Hněvkovice na levém břehu Vltavy

Hněvkovice na levém břehu Vltavy
Pohled na část vesnice
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Týn nad Vltavou
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°11′42″ s. š., 14°26′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 67 (2021)[1]
Katastrální území Hněvkovice u Týna nad Vltavou (4,48 km²)
PSČ 375 01
Počet domů 34 (2011)[2]
Hněvkovice na levém břehu Vltavy
Hněvkovice na levém břehu Vltavy
Další údaje
Kód části obce 172197
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvkovice na levém břehu Vltavy je vesnice, část města Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Týna nad Vltavou. Je zde evidováno 80 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 71 obyvatel.[4]

Hněvkovice na levém břehu Vltavy leží v katastrálním území Hněvkovice u Týna nad Vltavou.

Název

Jméno vesnice je zřejmě odvozeno od jména osadníka Hněvka.

Ačkoli v RÚIAN a v publikaci Naše místní jména a jak jich užívat je název uveden v podobě Hněvkovice na levém břehu Vltavy, navrhují autoři publikace Psaní velkých písmen v češtině psát Hněvkovice na Levém břehu Vltavy. Tato podoba jednak odpovídá platným Pravidlům českého pravopisu, jednak je analogická k psaní ostatních názvů s předložkovým určením, které začíná obecným jménem (Kostelec u Křížků, Černá za Bory, Lhota pod Horami, Hrádek na Vlárské dráze).[zdroj?!]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1463.[5] Hněvkovice pravděpodobně náležely k bechyňskému panství. V roce 1549 je ves jmenována jako příslušenství bechyňského zámku.

Vesnice Hněvkovice byla jednotná až do roku 1904, kdy byla rozdělena na Hněvkovice na pravém břehu a Hněvkovice na levém břehu. Východní hranice katastru sledovala od problematicky zjistitelné doby východní okraj koryta Vltavy. Na protějším břehu se rozkládala zástavba osady Hněvkovice na pravém břehu Vltavy náležející do katastrálního území obce Dobšice.[6] Roku 1960[7] byla obec Hněvkovice na levém břehu Vltavy připojena k Týnu nad Vltavou, přičemž v problematicky zjistitelné době byla ke katastru Hněvkovic na levém břehu Vltavy překatastrována z katastrálního území Dobšice i pravobřežní osada Hněvkovice na pravém břehu Vltavy.

Památky

Památkově chráněné objekty:

  • Sýpka u čp. 1
  • Mohylník

Obě dále uvedené památky jsou součástí historických Hněvkovic a v současnosti patří k Hněvkovicím na pravém břehu Vltavy:

  • Zámek je vedený v Seznamu kulturních památek v Týně nad Vltavou. Na pravém břehu Vltavy postavil roku 1584 Jeroným Hozlauer z Hozlau renesanční tvrz, zdobenou pravděpodobně sgrafitovým vzorem. Po bitvě na Bílé hoře byla ves i s tvrzí zkonfiskována. Později byly Hněvkovice přičleněny k arcibiskupskému panství Týn nad Vltavou. Roku 1685 byla tvrz zásluhou arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna přestavěna na barokní zámeček obehnaný zdí. V roce 1948 začal být místní zámek využívám pro potřeby školství. Nejprve zde byla od roku 1953 Učňovská škola zemědělská, v současné době je zde Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. Komplex školy je tvořen budovami školy, dílen a domova mládeže.
  • Královcův mlýn s malou vodní elektrárnou se nachází na pravém břehu Vltavy pod zámkem. Tento mlýn provozoval Karel Královec, který 20. letech 20. století mlýn přestavěl. Místní mlýn je uváděný v hlubockém urbáři již roku 1490.

Zajímavost

Pověst

Zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau se během třicetileté války rozhodl ukrýt své cennosti na zámku. Společně se svým sluhou ukryli a zazdili cennosti do sklepení. Vzhledem k tomu, že se k zámku blížilo vojsko generála Baltasara Marradase, uryhleně opustili zámek zadním vchodem. Během úprku Jeroným Hozlauer usoudil, že by jej mohl sluha zradit a vyzvednout si poklad. Tak ho nedaleko Čihovic probodl. Na tomto místě byla později vystavena kaple svatého Josefa. Po této vraždě Jeroným Hozlauer odejel a ztratil se kdesi ve světě. Po své smrti se začal zjevovat a v podobě bludného jezdce teď straší v hněvkovickém zámku a okolí, kde údajně dodnes hledá ukrytý poklad.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 171. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196. 
  6. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 357. 
  7. ↑ KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Týn nad Vltavou, s. 736. 

Externí odkazy

Město Týn nad Vltavou

k. ú. Týn nad Vltavou (Týn nad Vltavou • Malá Strana) • k. ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou (Hněvkovice na levém břehu Vltavy) • Jarošovice • Předčice • Netěchovice • Nuzice • k. ú. Koloděje nad Lužnicí (Koloděje nad Lužnicí • Vesce)

Zdroj