Holíč

Holíč
Holíčský zámek
Holíčský zámek
Holíč – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°48′43″ s. š., 17°9′46″ v. d.
Nadmořská výška 180 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Trnavský
Okres Skalica
Tradiční region Záhoří
Holíč
Holíč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,8 km²
Počet obyvatel 11 214 (2021)[1]
Hustota zalidnění 296,8 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Zdenko Čambal
Vznik 1205 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.holic.sk
E-mail holic@holic.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Holíč
Bratislavská 5
908 51 Holíč
Telefonní předvolba 034
PSČ 908 51
Označení vozidel (do r. 2022) SI
NUTS 504378
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holíč (německy Weißkirchen / Holitsch, maďarsky Holics) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. V roce 2001 se k české národnosti hlásilo 3,68 % obyvatel.

Poloha

Město se nachází v Záhorské nížině, nedaleko řeky Moravy, 5 km od Hodonína, 9 km od Skalice a 75 km od Bratislavy.

Historie

První písemná zmínka o Holíči je z roku 1205.

Původní vodní hrad, postupně rozšiřovaný a přestavovaný až do podoby barokního holíčského zámku, býval významným vojenským opevněním. 12. července 1315 došlo v předhradí k tzv. bitvě o Holíč mezi vojsky Matúše Čáka Trenčanského a Jana Lucemburského.

V roce 1438 přiznal Albrecht Habsburský predikát "z Holíče" svému kancléři Kašparu Šlikovi a rod Šliků pak tento predikát užíval (hrabata z Holíče a Pasounu, německy Graf Schlik zu Bassano und Weißkirchen). Reálné stopy po působení tohoto rodu ale v Holíči nejsou.

V roce 1627 hrad dobyl Gabriel Betlen. V roce 1736 statky v Holíči a Šaštíně koupil František Lotrinský, který v roce 1743 založil v Holíči první manufakturu na výrobu fajánse v rakouské monarchii. Holíčská keramika se tu vyráběla až do roku 1827. Bývalá budova manufaktury je dnes využívána jako Městská galerie.

Statky Holíč a Šaštín, bývalé majetky císařské rodiny (12 975 ha lesní a zemědělské půdy), spravovalo po vzniku Československa ředitelství Státních lesů a statků v Praze.[2]

Holíčská svatyně

Podrobnější informace naleznete v článku Holíčská svatyně.

Na pahorku nad městem byla v roce 1988 objevena kamenná kultovní stavba kruhového půdorysu. 25 kamenů o výšce až 6,8 m bylo seřazeno ve dvou kruzích. Větší kruh se 16 kameny měl průměr 23 metrů. V menším kruhu se nacházelo 8 kamenů a uprostřed největší kámen. Část kamenů byla dekorovaná obrazy nástrojů a mytologickými scénami. Stáří se odhaduje na cca 5 500 let. Kresby na kamenech jsou podle prof. Le Rouxe z Francouzské akademie věd datovány nejpozději do doby železné, přičemž samotná kamenná kultovní stavba je mnohem starší. Nález je však i zpochybňován a jde údajně jen o pískovcové balvany, které byly v různé hloubce pod povrchem.[3]

Osobnosti

  • Jozef Agnelli (1852–1923), pěstitel léčivých rostlin a kněz
  • Jozef Čabelka (1910–1987), vědec a pedagog, akademik Slovenská akademie věd
  • Eliška Jechová (1921–2015), česká spisovatelka
  • Eugen Löbl (1907–1987), ekonom
  • Mirko Nešpor (1924–1944), antifašista
  • Daniel Rapant (1897–1988), historik, archivář a vysokoškolský pedagog
  • Heinz Jakob Tauber (1917–2008), československý lékař a spisovatel židovského původu

Partnerská města

Galerie

  • Kostel Božského srdce Ježíšova
    Kostel Božského srdce Ježíšova
  • Kostel sv. Martina
    Kostel sv. Martina
  • Evangelický kostel
    Evangelický kostel
  • Pravoslavný chrám
    Pravoslavný chrám
  • Kalvárie
    Kalvárie
  • Větrný mlýn
    Větrný mlýn
  • Holíčské menhiry
    Holíčské menhiry

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ NS RČS 1929-1935, PS, tisk 1967. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Stonehenge v Holíči: Najväčší historický poklad Slovenska alebo obyčajné kamene?. Pravda.sk [online]. 2018-07-22 [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj