Hydroxid vápenatý

Hydroxid vápenatý
Obecné
Systematický název	Hydroxid vápenatý
Triviální název	Hašené vápno ; Vápenné mléko
Anglický název	Calcium hydroxide
Německý název	Calciumhydroxid
Sumární vzorec	Ca(OH)2
Vzhled	bílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1305-62-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	215-137-3
PubChem	14777
ChEBI	31341
Číslo RTECS	EW2800000
Vlastnosti
Molární hmotnost	74,093 g/mol
Teplota dehydratace	512 °C (vznik CaO)
Hustota	2,240 g/cm3 (20 °C)
Index lomu	nDa= 1,574 (20 °C); nDc= 1,545 (20 °C)
Disociační konstanta pKb	2,37
Rozpustnost ve vodě	0,170 g/100 g (0 °C); 0,160 g/100 g (20 °C); 0,12 g/100 g (50 °C); 0,11 g/100 g (60 °C); 0,090 g/100 g (80 °C); 0,070 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	glycerol; kyseliny (reaguje)
Součin rozpustnosti	6,4×10−6 (20 °C); 3,72×10−6 (25 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−3,62×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura	šesterečná
Hrana krystalové mřížky	a= 385,5 pm; c= 489,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−968,6 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	−173 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°	76,1 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−896,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	1,140 5 J K−1 g−1
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS07 ; Nebezpečí
R-věty	R22, R34
S-věty	(S2), S24
NFPA 704	0 3 0
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)₂. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou – tento exotermický proces se nazývá hašení vápna:

CaO + H₂O → Ca(OH)₂

Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC₂) s vodou za vzniku hořlavého ethynu čili acetylénu (C₂H₂).

V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.

Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.^[2]

Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.

Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:

Ca(OH)₂ + CO₂ → ↓CaCO₃ + H₂O

Použití

Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:

jako flokulant, ve vodě, při zpracování odpadů a k ošetření kyselých půd
jako součást malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny
jako zásada používaná namísto hydroxidu sodného v bezlouhových narovnávačích vlasů
spolu se sulfidem sodným se používá na chemickou depilaci (omykání) kůží při výrobě usní.
jako vápníkový doplněk v mineralizovaných přípravcích pro děti
jako chemické reagencium
- v Bordeauxské směsi k neutralizaci roztoku a vytvoření dlouhodobě působícího fungicidu
- v akváriích pro přidávání biologicky dostupného vápníku pro organismy jako jsou řasy, plži nebo koráli, též pro zvýšení pH vody
- v kožedělném průmyslu k neutralizaci kyseliny, činění koží a flokulaci odpadních vod
- v petrochemickém průmyslu při výrobě aditiv do olejů
- v chemickém průmyslu při výrobě stearátu vápenatého
- v potravinářském průmyslu při úpravě vody (pro nápoje)
- pro separaci cukru z cukrové třtiny
- při přípravě norského lutefisku. Sušená treska se namáčí ve směsi hašeného vápna a sody, aby vznikl měkký filet, který se pak peče nebo připravuje v páře a následně podává (přílohou je potetlefse).
- pro čištění solanky od uhličitanů vápníku a hořčíku při výrobě soli pro potravinářství a výrobu léčiv
- v indiánské a latinskoamerické kuchyni, kde se hydroxid vápenatý označuje jako "cal". Nixtamalizace kukuřice pomocí hydroxidu vápenatého zvyšuje její nutriční hodnotu, a takto upravená kukuřice se považuje i za chutnější a lépe stravitelnou.
- při žvýkání betelového ořechu a listů koky; hydroxid vápenatý se obvykle přidává, aby udržel alkaloidová stimulancia chemicky dostupná pro absorpci v tenkém střevě.
- podobně Indiáni tradičně žvýkali tabák společně s hydroxidem vápenatým vyrobeným z pálených skořápek, aby zesílili účinek.
jako plnivo
- v petrochemickém průmyslu při výrobě tuhých olejů
- při výrobě brzdových destiček
- při výrobě ebonitu
- pro přípravu suchých směsí pro malování a dekoraci
- pro výrobu protihoubových a protimikrobiálních konzervantů zeleniny
ve stomatologii pro pasty s baktericidním účinkem používané při čištění kořenových kanálků. Hydroxid vápenatý je silně baktericidní a současně stimuluje regeneraci kostí.^[3]
byl navržen k přidávání ve velkých množstvích do mořské vody, aby se snížilo množství oxidu uhličitého v atmosféře a tedy i skleníkový efekt.^[4]
při výrobě kovů se vápno vstřikuje do proudu odpadních plynů, aby se zneutralizovaly kyseliny (např. fluorovodíková a chlorovodíková), než se plyn uvolní do atmosféry.

Zdravotní rizika

Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:^[5]

vdechování: podráždění dýchacího traktu, kašel, dýchací potíže, chemická bronchitida
požití: vnitřní krvácení, poškození jícnu až s možnou perforací, silné bolesti, zvracení, průjem, kolaps
oči: vážné podráždění, bolest, ulcerace, oslepnutí
kůže: poleptání, vznik puchýřů

Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Calcium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873.
↑ GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002.
↑ [1]
↑ MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23.

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hydroxid vápenatý na Wikimedia Commons

Zdroj

[pubchem_cid_6093208-1] Calcium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873.

[3] GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002.

[4] [1]

[5] MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]