Isabelle Faustová

Isabelle Faustová
Isabelle Faustová
	Isabelle Faustová v roce 2012
Základní informace
Rodné jméno	Isabelle Faust
Narození	19. března 1972 (51 let); Esslingen am Neckar
Nástroje	housle
Aktivní roky	1987–dodnes
Ocenění	Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2012)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabelle Faustová, nepřechýleně Faust (* 19. března 1972^[1], Esslingen am Neckar), je významná současná německá houslistka, vítězka mnoha mezinárodních hudebních soutěží.

Život

První lekce houslové hry začala budoucí virtuózní umělkyně brát ve věku pěti let.^[2] Cvičila společně s německým houslistou Christophem Poppenem a s Denésem Zsigmondym.

Po vítězství na Paganiniho soutěži v italském Janově v roce 1993 žila devět let ve Francii. V Paříži se seznámila se svým manželem.^[3] V roce 2004 se stala profesorkou houslové hry na Universität der Künste v Berlíně. Této profesury se však mezitím z nedostatku času vzdala, neboť absolvuje každým rokem velký počet koncertů. Již několik let žije v Berlíně (v městské části Berlín-Charlottenburg). Má syna Antoina (* 1998).^[4]

Od roku 1996 hraje na houslích „Šípková Růženka“ (Dornröschen), vyrobených v roce 1704 Antoniem Stradivarim, které užívá v zápůjčce od Bádensko-Württemberské Zemské banky (Landesbank Baden-Württemberg).^[5] Při svých vystoupeních také často hraje na barokních houslích s obdobně starými smyčci.^[3]

Umělkyně vystupuje jako hostující sólistka s většinou hlavních světových orchestrů. Nahrála například díla Antonína Dvořáka, Roberta Schumanna, Franze Schuberta, Johannese Brahmse (včetně jeho obtížného houslového koncertu), Bohuslava Martinů, Andrého Joliveta a dalších skladatelů. Je zastáncem nové hudby a podílela se na světových premiérách hudebních děl, mimo jiných například Oliviera Messiaena, Wernera Egka nebo Jörga Widmanna.^[5]

V létě 2013 absolvovala koncertní turné s Orchestre Philharmonique du Luxembourg pod taktovkou dirigenta Emmanuela Krivinea. Poslední z těchto vystoupení byla 13. července 2013 v síni Concertgebouw v Amsterodamu^[6] a 14. července 2013 v rámci Hudebního festivalu v Rheingau (Rheingau Musik Festival) ve Wiesbadenu. Při těchto příležitostech hrála Houslový koncert e moll op. 64 od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Pravidelná je její spolupráce s Berlínskými filharmoniky. Debutovala s nimi v lednu 2009, kdy pod řízením Sakari Orama interpretovala houslový koncert d-moll Roberta Schumanna. V květnu 2012 spolu s Claudio Abbadem provedli houslový koncert Albana Berga. Začátkem března 2015 hrála s Berlínskými filharmoniky, řízenými Bernardem Haitinkem, Beethovenův houslový koncert D-dur.^[7]

Intenzivně spolupracuje s francouzským vydavatelstvím klasické hudby Harmonia Mundi^[4] a často hraje společně s českou Pražskou komorní filharmonií.^[4]

Ocenění

1987: Mezinárodní houslová soutěž Leopolda Mozarta (Augsburg, Rakousko), první cena^[8]
1990: Soutěž Premio Quadrivio (Rovigo, Itálie), první cena
1993: Paganiniho soutěž (Janov, Itálie), první cena^[9]
1994: Förderpreis des Landes Nordrhein-Westfalen für junge Künstlerinnen und Künstler
1997: Gramophone Award pro „Mladého umělce roku“ za její první CD nahrávku, Sonátu pro sólové housle a Houslovou sonátu č. 1 Bélu Bartóka, vydalo francouzské Harmonia Mundi^[10]
2002: Cannes Classical Award za její nahrávku díla Concerto Funèbre skladatele Karla Amadea Hartmanna, pořízenou pro ECM
2010: Diapason d'Or za nahrávku Sonát a partit pro sólové housle J. S. Bacha, znovu pro Harmonia Mundi^[11]
2012: Gramophone Award za „Nejlepší nahrávku komorní hudby“ za její nahrávku houslových sonát L. van Beethovena s klavíristou Alexandrem Melnikovem, vydalo Harmonia Mundi^[12]
2012: Echo Klassik za nahrávku Beethovenových houslových sonát, společně s Alexandrem Melnikovem
2012: Diapason d'Or za nahrávku Beethovenových houslových sonát, společně s Alexandrem Melnikovem

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabelle Faust na anglické Wikipedii.

↑ Isabelle Faust [online]. Munzinger.de [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (německy)
↑ TEWINKEL, Christiane. Wie erziehen Sie Ihre Geige, Frau Faust? (Jak vychováváte svoje housle, paní Faustová?) [online]. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 2012-06-09 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b HAGEDORN, Volker. Klänge für den Weltraum [online]. Die Zeit, 2012-12-18 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c PERGLOVÁ, Alžběta. Houslistka Isabelle Faustová: Dvořáka hraji celý život. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-08-24 [cit. 2013-08-21]. Rozhovor s umělkyní. Dostupné online.
↑ ^a ^b Isabelle Faust (violin) [online]. Arts Management Group [cit. 2013-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27. (anglicky)
↑ Isabelle Faust en Schilderijen van een tentoonstelling [online]. Het Concert Gebouw [cit. 2013-08-23]. Dostupné online. (nizozemsky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Berliner Philharmoniker, Programmheft 52, Saison 2014/2015, s. 34
↑ Archivovaná kopie. www.leopold-mozart-competition.de [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-26.
↑ PREMIO PAGANINI (Memories of the Prize-winners) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Isabelle Faust (violinist) [online]. Gramophone [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Isabelle Faust [online]. Impresariat Simmenauer GmbH [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky, německy, francouzsky)
↑ Gramophone Awards 2010 unveiled [online]. Gramophone, 2010-09-30 [cit. 2013-08-21]. Dostupné online. (anglicky)