Ivo Medek

prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D.
Ivo Medek hovoří na demonstraci
Ivo Medek hovoří na demonstraci
Rektor JAMU v Brně
Ve funkci:
1. února 2010 – 31. ledna 2018
Předchůdce Václav Cejpek
Nástupce Petr Oslzlý
Narození 20. července 1956 (67 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Rodiče Jiřina Medková
Ocenění Zlatá medaile MU (2019)
Commons Ivo Medek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivo Medek (* 20. července 1956 Brno) je český hudební skladatel, hudební publicista a organizátor, vysokoškolský pedagog, v letech 2010 až 2018 rektor brněnské Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU).

Život

Je synem historičky umění Jiřiny Medkové. V roce 1980 vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně (titul Ing.) a na této škole působil až do roku 1997 jako odborný asistent. Mezitím vystudoval v roce 1989 kompozici na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (titul MgA.) a v roce 1997 v doktorském studiu teorii kompozice. Od roku 1990 působí jako pedagog na JAMU.[1][2]

Je autorem více než 50 hudebních skladeb, jenž je možno zařadit do oboru orchestrálních, komorních a elektroakustických hudebních skladeb. Je znám také jako autor multimediálních projektů, jenž vyvíjí svoji vlastní unikátní a originální kompoziční metodu. Vedle vlastní opery Vrač (2002) na námět A. P. Čechova se podílel na „týmové komorní opeře“ Věc Cage aneb Anály avantgardy dokořán s Milošem Štědroněm a Aloisem Piňosem (1995) a na operách MrTVÁ?, Alice in bed a Věčná slečna Bledá s Markétou Dvořákovou. Spoluzaložil hudební soubor Ars Inkognito, jenž je zaměřen na soudobou hudbu, a soubor Marijan.

V letech 2002–2008 působil ve funkci děkana Hudební fakulty JAMU, v letech 2010 až 2018 byl pak rektorem JAMU. Dnes[kdy?] je prorektorem JAMU pro strategii a rozvoj. Je konzulem divadelní sekce Sdružení Q.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Medek Ivo [online]. Musicbase.cz [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 151. 

Externí odkazy

Zdroj