DeWine na uprázdněné místo jmenoval Jona Husteda, který složil přísahu 21. ledna 2025.

2024: Viceprezidentská kandidatura

Na republikánském volebním sjezdu v Milwaukee si jej 16. července 2024 vybral prezidentský kandidát Donald Trump za spolukandidáta na post viceprezidenta do listopadových prezidentských voleb 2024.[1]

Dne 1. října 2024 se zúčastnil společně s kandidátem demokratické strany guvernérem Minnesoty Timem Walzem televizní debaty pořádané CBS News. Ve volbách společně s Donaldem Trumpem vyhráli nad americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a Timem Walzem.

Od 2025: Viceprezident

Viceprezidentem Spojených států se stal složením slibu 20. ledna 2025 krátce před slibem prezidenta Donalda Trumpa. Po Bidenovi se stal druhým římským katolíkem v tomto úřadu.

Dne 28. února 2025 došlo během setkání v Bílém domě k hádce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Vancem a americkým prezidentem Trumpem. Během schůzky Vance prvních 40 minut většinou mlčel, ale pak odpověděl na otázku o Trumpově vztahu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a prohlásil, že „Cesta k míru a cesta k prosperitě je možná zapojením se do diplomacie...“ Zelenskyj mu odpověděl, že Putin nedodržel dohodu o příměří z Misku a další dohody, a zeptal se Vanceho: „O jaké diplomacii, J. D., mluvíte?“ Rozhovor se poté stal nepřátelským; Vance odpověděl, že diskutuje o „diplomacii, která ukončí zkázu“ Ukrajiny, a Zelenskému řekl: „Je od vás neuctivé přijít do Oválné pracovny a pokoušet se to řešit před americkými médii… nutíte brance do předních linií, protože máte problémy s lidskou silou. Měli byste poděkovat prezidentovi za snahu ukončit tento konflikt“. Zelenskyj se Vanceho zeptal: „Byl jste někdy na Ukrajině, abyste viděl, jaké máme problémy? Přijďte jednou.“ Vance odpověděl, že zná problémy Ukrajiny z doslechu, a ví, že ukrajinská vláda bere návštěvníky na „propagandistickou tour“, a znovu se Zelenského zeptal na nedostatek lidí v ukrajinské armádě.

Do rozhovoru se následně zapojil Trump, který se přidal na stranu Vanceho.[11][12] Kvůli hádce v Bílém domě bylo setkání předčasně ukončeno a nedošlo k podepsání americko-ukrajinské dohody o ukrajinských nerostných surovinách.[13]

Politické postoje

V roce 2024 prohlásil, že udělal chybu, když v roce 2003 podporoval americkou invazi do Iráku. Podle svých slov si později uvědomil, že byl obelhán americkými představiteli.[14]

Vance je označován za izolacionistu, ale je stoupencem Izraele.[15] Za nejvážnější hrozbu pro americkou národní bezpečnost považuje Čínu.[16] Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2024 Vance prohlásil, že Spojené státy nechtějí vystoupit ze Severoatlantické aliance, ale měly by se zaměřit na Východní Asii, zatímco evropské členské státy NATO by měly víc investovat do vlastní obrany.[17]

Býval ostrým kritikem prezidenta Donalda Trumpa. Ve volebním boji roku 2022 však vyhledal jeho podporu.[18] Postavil se proti americké pomoci Ukrajině v dalším průběhu rusko-ukrajinské války. V prosinci 2023 prohlásil, že je „v zájmu Spojených států uznat, že Ukrajina bude muset odstoupit nějaké území Rusům“.[19] Byl kritizován za výrok, že „další finanční pomoc této zemi by ukrajinští ministři mohli použít na koupi jacht“.[20]

V rozhovorech a prohlášeních v roce 2024 uvedl, že si nepřeje, aby Rusko dobylo Ukrajinu, ale podpořil by „zmrazení“ frontových linií přibližně tam „kde jsou právě teď“; Ukrajinu mimo NATO a její neutralitu; a poskytnutí „nějaké americké bezpečnostní pomoci v dlouhodobém horizontu.“[21][22] Vance a zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg uvedli, že pokračující dodávky zbraní na Ukrajinu a silně opevněná demilitarizovaná zóna by byly zárukou, aby Rusko nezahájilo další invazi.[23]

Byl jedním z účastníků Aféry "Signalgate", která v březnu roku 2025 odhalil závažné nedostatky v bezpečnosti komunikace v administrativě prezidenta Donalda Trumpa. V chatovací skupině aplikace Signal diskutovali o evropských spojencích a citlivých vojenských operacích, konkrétně o plánovaných útocích na Íránem podporované povstalce Hútie v Jemenu, a sdíleli podrobnosti o cílech, použitých zbraních a časech útoků.[24]

Soukromý život

V roce 2014 se oženil s Ushou Chilukuriovou (* 1986),[25] s níž má tři děti. Oba vystudovali Yaleovu univerzitu. Její rodiče, rodilí Indové, Krish a Lakshmi Chilukuriovi jsou vědci, kteří se do USA přestěhovali z indického unijního státu Ándhrapradéš.

V roce 2016 vyšly paměti jeho rodiny s názvem Hillbilly Elegy (českým názvem Americká elegie, doslova pak Horalské žalozpěvy), ve kterých byly popsány životní podmínky, mentalita a kultura tzv. horalů, převážně skotsko-irských obyvatel chudé oblasti na pomezí Rezavého pásu a Appalačského pohoří.

Galerie

Dílo

  • VANCE, J. D. Americká elegie (původním názvem: Hillbilly Elegy). Překlad Miloš Calda. 1. vyd. Praha: Argo, 2018. 264 s. ISBN 978-80-257-2411-8. 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku J.D. Vance na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Trumpovým kandidátem na viceprezidenta je senátor J. D. Vance. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2024-07-15 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ GOLD, Michael. J.D. Vance Is Trump’s Pick for Vice President. The New York Times [online]. 2024-07-15 [cit. 2025-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-15. ISSN 0362-4331. 
  3. ↑ BENDER, Michael C. JD Vance, Trump’s MAGA Successor, Will Be One of America’s Youngest Vice Presidents. The New York Times [online]. 2024-11-06 [cit. 2025-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-07. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. ↑ 6 Books to Help Understand Trump's Win. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2016-11-09 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ JD Vance: Can Trump's 'hillbilly' win the Senate?. BBC [online]. 2022-05-04 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Hillbilly Elegy: A Memoir of a Family and Culture in Crisis [online]. ENotes [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Hillbilly Elegy by JD Vance review – does this memoir really explain Trump's victory?. The Guardian [online]. Guardian Media Group, 2016-12-07 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GROSS, Terry. 'Hillbilly Elegy' Recalls A Childhood Where Poverty Was 'The Family Tradition'. NPR [online]. 2016-08-17 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MEIBERS, Bonnie. 'Hillbilly Elegy' is my family's story. I'm happy it shared my Mamaw with the world. Journal-News [online]. 2020-11-15 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. J. D. Vance a Trumpovi katolíci a evangelikálové. Náboženský infoservis [online]. Dingir, 2024-09-23 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Blesk.cz [online]. Detaily z „rozbouřené" Oválné pracovny: Hádka Zelenského s Trumpem a Vancem slovo po slově, 1. března 2025. Dostupné online. 
  12. ↑ What they said: Trump, Zelenskyy and Vance's heated argument in the Oval Office [online]. 2025-02-28 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Trump: Zelenskyj nevypadal jako člověk, který chce mír, jednání nebudou, dokud neřekne, že chce mír. Echo 24 [online]. 1. března 2025. Dostupné online. 
  14. ↑ WARD, Ian. The Republican Ukraine Skeptics Who Saw War Firsthand. Politico. July 4, 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-25. 
  15. ↑ HAUSLOHNER, Abigail; BIRNBAUM, Michael. In Vance, Trump picks a like-minded isolationist on foreign policy. The Washington Post. 2024-07-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 17, 2024. 
  16. ↑ HEILBRUNN, Josh. Elbridge Colby Wants to Finish What Donald Trump Started. Politico. 2023-04-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 11, 2024. 
  17. ↑ NAZZARO, Miranda. Vance: Trump issued 'wake-up call' to Europe with NATO remarks [online]. February 19, 2024 [cit. 2024-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 22, 2024. 
  18. ↑ Z „nuly“ viceprezidentem. J. D. Vance je symbolem amerického snu, Trumpa dřív nesnášel. CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. 
  19. ↑ KAPUR, Sahil; LEBOWITZ, Megan. Republican senator says Ukraine should cede land and cut a deal with Putin to end the war. NBC News [online]. NBCUniversal, 2023-12-12 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ROBINSON, Olga; SARDARIZADEH, Shayan; WENDLING, Mike. How pro-Russian 'yacht' propaganda influenced US debate over Ukraine aid. BBC News [online]. BBC, 2023-12-20 [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ RACER, Owen; OSTILLER, Nate. JD Vance opposes military aid, NATO membership for Ukraine. He's now Trump's VP pick. The Kyiv Independent. July 16, 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 17, 2024. 
  22. ↑ DOUTHAT, Ross. What J.D. Vance Believes. The New York Times. June 13, 2024. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-16. ISSN 0362-4331. 
  23. ↑ SHAMIM, Sarah. How does Trump envoy Keith Kellogg want to end the Russia-Ukraine war?. Al Jazeera. 28 November 2024. Dostupné online. 
  24. ↑ GOLDBERG, Jeffrey; HARRIS, Shane. Here Are the Attack Plans That Trump’s Advisers Shared on Signal [online]. 2025-03-26 [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ SHEERIN, Jude. Who is Usha Vance, lawyer and wife of Trump's VP pick JD Vance?. BBC News [online]. BBC, 2024-07-18 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj