Ivan Slamnig

Ivan Slamnig
Narození 24. června 1930
Metković
Úmrtí 3. července 2001 (ve věku 71 let)
Záhřeb
Místo pohřbení Mirogoj (45°50′ s. š., 15°59′22″ v. d.)
Povolání básník, překladatel, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater Fakulta humanitních a sociálních věd
Ocenění Cena Vladimira Nazora (1981)
Cena Vladimira Nazora (1988)
Goran's wreath (1991)
Order of Danica Hrvatska (1996)
Tin Ujević Award (2001)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Slamnig (24. června 1930, Metković[1] – 3. července 2001) byl chorvatský básník, prozaik a esejista.

Život

Slamnig se učil na základní škole v Metkovići a Dubrovníku. V Záhřebu vystudoval gymnázium a později i na Filosofické fakultě Záhřebské univerzity. Později na této univerzitě působil jako profesor srovnávací literatury.[1]

Podobně jako celá řada chorvatských autorů, kteří byli aktivní především po druhé světové válce, i on ve své tvorbě zachytil celou řadu zkušeností z této nelehké epizody národních dějin. Válečné útrapy zcela logicky viděl a popisoval z pozice dítěte. Často užíval ve svých pracích nespisovný jazyk a hru slov; nezřídkakdy přistupoval k tématům komicky, satiricky, nebál se užít ani parodie.[2] Svoji první básnickou sbírku s názvem „Aleja poslije svečanosti“ uveřejnil v roce 1956.

Jeho balada „Barbara“ se stala po zhudebnění v roce 1975 velmi populární.[3] Dodnes se považuje za nejvýznamnější autorovo dílo.

Kromě četných básnických sbírek Aleja poslije svečanosti, Odron, Naronska siesta, Pjesme, Dronta i dr.) a prozaických děl (Neprijatelj i Povratnik s Mjeseca) sepsal s Antunem Šoljanem také i kriminalistický román. V prvním postmoderním chorvatském románu, díle „Bolja polovica hrabrosti“[1] (1972) se soustředil na aktuální problematiku společnosti.

Slamnig sepsal také několik antologií chorvatské literatury. V roce 1992 se také stal řádným členem Chorvatské akademie věd

V roce 1988 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora.

Reference

  1. ↑ a b c Krátká biografie autora na stránkách Matice chorvatské
  2. ↑ PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 178. (chorvatština) 
  3. ↑ PROSPEROV NOVAK, Slobodan. Povijest hvratske književnosti - sjećanje na dobro i zlo. [s.l.]: Marijan tisak ISBN 953-214-207-X. Kapitola Ivan Slamnig, parodist i srodnik Ezre Pounda, s. 179. (chorvatština) 

Externí odkazy

Zdroj