Hypotéza singulárních kardinálů (někdy také označovaná zkratkou SCH) je tvrzení z oboru teorie množin, které (pokud je přijato) zjednodušuje výpočet kardinální mocniny.
Toto tvrzení bylo formulováno R.Solovayem v roce 1974 v následujícím tvaru:
Formulace hypotézy
Pro každý singulární kardinál
platí
Hypotézu lze ekvivalentně formulovat také:
- Jestliže pro nekonečné kardinální číslo
platí nerovnost
, pak
, kde
značí následníka
.
Postavení hypotézy v teorii množin
Jak sám název napovídá, jedná se o hypotézu – tj. tvrzení, které zatím nebylo dokázáno z axiomů teorie množin a jsou dobré důvody se domnívat, že ani dokazatelné není.
SCH je důsledkem zobecněné hypotézy kontinua, což mimo jiné znamená, že je bezesporná s axiomy ZF – to vyplývá z bezespornosti samotné zobecněné hypotézy kontinua. Mezi oběma hypotézami ale neplatí ekvivalence – SCH je tedy „slabší“ tvrzení.
Menachem Magidor roku 1977 dokázal, že SCH není dokazatelná v ZFC, pokud je existence superkompaktního kardinálu bezesporná s axiomy ZFC.
Význam hypotézy
Hlavním významem SCH je, že podstatným způsobem zjednodušuje výpočet kardinální mocniny. Jsou-li
a
libovolné nekonečné kardinály, pak (za předpokladu přijetí SCH) platí:
-
, pokud
-
, pokud
a
-
, pokud
a
Související články
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-05-06 16:43:09
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Hypotéza singulárních kardinálů)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.