Hvězdovkotvaré

Jak číst taxoboxHvězdovkotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Hvězdovka vakovitá
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusné houby (Basidiomycetes)
Podtřída rouškaté houby (Agaricomycetidae)
Řád hvězdovkotvaré (Geastrales)
Hosaka & Castellano 2007
čeledi
  • hvězdovkovité (Geastraceae)
  • Schenellaceae
  • hrachovcovité (Sphaerobolaceae)
  • Sclerogastraceae
Sesterská skupina
Hadovkotvaré
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdovkotvaré (Geastrales) je název řádu stopkovýtrusných hub, který zahrnuje čtyři čeledi břichatek, tj. hub s uzavřenými plodnicemi vyplněnými výtrusorodým rouškem. Jde o saprotrofní houby s dvou- či vícevrstevným obalem (okrovkou) plodnice. Vnější vrstva většinou puká několika cípy, které se poté hvězdovitě otevírají, existují ale i zástupci s nepukavou, hlízovitou plodnicí[1] (nejčastěji jde o zástupce rodu hvězdovka, jejichž plodnice sekundárně ztratila schopnost se otevírat).[2] Výtrusorodá výplň plodnice (tedy teřich čili gleba) je za zralosti tmavá (okrově hnědá až černá) a má prachovitou konzistenci. Výtrusy jsou zpravidla kulovité nebo skoro kulovité a mají značně členitý reliéf. Do substrátu (humusem bohaté půdy, tlejícího dřeva apod.) často vrůstají silnými myceliálními svazky (rhizomorfami). Je u nich častá produkce krystalů šťavelanu vápenatého.[1]

Ekologicky jde o značně různorodou skupinu: jsou známy suchomilné pouštní druhy i druhy z deštných pralesů, druhy vázané na zásadité i kyselé substráty, druhy chladnomilné i tropické. Rod hvězdovka (Geastrum) je z rodů řazených do tohoto řádu zdaleka druhově nejbohatší – zahrnuje skoro 150 popsaných druhů, přičemž další jsou stále popisovány.[1] V České republice se lze setkat asi s 20 druhy hvězdovek, vzácně též s příbuznou mnohokrčkou (Myriostoma) a s droboučkým hrachovcem (Sphaerobolus).[3][4]

Do řádu jsou řazeny čtyři čeledi, a to hvězdovkovité (Geastraceae), Schenellaceae, hrachovcovité (Sphaerobolaceae) a Sclerogastraceae.[1][5] Řád byl v současném pojetí ustanoven v roce 2006 v publikaci vycházející z výsledků fylogenetických analýz a z porovnání morfologie těchto a dalších břichatkovitých hub, zejména pýchavek, s nimiž byly do té doby hvězdovkotvaré často spojovány.[6]

Reference

  1. a b c d HE, Mao-Qiang; CAO, Bin; LIU, Fei. Phylogenomics, divergence times and notes of orders in Basidiomycota. Fungal Diversity. 2024-07-09, roč. 126, čís. 1, s. 127–406. Dostupné online [cit. 2025-02-19]. ISSN 1878-9129. doi:10.1007/s13225-024-00535-w. (anglicky) 
  2. JEPPSON, Mikael; NILSSON, R. Henrik; LARSSON, Ellen. European earthstars in Geastraceae (Geastrales, Phallomycetidae) – a systematic approach using morphology and molecular sequence data. Systematics and Biodiversity. 2013-12, roč. 11, čís. 4, s. 437–465. Dostupné online [cit. 2025-02-22]. ISSN 1477-2000. doi:10.1080/14772000.2013.857367. (anglicky) 
  3. Česká mykologická společnost. Geastrales. www.myko.cz [online]. [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. 
  4. HOLEC, Jan; BIELICH, Antonín; BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. 2. vyd. Praha: [s.n.], 2024. ISBN 978-80-200-3586-8. 
  5. HYDE, Kd. The 2024 Outline of Fungi and fungus-like taxa. Mycosphere. 2024, roč. 15, čís. 1, s. 5146–6239. Dostupné online [cit. 2025-02-22]. doi:10.5943/mycosphere/15/1/25. 
  6. HOSAKA, Kentaro; BATES, Scott T.; BEEVER, Ross E. Molecular phylogenetics of the gomphoid-phalloid fungi with an establishment of the new subclass Phallomycetidae and two new orders. Mycologia. 2006-11, roč. 98, čís. 6, s. 949–959. Dostupné online [cit. 2025-02-22]. ISSN 0027-5514. doi:10.1080/15572536.2006.11832624. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj