Hořákov (zámek)

Hořákov
Účel stavby

obytné účely

Základní informace
Výstavba 2. polovina 19. století
Přestavba 1900
Stavebník Petr Kordík
Další majitelé Peter Zipperer z Enggenthalu, Bedřich Brábek, Josef František Černín z Chudenic, Schönbornové
Současný majitel Asiat Association
Poloha
Adresa Hořákov čp. 5, Běšiny, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°17′7,45″ s. š., 13°18′0,57″ v. d.
Zámek Hořákov
Zámek Hořákov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 104064 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Hořákov leží ve stejnojmenné vesnici, náležící k obci Běšiny. Od 22. září 2010 je objekt kulturní památkou.[1]

Historie a popis

Zámku předcházela rytířská tvrz ze 14. století, již založil Jan Strkovec z Hořákova. Současná podoba zámku, budovaná jako novostavba[2] a reflektující historizující architektonické proudy konce 19. století[1], vděčí za svou realizaci Petru Kordíkovi, investorovi místní železniční dráhy. Kordík se však dostal do tíživé finanční situace, a proto zámek prodal vlastnímu zeti Peteru Zippererovi z Enggenthalu, který ji v roce 1891 prodal Bedřichu Brábkovi.[3]

V roce 1897 se zámek dostal do majetku Josefa Františka Černína z Chudenic, jenž zámek znovu přestavěl a rozšířil o dvě boční křídla v secesním slohu. Zámek mu sloužil jako rekreační sídlo.[3] Do zámku byla také převezena knihovna jeho chotě Marie z rodu Des Fours-Walderode.[4] Původně ji tvořilo na 864 svazků, dnes z části deponovaných na zámku Kozel.[5] Po první světové válce zámek zdědil hraběcí rod Schönbornů, kterému byl na základě Benešových dekretů následně zkonfiskován. Až do 90. let fungoval zámek jako dětské sanatorium.[3]

Mimo hlavní budovu tvoří areál hospodářská stavení (stodoly, chlévy) a park. Vyjma dvou nejstarších místností v přízemí zámku, jsou všechny prostory plochostropé. Původní mobiliář se nedochoval.[3]

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-20]. Identifikátor záznamu 104064 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ MAN, Michal. Horažďovický zámek v raném novověku. Plzeň, 2016 [cit. 2024-01-20]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Jan Kilián. s. 66. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d KILIÁN, Jan; BUŠEK, Martin; ŠAFANDA, Petr. Zámky Plzeňského kraje po roce 1989. České Budějovice: Veduta, 2022. 291 s. ISBN 978-80-88030-71-3. Kapitola Okres Klatovy, s. 52–53. 
  4. ↑ KUDĚLA, Jiří. Velké dějiny malého Hořákova. S. 19–20. horakov.cz [online]. 2014 [cit. 2024-01-20]. S. 19–20. Dostupné online. 
  5. ↑ KRŇOULOVÁ, Veronika. Knihovna státního zámku Kozel – vznik, vývoj a ochrana knihovního fondu. Plzeň, 2014 [cit. 2024-01-20]. 43 s. Bakalářská práce. Katedra filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Dagmar Svatková. s. 10–11. Dostupné online.

Zdroj