Jaderná elektrárna Lu-feng

Jaderná elektrárna Lu-feng
Chybí zde svobodný obrázek
Stát ČínaČína Čína
Umístění Kuang-tung, Lu-feng
Stav ve výstavbě
Začátek výstavby 8. září 2022
Zprovoznění 2029
Vlastník Lufeng Nuclear Power Company Limited
Provozovatel Lufeng Nuclear Power Company Limited
Jaderná elektrárna
Reaktory ve výstavbě 1 × 1250 MW
2 × 1200 MW
Plánované reaktory 1 × 1250 MW
2 × 1200 MW
Typ reaktorů CAP1000
Hualong One
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení 7300 MW
Souřadnice 22°45′0″ s. š., 115°48′0″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Lu-feng (čínsky znaky tradiční 陆丰核电站) je jaderná elektrárna ve výstavbě v Číně. Nachází se v provincii Kuang-tung poblíž města Lu-feng. Po dokončení bude provozovat šest tlakovodních reaktorů o celkovém hrubém výkonu 7300 MW.

Historie a technické informace

Počátky

Možnost výstavby jaderné elektrárny byla poprvé zvažovala společností China Guangdong Nuclear Power Company v srpnu 2003. Společnost zahájila odpovídající plánování a stanovila projekt na kapacitu 6000 MW. Náklady byly odhadnuty na 75 miliard juanů (přibližně 12 miliard dolarů).[1][2] Od listopadu 2004 zadala čínská vláda hledání vhodné lokality. Kromě lokalit Ťü-a-tung a Tchien-wej v oblasti města Lu-feng byly zkoumány také Chaj-ťia a Wu-jü v okrese Čchuej-laj. Kromě geologické a hydrologické vhodnosti byly podrobněji studovány environmentální podmínky a napojení na dopravní síť pro dodávku těžkých a objemných komponentů.[3] Ve dnech 12. a 13. srpna 2005 byly čtyři hodnocené lokality vyhodnoceny na konferenci s Komisí pro rozvoj a reformu provincie Kuang-tung a holdingem Guangdong Nuclear Power Holding. Vzhledem k velkým vodním zásobám a vynikajícímu pozemnímu a vodnímu spojení byla jako nejlepší místo pro projekt vybrána lokalita v okrese Tchien-wej ve městě Lu-feng.[4] Tchien-wej bylo navíc již od roku 1988 označeno za potenciální místo pro jadernou elektrárnu.[5]

Pro propojení lokality byla vybudována dálnice Ťie-tchien, která byla otevřena v lednu 2009 a byla postavena výhradně pro objem dopravy jaderné elektrárny.[1] Samotný rozvoj lokality a odstranění hory Tchien-wej začaly 27. prosince 2010.[2]

První fáze

Původní plány ze srpna 2005 stanovily, že první fáze výstavby bude sestávat ze dvou bloků o výkonu 1000 MW, které měly být uvedeny do provozu do roku 2013. Projekt měl být stejný jako u jaderné elektrárny Jang-ťiang a sestávat z reaktorů CPR-1000.[4] Výstavba těchto bloků měla probíhat na základě dohody se společností Areva.[6] Výstavba bloků měla původně proběhnout během jedenácté pětiletky (2006 až 2010), takže v roce 2009 byl projekt považován za jeden z klíčových projektů v provincii Kuang-tung.[7] Uvedení těchto bloků do provozu však bylo kvůli zpožděním do roku 2010 odloženo na rok 2015.[8] To je však druhořadé vzhledem k tomu, že jaderná elektrárna Lu-feng byla plánována pouze ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.[9] Po haváriích reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima Daiči v Japonsku v březnu 2011 a následném požadavku na vyšší bezpečnostní standardy v Číně se výstavba dalších reaktorů generace II + stala nemožnou (došlo pouze k dokončení již rozestavěných nebo schválených bloků).[10] Proto byl projekt modernizován na variantu ACPR-1000, modernější variantu reaktorů CPR-1000, která již je generace III.[11] V lednu 2013 se však společnost China Guangdong Nuclear Power Company rozhodla pro výstavbu CAP1000. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo vyhnout se finančním ztrátám za vyrobené komponenty pro elektrárnu Sien-ning, jejíž výstavba byla odložena. Komponenty v hodnotě 3,8 miliard8 juanů tak byly okamžitě k dispozici.[10] V březnu 2013 Státní plánovací komise schválila realizaci elektrárny v Lu-fengu s reaktory CAP1000, které byly původně plánovány pro Sien-ning. Příprava lokality pro bloky typu CAP1000 tak mohla začít.[12] Mezi 22. dubnem a 1. květnem 2013 byla zpráva o vlivu na životní prostředí volně dostupná veřejnosti.[13] Dne 2. července byla společnost Dongfang Electric Company pověřena dodávkou jaderné komponenty pro první fázi výstavby jaderné elektrárny Lu-feng. Zakázku na mechaniku regulačních tyčí získala společnost State Nuclear Power Engineering Company Shanghai. Kromě společností Dongfang a State Nuclear Power Engineering Company podepsaly smlouvu o udělení zakázky také společnosti State Nuclear Power Technology Company, Shanghai Nuclear Engineering Research & Design Institute a Westinghouse.[14] Náklady na první dva bloky s CAP1000 měly činit přibližně 37,4 miliardy juanů.[10] Dne 30. září 2013 podepsal vlastník elektrárny, společnost China General Nuclear Power Corporation, smlouvu na projektování, pořízení a výstavbu prvních dvou bloků se Shanghai Nuclear Engineering Research and Design Institute.[12]

Výstavba

Podle harmonogramu z ledna 2013 by výstavba mohla začít již v prosinci 2013, protože komponenty pro oba bloky již byly vyrobeny. Doba výstavby byla odhadnuta na 56 měsíců na blok. Výstavba druhého bloku měla začít osm měsíců po prvním bloku.[10] Vzhledem k technologickým problémům při uvádění AP1000 a CAP1000 do provozu v jiných elektrárnách však byly přípravné práce zastaveny. Výstavba bloku byla opět schválena až o několik let později a obnovena 24. února 2025. Druhý blok by měl následovat v roce 2026. Bloky nebyly nahrazeny novějším modelem Hualong One z důvodu, že na místě již existovaly vybudované konstrukce z roku 2013, proto bylo ekonomičtější pokračovat ve výstavbě CAP1000.

Druhá fáze

V dlouhodobém horizontu plánovala čínská jaderná elektrárna Guangdong (Čínská společnost pro jadernou energii v Kuang-tungu) společně s Arevou postavit další čtyři bloky, a to jak typu CPR-1000, tak i typu Areva EPR. Plány však byly do roku 2009 upraveny a druhá fáze výstavby Lufengu byla zredukována na pouhé dva další bloky, které měly spolu s prvními dvěma reaktory stát 50 miliard juanů.[7] Po havárii ve Fukušimě v roce 2011 byl projekt opět změněn a v lednu 2013 byl upraven pro použití reaktorů typu CAP1000 a druhá fáze výstavby byla opět navržena pro čtyři bloky tohoto typu. Výstavba však nebyla zahájena. Později bylo však toto rozhodnutí zrušeno, druhá fáze opět zredukována na dva bloky a typ změněn na model reaktoru Hualong One.

Třetí fáze

Třetí fáze měla podobný osud, jako fáze druhá. Dostala však přednost před druhou fází a modelem reaktorů se stal Hualong One.

Výstavba

Výstavba pátého bloku byla zahájena 8. září 2022 a šestého 26. srpna 2023.[15][16]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Lu-feng-1 CAP1000 1000 MW 1250 MW 24. 2. 2025
Lu-feng-2 CAP1000 1000 MW 1250 MW
Lu-feng-3 Hualong One 1116 MW 1200 MW
Lu-feng-4 Hualong One 1116 MW 1200 MW
Lu-feng-5[15] Hualong One 1116 MW 1200 MW 8. 9. 2022
Lu-feng-6[16] Hualong One 1116 MW 1200 MW 26. 8. 2023

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Lufeng na Nucleopedii.

  1. ↑ a b The permanent highway of Lufeng nuclear power plant opened to traffic. Dynabond Powertech Service [online]. 2009-01-08 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b 中广核陆丰核电有限公司. www.lfnp.com.cn [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-31. 
  3. ↑ China to Construct New Nuclear Power Plant in Guangdong. Dynabond Powertech Service [online]. 2004-12-02 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Likely site of 4th nuke plant emerges. Dynabond Powertech Service [online]. [cit. 2005-08-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ 中国核电信息网: 陆丰核电公司挂牌 广东核电项目现已增至四个. www.heneng.net.cn [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Very long term' deals for Areva and CGNPC. Dynabond Powertech Service [online]. 2008-10-06 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b CGNPC NPP’s capacity is going to reach 24 million kilowatts. Dynabond Powertech Service [online]. 2009-04-08 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ JEFFS, Eric J. Greener energy systems: energy production technologies with minimum environmental impact. Boca Raton, Fla.: CRC Press, 2012. 230 s. ISBN 978-1-4398-9904-5. S. 146. 
  9. ↑ China Gezhouba (Group) Corporation goes to nuclear. Dynabond Powertech Service [online]. 2010-08-24 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d 中国核电信息|WWW.HENENG.NET.CN. 中国核电信息网. dbc.heneng.net.cn [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-15. 
  11. ↑ China Nuclear Power | Chinese Nuclear Energy. world-nuclear.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-24. 
  12. ↑ a b Agreement for building Lufeng AP1000s. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-05. 
  13. ↑ Environmental Impact Assessment Published - RMB 37.4 Billion to be Invested in Lufeng NPP. Dynabond Powertech Service [online]. 2013-05-21 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ DEC signed a contract on Lufeng AP1000 nuclear island CRDM. Dynabond Powertech Service [online]. 2013-09-22 [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-08-24]. Dostupné online. 

Související články

  • Jaderná energetika v Číně

Zdroj