Ján Valašťan Dolinský

Ján Valašťan Dolinský
Základní informace
Narození 15. února 1892
Békéscsaba
Úmrtí 2. března 1965 (ve věku 73 let)
Nitra
Místo pohřbení Národný cintorín
Povolání jazykovědec, esperantista, hudební skladatel, spisovatel a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ján Valašťan, pseudonymy: Ján Valašťan-Dolinský, J. V. Dolinský, Ján Valaský (15. února 1892 Békéscsaba, Maďarsko – 2. března 1965 Nitra, Slovensko) byl slovenský sbormistr, hudební skladatel, sběratel lidových písní, pedagog a esperantista.

Život

Ján Valašťan-Dolinský sa narodil 15. února 1892 v maďarském městě Békéscsaba (Békešská Čaba) osídleném převážně Slováky. Ve městě působil největší evangelický církevní sbor v Uhrách. Otec byl tesařem, ale záhy zemřel. Ján absolvoval základní školy ve svém rodišti a učitelský ústav v Aradu, kde získal i základní hudební vzdělání.

Krátce učil na vesnické škole v Telekgerendáši a od roku 1913 v Hrachovišti v okrese Nové Mesto nad Váhom. V Hrachovišti založil a řídil dětský pěvecký sbor. V roce 1917 se oženil s Vilmou Dankovou z Modrovky u Nového Města nad Váhom. Také začal psát básně, které publikoval v časopise Živena. Protože se pro své vlastenecké cítění obával perzekuce ze strany uherských úřadů, začal se podepisovat jako J. V. Dolinský (odvozeno z rumunského slova valea – dolina). V roce 1918 se mu narodil syn Bohuslav, který se také stal pedagogem a hudebním skladatelem.

Po vzniku Československa se stal učitelem na Měšťanské škole v Brezové pod Bradlem. Vedle povinností učitele vykonával funkci kantora v místním evangelickém sboru a založil dětský pěvecký sbor a v Sokole smíšený sbor. Podílel se na založení místního odboru Matice slovenské a pracoval i jako amatérský archeolog.

V roce 1923 se stal ředitelem Státní lidové školy v Beckově a v roce 1928 odešel do Turčianského Svätého Martina, kde vyučoval na gymnáziu, vedl pěvecké sbory, byl členem Umělecké besedy slovanské, Spolku Bedřicha Smetany a Hudebního odboru Tranoscius. Do časopisu Slovenské pohľady psal recenze a kritiky. Přispíval také do časopisů Hudba a škola, Hudobní národ, Naše slovo, Živena, Evanjelický učiteľ a Cirkevné listy. Byl redaktorem hudební přílohy Evanjelického učiteľa, Nášho divadla a sborové sbírky Matice slovenské Varyto. Vedle toho sbíral a upravoval slovenské lidové písně a komponoval vlastní skladby. Slovenské písně sbíral i u Slováků usídlených v Srbsku a v Rumunsku. Roku 1954 například zapsal 60 slovenských písní z vojvodinské obce Vojlovica a 60 písní z Vukové v rumunském Banátě.

Byl nadšeným propagátorem esperanta. Byl spoluzakladatelem Slovenského esperantského ústavu v Martině a hlavním spolupracovníkem časopisu Esperantisto slovaka, ve kterém uveřejňoval překlady literárních děl slovenských klasiků. Napsal první slovenskou učebnici esperanta a slovníky.

Na sklonku života zápasil se zdravotními problémy. Zemřel v Nitře 2. března 1965. Je pochován na Národním hřbitově v Martině. Rukopisná pozůstalost Jána Valašťana-Dolinského je uložena v literárním archivu Matice slovenské v Martině.

Dílo

Tiskem vyšlo:

  • Hviezdoslavove Letorosty, píseň pro střední hlas s průvodem klavíru
  • I dnes Ťa požehnávam, píseň pro střední hlas s průvodem klavíru
  • Čabianske ľudové piesne, mužské sbory
  • Za slobodu, smíšené a dětské sbory
  • Hej, pod Kriváňom, dětské dvoj a trojhlasné sbory
  • Môj spevník, 120 kanonických písní slovenských
  • Povinné písně pro slovenské národní školy
  • 24 povinných ľudových písní s průvodem harmonia
  • Slávme slávne, 96 dvoj a trojhlasných sborů
  • Spevom vpred !, sbírka mužských sborů
  • Slovenské spievanky, výber jednohlasných písní
  • Spievajže si, spievaj, spevníčky pro ľudové školy
  • Z našich dolín a hôr, smíšené sbory à cappella
  • Poriadok služieb božích, liturgia, kyrie a kréda pro organ
  • Na nivách Pánových, smíšené sbory à cappella
  • Vám všetkým, mužské sbory à cappella
  • Uspávanky Martina Benku
  • Dva sbory: Prosba, Božia dobrota (trojhlasý smíšený sbor)
  • Chvaltež Boha našeho, smíšený sbor à cappella
  • Mužské sbory:
    • Bože môj
    • Otče môj
    • Dievča, čo robíš
    • Ide ťažký furman k nám
    • Orie, orie šesť volov
    • Šecko vodzenka
    • Vodu, vodu
    • Zamľknite, žiaľne kvíľby;
  • Tri východoslovenské ľudové piesne (Oženil ja som še, Tancovala a neznala, Ej, haj, pokarala popa - mužské sbory)
  • Smíšené sbory (Hej Slováci; Hojže, Bože; Lietali, lietali havrani nad nami; Slovenčina moja)
  • Tri ľudové (Moje milé premilené čerešne; Nitra, milá Nitra; Slovák som od roku) s průvodem harmonia
  • Trojhlasné smíšené sbory (Aj, ten silný lev; Chvaltež Boha našeho;Ježíši, deťátko milé; K Velikému Pátku; Nastal nám den veselý; Nezoufej, stádečko malé; Pochvalmež večného Boha; Smutný čas vynější; Rozžehnáni se mladých lidí)
  • Štyri sbory s průvodem (Anjelové ti poslové; Bože, Otče náš; Bůh se nám nyni narodil; V den soužení k Tobě volám)
  • Tri ľudové piesne (Elena, Elena; Von oblôčkom pozerala;, Ej hora, horenka)
  • Spievajže si spievaj, dvojhlasné ľudové piesne pro I. stupeň škôl;
  • Spoza rajskej brány (scénická hudba k dětskému divadlu)
  • Zlaté husličky (15 ľudových písní slovenských pro troje housle);
  • Hudobné písmo, náuka o hudbe.

Další církevní skladby byly zveřejněny ve sbírce Zvony. Mnoho dalších skladeb církevních i světských zůstalo v rukopise.

Dolinský byl nadšeným propagátorem esperanta . Psal v esperantu vlastní básně a překládal ze slovenštiny do esperanta. Je i autorem esperantských učebnic a slovníků.

Původní básně
  • En Aŭtuno
  • Rememoro
  • Profunda okulparo
Překlady

Související články

Literatura

Externí odkazy

Zdroj