Hrabství Vaduz

; vlajka	; znak
geografie	; Mapa Lichtenštejnska s červeně zvýrazněným volebním okrskem Oberland, který je shodný s územím Vaduzského hrabství
	; Mapa Lichtenštejnska s červeně zvýrazněným volebním okrskem Oberland, který je shodný s územím Vaduzského hrabství
hlavní město:	Vaduz
	obyvatelstvo
náboženství:	římskokatolické
	státní útvar
mateřská; země:	Svatá říše římská
	státní útvary a území
	Svatá říše římská
	Lichtenštejnsko

Hrad Vaduz, sídlo lichtenštejnských knížat

Vaduzské hrabství (německy Grafschaft Vaduz) bylo území ve Svaté říši římské, které je nyní v Lichtenštejnském knížectví a zhruba odpovídá dnešnímu Oberlandu.

Historie

Vaduzské hrabství vzniklo v roce 1342 jako součást Werdenberského hrabství.^[1] Prvním hrabětem byl zřejmě Hartmann III. z Werdenberg-Sarganse.^[2]

V roce 1396, čtyři roky poté, co skončily nároky hrabat z Werdenbergu, získalo hrabství říšskou bezprostřednost.^[3] Linie hrabat z Vaduze vymřela v roce 1416 a po ní nastoupili baroni z Brandi.

Od roku 1507 Vaduz a Schellenberg na severní straně ovládala hrabata ze Sulzu. Obě území pak v roce 1613 prodali hrabatům z Hohenemsu. Kvůli letitým honům na čarodějnice a zpronevěře majetku popravených se 12. května 1681 byla nařízena říšská poprava panujícího hraběte Ferdinanda Karla z Hohenemse (1650-1686) a jejím provedením byl pověřen kemptenský kníže-opat Rupert. V roce 1683 byl hrabě zatčen císařským rozkazem, výnosem dvorní rady z 22. června 1684 byl zbaven vrchnostenského práva a zároveň byl povinen vrátit pozůstalým zabavený majetek. Protože však byl hraběcí dům zadlužený, byla za držby Jakuba Hannibala (1653–1730) uvalena nucená správa, kterou byl v roce 1692 opět pověřen kemptenský kníže-opat. Poté, co byli pozůstalí rodinní příslušníci a další věřitelé nuceni smluvně vzdát se poloviny svých pohledávek, bylo v roce 1699 prodáno panství Schellenberg za 115 000 zlatých a po vleklých jednáních v roce 1712 také hrabství Vaduz za 290 000 zlatých.

Kupcem byl kníže Janu Adamovi z Lichtenštejna. Bohatá a vlivná knížata z Lichtenštejna do té doby dlouho hledala území přímo související s říší, aby vytvořila podmínky pro povýšení do řad říšských knížat. Tohoto cíle dosáhli, když císař Karel VI. povýšil obě území v roce 1719 na Lichtenštejnské knížectví.