Ilian (Vostrjakov)
|
Jeho Přeosvícenost Ilian | |
|---|---|
| Emeritní biskup serpuchovský Emeritní vikář moskevské eparchie | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Moskva |
| Jmenování | 25. března 1991 |
| Emeritura | 17. února 1997 |
| Předchůdce | Kliment (Kapalin) |
| Nástupce | Roman (Gavrilov) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 24. února 1974 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | únor 1974 světitel Juvenalij (Pojarkov) |
| Kněžské svěcení |
19. prosince 1974 světitel Juvenalij (Pojarkov) |
| Biskupské svěcení |
25. listopadu 1979 světitel Pimen |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Gennadij Michajlovič Vostrjakov (Генна́дий Миха́йлович Востряко́в) |
| Země |
 Rusko
|
| Datum narození | 16. října 1945 (78 let) |
| Místo narození | Čeljabinsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ilian (světským jménem: Gennadij Michajlovič Vostrjakov; * 16. října 1945, Čeljabinsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní biskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie.
Život
Narodil se 16. října 1945 v Čeljabinsku.[1]
Roku 1964 dokončil střední školu a v poté do roku 1967 sloužil v řadách Sovětské armády.[1]
V letech 1969–1971 studoval na Moskevské duchovním semináři a následně na Moskevské duchovní akademii. Během studia byl hypodiakonem metropolity tulského a beljovského Juvenalije (Pojarkova) a v září 1973 se stal jeho osobním sekretářem.[1]
V únoru 1974 jej metropolita Juvenalij postřihnul na monacha se jménem Ilian a rukopoložil na hierodiakona. Dne 19. prosince 1974 byl rukopoložen na jeromonacha.[1]
V letech 1976–1978 studoval na Papežské univerzitě Gregoriana v Římě a po návratu do země byl přijat do Trojicko-sergijevské lávry. Začal působit jako referent pro záležitosti římskokatolické církve v Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu. V březnu 1977 byl povýšen na igumena.[1]
Dne 16. listopadu 1979 byl povýšen na archimandritu. Stejného roku jej Svatý synod zvolil biskupem solněčnogorským a vikářem moskevské eparchie. Dne 25. listopadu 1979 proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Pimen, metropolita pražský a československý Dorotej, metropolita kyjevský a haličský Filaret (Denysenko), metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov) a biskup zarajský Jov (Tyvonjuk).[1]
Od listopadu 1989 do srpna 1980 dočasně spravoval sverdlovskou a čeljabinskou eparchii.[1]
Od června 1981 do července 1982 spravoval permskou eparchii.[1]
Dne 16. července 1982 byl ustanoven biskupem kalužským a borovským a od 20. července 1990 biskupem tobolským a ťumenským.[1]
Dne 25. března 1991 byl zvolen biskupem serpuchovským a vikářem moskevské eparchie, zástupcem podvorje (zastupitelství) moskevského patriarchátu v Karlových Varech.[1]
Dne 17. února 1997 jej Svatý synod penzionoval z důvodu chabého zdraví. V únoru stejného roku ho patriarcha Alexij II. jmenoval čestným představeným chrámu svatého Mikuláše v Naro-Fominsku.[1]
Reference
Externí odkazy
- (rusky) Moskevský patriarchát
