Hora (vojenský újezd Hradiště)

Hora
Kamenné ostění domovních dveří ze zaniklé vsi Hora, umístěné v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Kamenné ostění domovních dveří ze zaniklé vsi Hora, umístěné v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°20′15″ s. š., 13°6′53″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Doupov u Hradiště
Hora
Hora
Další údaje
Zaniklé obce.cz 23
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hora (německy Horn) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi tři kilometry jihovýchodně od Okounova v nadmořské výšce okolo 680 metrů.[1]

Název

Původní název vesnice Horná je odvozen ze staročeského slova horný (horský) a postupně se měnil a poněmčoval. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Horne (1540), Horu (1542), Horn (1543 , 1787 a 1846) nebo Hora a Horn (1854).[2]

Historie

Podle německojazyčné vlastivědné literatury z první čtvrtiny dvacátého století Hora patřila v roce 1394 k okounovskému manství,[3] ale Antonín Profous uvádí první písemnou zmínku až k roku 1540.[2] O dva roky později osada byla součástí šumburského panství rodu Fictumů. Hanuš z Fictumu ji v roce 1543 prodal pánům ze Šumburka a roku 1559 Horu koupil Petr Boryně ze Lhoty a na Nezabylicích. Po otci vesnici zdědila dcera Markéta a nejpozději roku 1604 ji prodala bratrům ze Štensdorfu, kteří sídlili v Hlubanech. Od nich Horu obratem koupil Kryštof z Fictumu a připojil ji ke svému kláštereckému panství, u kterého vesnice zůstala až do roku 1850.[3]

Podle urbáře kláštereckého panství z roku 1649 chodili lidé z Hory robotovat na poplužní dvůr v Černýši.[4] Po třicetileté válce v Hoře berní rula z roku 1654 uvádí pět chalupníků a jednoho poddaného bez pozemkového majetku. Ti na málo úrodných polích pěstovali především oves pro vlastní potřebu, ale hlavním zdrojem obživy byla práce v lesích.[3]

Počet domů ve vsi mezi lety 1787 a 1846 vzrostl z devíti na třináct. Hora se nikdy nestala obcí a po zrušení patrimoniální správy bývala od roku 1850 osadou obce Krupice. Už v roce 1868 byla uvedena jako osada Okounova, u kterého zůstala až do svého zániku. Do Okounova docházely děti do školy, bývala tam pošta, fara i četnická stanice. V samotné Hoře podle adresáře z roku 1914 nebyly k dispozici žádné služby.

Vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu v první etapě rušení sídel. Úředně byla zrušena k 15. červnu 1953.[3]

Přírodní poměry

Hora stávala v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry jihovýchodně od Okounova. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 680 metrů. Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina a samotná osada stála na východním úbočí vrchu Hora (818 metrů).[5]Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Hora nacházela v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 62 obyvatel (z toho 33 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 53 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 63 67 56 63 74 62 53 .
Domy 10 11 11 11 11 11 10 7

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 600. 
  3. ↑ a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Hora, s. 69. 
  4. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 37. 
  5. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Hora – Horn, s. 26. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj