Jaderná elektrárna Shearon Harris

Jaderná elektrárna Shearon Harris
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Umístění Severní Karolína, Raleigh
Stav v provozu
Začátek výstavby 28. ledna 1978
Zprovoznění 2. května 1987
Vlastník Progress Energy Carolinas
Provozovatel Progress Energy
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu 1 × 980 MW
Typ reaktorů Westinghouse M312
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon 980 MW
Souřadnice 35°37′59,88″ s. š., 78°57′18″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Shearon Harris (anglicky Shearon Harris Nuclear Power Plant) je provozní jaderná elektrárna ve Spojených státech. Nachází se v Severní Karolíně asi 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města Raleigh. Elektrárna má s jediným blokem hrubý výkon pouze 980 MW. Elektrárnu vlastní společnost Progress Energy Carolinas a provozuje Progress Energy. Jaderná elektrárna zásobuje elektřinou přibližně půl milionu domácností na jihovýchodě Spojených států.[1] Elektrárna má návštěvnické centrum, které se nachází v New Hill, zhruba 3 kilometry od jaderné elektrárny.[2]

Historie a technické informace

Počátky

Plánování projektu začalo v roce 1971. Jde o třetí jadernou elektrárnu, která měla vzniknout v Severní Karolíně. Původní projekt počítal s vybudováním čtyř identických jaderných reaktorů. Projekt byl neobvyklý, protože všechny 4 bloky měly sdílet jednu společnou budovu. Budova má tvar kříže a samotné reaktory se měly nacházet v rozích tohoto kříže. Turbínovou halu měl mít každý blok zvlášť. Náklady na projekt byly zprvu odhadnuty na 3,9 miliardy amerických dolarů.[3]

Výstavba

Výstavba všech bloků započala dne 1. ledna 1978. Mělo se jednat o čtyři třísmyčkové, vodou chlazené a vodou moderované tlakovodní jaderné reaktory WH M312 od společnosti Westinghouse. Jeho hrubý výkon byl 960 MW a čistý 860 MW. Výstavba třetího a čtvrtého bloku byla zrušena 1. prosince roku 1981 kvůli nepříznivé finanční situaci společnosti Carolina Power & Light, tehdejšího vlastníka elektrárny, a nízké poptávce po elektrické energii.[4][5] Druhý blok byl zrušen 1. prosince 1983 ze stejného důvodu.[6] Nakonec byl dokončen pouze blok 1, který byl připojen do rozvodné sítě dne 19. ledna 1987 a do komerčního provozu přešel 2. května 1987.[7] Výkon prvního bloku byl postupem času zvýšen až na 980 MW hrubých a 964 MW čistých.[7]

20. ledna 2010 NRC oznámil, že elektrický generátor z poškozeného bloku 2 jaderné elektrárny Three Mile Island bude použit v Shearon Harris. Generátor byl repasován a důkladně testován. Použitím starého generátoru se operátor mohl vyhnout nákupu nového zařízení. Generátor byl téměř nepoužitý, protože druhý blok Three Mile Islandu byl v provozu pouze několik měsíců.[8]

Reaktor má od NRC udělenou provozní licenci do 24. října 2046.[9] Původní licence by vypršela v roce 2026.[10]

Rozšíření

Dne 19. února 2008 společnost Progress Energy podala žádost u NRC o udělení kombinované licence na výstavbu a provoz nových reaktorů. Usilovala totiž o vybudování dvou tlakovodních reaktorů Westinghouse AP1000 o výkonu 1100 MW. Ačkoli NRC již certifikovalo design AP1000, očekávalo se, že přezkoumání žádosti bude trvat asi 36 měsíců.[11] Rozšíření elektrárny by vyžadovalo zvýšení hladiny Harris Lake o 6 metrů. Dne 2. května 2013 společnost Duke předložila NRC žádost o pozastavení přezkumu žádosti o kombinovanou licenci pro nové dva bloky, což fakticky zastavilo další vývoj tohoto projektu.[12][13]

Okolní obyvatelstvo

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[14][15]

Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 434 783.[16][17]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Shearon Harris-1[7] Westinghouse M312 964 MW 980 MW 28. 1. 1978 19. 1. 1987 2. 5. 1987
Shearon Harris-2[4] Westinghouse M312 900 MW 960 MW 1. 1. 1978 Výstavba zrušena roku 1983
Shearon Harris-3[5] Westinghouse M312 900 MW 960 MW 1. 1. 1978 Výstavba zrušena roku 1981
Shearon Harris-4[6] Westinghouse M312 900 MW 960 MW 1. 1. 1978 Výstavba zrušena roku 1981
Shearon Harris-2[18] AP1000 1117 MW Plán na výstavbu zrušen
Shearon Harris-3[18] AP1000 1117 MW Plán na výstavbu zrušen

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kernkraftwerk Shearon Harris na německé Wikipedii.

  1. ↑ About Us - Our Company. Duke Energy [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Harris Plant - Progress Energy. web.archive.org [online]. 2007-07-06 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-06. 
  3. ↑ Harris Nuclear Plant Fact Sheet [online]. Progress Energy [cit. 2010-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Power Reactor Details - SHEARON HARRIS-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  5. ↑ a b Power Reactor Details - SHEARON HARRIS-3. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  6. ↑ a b Power Reactor Details - SHEARON HARRIS-4. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  7. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ WRAL. Three Mile Island generator moving to Shearon Harris. WRAL.com [online]. 2010-01-22 [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Shearon Harris Nuclear Power Plant, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ NRC: News Release - 2008-226 - NRC Approves License Renewal for Shearon Harris Nuclear Power Plant for an Additional 20 Years. web.archive.org [online]. 2009-01-18 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-18. 
  11. ↑ Submission for new nuclear at Harris. web.archive.org [online]. 2018-07-04 [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-04. 
  12. ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  13. ↑ www.bizjournals.com [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02. 
  15. ↑ Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
  16. ↑ Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936 Accessed April 19, 2011.
  17. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2011-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25. 
  18. ↑ a b Nuclear Power Reactors in the World, 2011 Edition [online]. Vídeň, Rakousko: IAEA [cit. 2024-01-28]. S. 29. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj