Jaderná elektrárna Lien-ťiang

Jaderná elektrárna Lien-ťiang
Chybí zde svobodný obrázek
Stát ČínaČína Čína
Umístění Kuang-tung, Čan-ťiang, Čche-pan
Stav ve výstavbě
Začátek výstavby 23. září 2023
Zprovoznění 2028
Vlastník State Nuclear Zhanjiang Nuclear Power
Provozovatel State Nuclear Zhanjiang Nuclear Power
Jaderná elektrárna
Reaktory ve výstavbě 2 × 1250 MW
Plánované reaktory 4 × 1530 MW
Typ reaktorů CAP1000
CAP1400
Palivo Uran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení 8620 MW
Souřadnice 21°33′15″ s. š., 109°48′25″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Lien-ťiang (čínsky v českém přepisu Lien-ťiang che-tien-čan, pchin-jinem Liánjiāng Hédiànzhàn, znaky tradiční 廉江核电站) je jaderná elektrárna ve výstavbě v Číně. Nachází se v provincii Kuang-tung poblíž města Čche-pan v městské prefektuře Čan-ťiang. Elektrárna má v konečném součtu provozovat šest tlakovodních reaktorů o celkovém výkonu až 8620 MW.

Historie a technické informace

Počátky

Dne 17. prosince 2015 byla založena společnost SNPTC Zhanjiang Nuclear Power Company Limited se sídlem v Čan-ťiangu jako projektovou společnost pro výstavbu jaderné elektrárny v městské prefektuře Čan-ťiang.[1] Plány se poprvé staly veřejnými v srpnu 2018. Tehdy společnost SNPTC Zhanjiang Nuclear Power Company Limited poprvé na veletrhu představila model šestiblokové jaderné elektrárny poblíž okresního města Lien-ťiang.[2]

Výstavba možné jaderné elektrárny na západní hranici provincie Kuang-tung s hranicí provincie Kuang-si byla až do roku 2020 tématem místních diskusí, zejména mezi místními obyvateli, kteří vyjadřovali negativní postoj k možnému projektu rozsáhlé jaderné elektrárny. Plánované místo pro jadernou elektrárnu se mělo nacházet 8 kilometrů od provinčních hranic Kuang-tungu a Kuang-si v provincii Kuang-tung, a proto se obyvatelé na straně Kuang-si cítili dotčeni, protože vzdálenost do nejbližšího velkého města Pej-chaj je pouhých 8 kilometrů.[3] Existovaly také obavy, že jaderná elektrárna Lien-ťiang bude konkurovat konkurenční elektrárně společnosti China General Nuclear v lokalitě Fang-čcheng-kang, ačkoli diverzifikované dodávky by snížily náklady na elektřinu pro energeticky náročná odvětví, včetně výroby železa, oceli, mědi a hliníku.[3]

První fáze

Výstavba první fáze elektrárny byla plánována mezi lety 2018 a 2024 s celkovými náklady 41 miliard juanů, zatímco celá elektrárna by měla stát 130 miliard juanů. Počítalo se s tím, že budou vybrány modely reaktorů CAP1000 a CAP1400, přičemž první fáze bude disponovat dvěma reaktory CAP1000 a posléze budou přidány další dvě fáze o dvou blocích CAP1400 každá. Celkový hrubý výkon elektrárny měl dosáhnout 8620 MW.[3]

V roce 2020 bylo zahájeno posouzení rizik projektu pro výstavbu bloků 1 a 2. Podle oznámení se mezi 22. a 26. prosincem 2020 měly konat stanoviska a návrhy, včetně veřejných slyšení s místními obyvateli.[4] Dne 25. dubna 2021 zveřejnila vláda provincie Kuang-tung 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje provincie. V rámci tohoto plánu byla v plánu schválena výstavba jaderných elektráren Tchaj-pching-ling, Lu-feng a Lien-ťiang.[5] Dne 13. prosince 2021 schválilo Ministerstvo životního prostředí a ekologie posouzení vlivů na životní prostředí pro 1. a 2. blok jaderné elektrárny s použitím tlakovodních reaktorů CAP1000.[6] Přezkoumání zprávy o bezpečnostní analýze pro výběr lokality pro 1. fázi nezjistilo žádné rušivé faktory ovlivňující jadernou bezpečnost, které by nebylo možné technicky vyřešit.[7][8] Dne 13. dubna 2022 byl schválen 14. pětiletý plán pro provincii Kuang-tung, v němž byla uvedena výstavba jaderné elektrárny.[9] V červnu 2022 byla dokončena příprava posouzení vlivů na životní prostředí a zprávy o vlivech na životní prostředí.[10] Dne 14. září 2022 výkonné zasedání Státní rady rozhodlo o konečném schválení výstavby první fáze elektrárny.[11][12][13] Náklady na bloky byly v září 2022 odhadnuty na 38,9 miliardy juanů.[14]

Bloky 1 a 2 mají být vybaveny tlakovodními reaktory CAP1000 založenými na modelu reaktoru AP1000. Každý reaktor má dosáhnout hrubého elektrického výkonu nejméně 1224 MW až 1250 MW s tepelným výkonem 3400 MW. Každý reaktorový blok má být vybaven chladicí věží s přirozeným tahem, která bude mít výšku 218,7 metrů a průměr základny 174,552 metrů. Chladicí plocha bude 20 000 metrů čtverečních.

Výstavba

Dne 28. září 2022 začaly výkopové práce pro první blok elektrárny, což znamenalo začátek samotných přípravných prací v lokalitě. Stavba je také součástí velkého projektu na stabilizaci ekonomiky Číny.[15] Společnost Westinghouse poblahopřála společnosti State Power Investment Corporation k zahájení prací na projektu, který bude prvním projektem reaktoru využívajícím pokročilou pasivní technologii, který postaví čínský držitel licence samostatně, bez podpory společnosti Westinghouse, které původně technologie patřila.[16] Dne 24. listopadu 2022 byla podepsána stavební smlouva se společností China Nuclear Engineering & Construction Corporation na první a druhý blok elektrárny Lien-ťiang.[17]

Podle plánů z listopadu 2022 mělo být stavební povolení pro první blok elektrárny Lianjiang vydáno 30. června 2023 na základě rozhodnutí 20. národního kongresu Komunistické strany Číny.[17] Dne 15. prosince 2022 začala lití prvního betonu na první chladicí věž.[18]

Stavba prvního bloku elektrárny byla zahájena 29. září 2023.[19] Druhý blok následoval 26. dubna 2024.[20]

Druhá fáze

Druhá fáze bude sestávat ze dvou reaktorů CAP1400 s kombinovaným instalovaným výkonem 3060 MW.[3]

Třetí fáze

Třetí fáze bude sestávat ze dvou reaktorů CAP1400 s kombinovaným instalovaným výkonem 3060 MW.[3]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Lien-ťiang-1[19] CAP1000 1000 MW 1250 MW 29. 9. 2023 2028
Lien-ťiang-2[20] CAP1000 1000 MW 1250 MW 26. 4. 2024 2029
Lien-ťiang-3 CAP1400 1400 MW 1530 MW
Lien-ťiang-4 CAP1400 1400 MW 1530 MW
Lien-ťiang-5 CAP1400 1400 MW 1530 MW
Lien-ťiang-6 CAP1400 1400 MW 1530 MW

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Lianjiang na Nucleopedii.

  1. ↑ 广东湛江核电最新建设动态通告. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. 
  2. ↑ Nuclear power exhibition hall launched in Zhanjiang. subsites.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e 百度安全验证. wappass.baidu.com [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ 广东廉江核电一期工程拟建2台百万千瓦级核电机组. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  5. ↑ 广东省“十四五”规划：新开工建设陆丰核电、廉江核电、太平岭核电二期等项目. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  6. ↑ 廉江核电项目一期工程拟建设2台CAP1000百万千瓦级压水堆核电机组. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  7. ↑ 关于颁发《广东廉江核电项目一期工程场址选择审查意见书》的通知. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  8. ↑ 关于颁发《广东廉江核电项目一期工程场址选择审查意见书》的通知. www.mee.gov.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. (anglicky) 
  9. ↑ 广东：布局先进核能产业 规划新建核电产业园. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  10. ↑ Wayback Machine. www.mee.gov.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-14. 
  11. ↑ 重磅！国常会核准两个核电项目！总投资或达800亿元！. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  12. ↑ 中国今年已核准十台核电机组，预计总投资2000亿元. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  13. ↑ Approval for four new reactors in south China : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  14. ↑ 能源保供核力全开：年内已有十台核电新机组获批，十余年之最. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  15. ↑ 广东廉江核电项目一期工程负挖顺利启动. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. 
  16. ↑ COMPANY, Westinghouse Electric. Westinghouse Adds Two AP1000® Technology-based Reactors in China. info.westinghousenuclear.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16. (anglicky) 
  17. ↑ a b 开工！我国首个核电超大型冷却塔来了！. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-17. 
  18. ↑ 廉江核电上新！“国和一号”产业链也上新了！. www.cnnpn.cn [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-27. 
  19. ↑ a b PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-08-23]. Dostupné online. 

Související články

  • Jaderná energetika v Číně

Zdroj