Idrísové
|
Idríská dynastie الأدارسة
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
|
Vznik
|
|||||||||
|
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Idrísové (arabsky الأدارسة; al-Adārisah) byli arabská muslimská dynastie vládnoucí Maroku v letech 788 až 974. Jméno dynastie odvodili od svého zakladatele Idríse I., pravnuka Hasam ibn Aliho. Idrísové jsou považováni za zakladatele prvního marockého státu.
Náboženství
Idrísové byli popisování jako sunnitští muslimové, zatímco akademikové je považuje ši'ítské muslimy. Byli oponenty Abbásovců, kteří v té době měli v rukou chálífát.
Historie
Zakladatel dynastie, Idris ibn Abdallah (788-791) byl potomkem Alího, bratrance islámského proroka Mohammeda a manžela prorokovy dcery Fátimy. Po bitvě u Fakhkhu nedaleko Mekky, kde se utkali Abbásovci proti potomkům proroka Mohammeda, Idrís utekl do Maghrebu. Nejdříve odešel do Tangeru tehdy nejdůležitějšího města Maroka a v roce 788 se usadil ve Volubilis.
Mocní arabští Berbeři z Volubilis mu nabídli azyl a jmenovali jej imámem (náboženským vůdcem). Kmen Awraba podporoval Kusailu v letech v 70. a 80. letech 7. století, kdy bojoval proti Umajjovcům. V druhé polovině 8. století se usadili v severním Maroku, kde jejich vůdce Išhak vládl v římském městě Volubilis. V této době byli již členové kmene muslimové, ale žili v oblasti, kde převládalo křesťanství, judaismus, sekta Cháridža nebo pohané. Kmen Awraba tak vnímal přijetí imáma jako způsob, jak posílit svou politickou moc. Idrís I., který byl velmi aktivní v politické organizaci kmene, se stal hlavní autoritou a snažil se vytlačit křesťanské a židovské kmeny z tohoto území. V roce 789 založil na jihu města Volubilis osadu nazvanou Medinat Fas. V roce 791 byl Idrís otráven a zabit špehem Abbásovců. Zemřel bez mužských potomků, avšak zanedlouho po jeho smrti porodila jeho manželka Lalla Kanza Uqba al-Awrabi jediného syna a následníka, Idríse II. Chlapce vychovával Idrísův přítel Rašíd a převzal na sebe dočasně vládu. V roce 801 byl ale Rašíd také zabit Abbásovci. O rok později, ve svých jedenácti letech, se Idrís II. prohlásil imámem.
I když Idrís II. rozšířil své území na většinu severní části Maroka, byl stále závislý na podpoře kmene Awraba. Moc kmene pak postupně oslabil tím, že jmenoval vezírem a kádím muže ze svých vlastních řad. Ztratil tím podporu kmene a stal se nezávislým vládcem. Vůdce kmene Išhak pak odpověděl tím, že uzavřel alianci s tuniským kmenem Aglabíjovců. Idrís poté nechal Išhaka v roce 809 zabít a ve městě Fes založil osadu pod názvem Al-'Aliya. Z města pak udělal hlavní obchodní centrum Berberů. Zde pak uvítal dvě arabské migrace - první v roce 808 z Cordóby a druhou v roce 824 z aglabíjovského Tuniska. Arabům tak nabídl lepší město než bylo Maghreb. Když v roce 828 zemřel, stát už sahal od západu Alžírska až po jih Maroka a stal se hlavním arabským státem.
Po smrti Idríse II. se království rozdělilo mezi jeho syna a nástupce Mohammeda (828–836) a jeho 7 bratrů, čímž se v Maroku a Alžírsku vytvořilo osm hrabství. Mohamed vládl městu Fes a ze všech bratrů měl největší moc. Během této doby se stala arabská a islámská kultura vyhlášenou a marocká města těžila hlavně díky obchodu, kterému dominovali muslimští (převážně berberští) obchodníci.
Nicméně arabská a islámská kultura se uplatňovala pouze ve městech, přičemž převážná většina marocké populace hovořila berberskými jazyky. Islámské doktríny zde byly silně uplatňovány. Idrísové byli hlavními vládci měst a ztráceli kontrolu nad populací země. Vládnoucí dynastie byla silně ovlivně Berbery a vyrovnala se marockému kmenu Zenata. Již v 70. letech 9. století byli Idrísové označováni za Berbery. Během 11. století berberizace zvítězila až do takové míry, že se Idrísovci začlenili mezi běžné berberské obyvatele státu. V 11. století vznikla mezi Berbery dynastie Hammúdovců, která postupně ovládla marocká města a jižní Španělsko.
V roce 868 mezi berberskými kmeny Madyuna, Ghayata a Miknasa, vznikla poblíž města Fes armáda proti Idrísům. Společně zabili Ali ibn Omara a okupovali nadále město. Jeho bratr Yahya znovu převzal město do rukou Idrísů v roce 880 a prohlásil se za nového vládce. Idrísové poté několikrát na kmeny útočili, ale nikdy se jim nepodařilo získat ztracená území zpět.
Dynastie
Vládci
- Idrís I. Marocký (788 – 791)
- Idrís II. Marocký (791 – 828)
- Muhammad ibn Idrís (828 – 836)
- Alí ibn Muhammad (836 – 838)
- Yahya ibn Muhammad (848 – 864)
- Yahya ibn Yahya (864 – 874)
- Alí ibn Umar (874 – 883)
- Yahya ibn al-Kasím (883 – 904)
- Yahya ibn Idris ibn Umar (904 – 917)
Fátímovský chalífát (vláda tomuto útvaru)
- Al-Hajjam al-Hasan ibn Muhammad ibn al-Kasim (925 – 927)
- Al-Kasím Guennoun (937 – 948)
- Abul-Aish Ahmad (948 – 954)
- Al-Hasan ibn Kannun (954 – 974)
Další větve rodu
- Dynastie Hammudí v al-Andalus (1016 – 1058)
- Idrísové v Maroku (1465 – 1471)
- Idrísský emírát v Asiru (1906 – 1924)
- Senussiové v Libyi (1918 – 1969)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Idrisid dynasty na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Idrísové na Wikimedia Commons
