Hlavotis

Jak číst taxoboxHlavotis
alternativní popis obrázku chybí
Hlavotis Cephalotaxus harringtonia
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheophyta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď tisovité (Taxaceae)
Rod hlavotis (Cephalotaxus)
Siebold & Zucc. ex Endl., 1842
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavotis (Cephalotaxus) je rod jehličnatých dřevin z čeledi tisovitých (Taxaceae). Obsahuje 11 druhů. Stávající rod je svým rozšířením omezen na východní a jihovýchodní Asii, ovšem fosilní nálezy ukazují, že v minulosti (ve druhohorách a třetihorách) se vyskytoval v rozsáhlejších oblastech severní polokoule, včetně Evropy, Severní Ameriky a Grónska.

Popis

Větévka Cephalotaxus harringtonii se samčími šišticemi – pohled zespodu

Hlavotisy jsou stálezelené, pomalu rostoucí keře či drobné stromy, dorůstající výšky 1–10 (výjimečně až 20) metrů. Listy jsou jehlicovité, spirálovitě obrůstají větvičku. Na letorostech a vrcholových větvích obrůstají kolem dokola, na bočních větvích jsou na bázi zkroucené a jeví se jako dvouřadě uspořádané. Jsou obvykle přímé, 4–12 cm dlouhé a 3–4 mm široké, s tupou špičkou (nepichlavé), kýlnatým středním žebrem a jedním pryskyřičným kanálkem; na spodní straně jsou znatelné dva světlé proužky průduchů.

Jednotlivé druhy hlavotisu jsou obvykle dvoudomé, zřídka jednodomé; u jednodomých druhů jsou samčí a samičí šištice často na různých větvích. Kulovité samčí (pylové) šištice jsou 5–8 mm veliké a uspořádané v řadách na spodní straně loňských větévek. Podlouhlé samičí (semenné) šištice jsou redukované na několik křižmostojných masitých šupin nesoucích dvě vajíčka; vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až osmi na krátkých stopkách z úžlabí terminálních pupenů. Kvetou v předjaří, opylení se děje pomocí větru. Po zhruba 18 měsících (tedy na rozdíl od tisu až následující rok) šištice dozrávají v útvar podobný peckovici s obvykle jediným, zhruba 1,5–4 cm velkým bezkřídlým semenem, které je celé obklopeno dužnatým míškem v barvě zelené, hnědé či fialové. (Podle některých zdrojů se však nejedná o pravý míšek, ale o dužnatou sarkotestu.[1]) Šíření napomáhají ptáci a drobní savci požírající semena. Klíčení je epigeické (nadzemní), semenáčky mají dvě dělohy.

Obsahují některé flavonoidy a alkaloidy (např. cephalotaxin, harringtonin), které byly zkoumány z hlediska využití jako možné protilátky proti rakovině.[2]

Ekologické nároky

Jsou obvykle značně tolerantní k zastínění, tvoří podrost či nižší úroveň vlhčích subtropických širokolistých lesů. Nesnáší sucho a přímé sluneční světlo, kterým mohou být poškozeny. Kořeny formují vztahy arbuskulární mykorhizy s houbami. Vesměs patří mezi druhy ohrožené ve své domovině ztrátou vhodných biotopů a nadměrným kácením zejména pro dřevo.[2]

Systematika

Některé druhy byly v minulosti popsány jako tisy (Taxus), s nímž jsou blízce příbuzné. V průběhu doby byla vytvořena i samostatná čeleď hlavotisovitých (Cephalotaxaceae), obsahující v některých pojetích pouze tento rod, v jiných kromě hlavotisu i rody Amentotaxus a Torreya. Molekulární výzkumy ovšem všechny zástupce zařadily do monofyletické čeledi tisovitých.[3]

Recentní zástupci

  • Cephalotaxus fortunei Hook. – Čína, Myanmar
  • Cephalotaxus griffithii Hook. – Indie, severní Myanmar, Čína
  • Cephalotaxus hainanensis H.L.Li – Čína (Hainan)
  • Cephalotaxus harringtonii (Knight ex J.Forbes) K.Koch – Japonsko; typový druh
  • Cephalotaxus koreana Nakai – Korea, Japonsko, severovýchodní Čína
  • Cephalotaxus lanceolata K.M.Feng – Čína (Yunnan), Myanmar
  • Cephalotaxus latifolia W.C.Cheng & L.K.Fu ex L.K.Fu et al – jižní Čína
  • Cephalotaxus mannii Hook – jižní Čína, severovýchodní Indie, Laos, Vietnam, Thajsko, Myanmar
  • Cephalotaxus oliveri Masters – Čína, Thajsko, Laos, Vietnam, severovýchodní Indie
  • Cephalotaxus sinensis (Rehder & E.H.Wilson) H.L.Li – Čína
  • Cephalotaxus wilsoniana Hayata – Tchaj-wan
  • Cephalotaxus fortunei – habitus
    Cephalotaxus fortunei – habitus
  • Cephalotaxus sinensis
    Cephalotaxus sinensis
  • Cephalotaxus harringtonii – detail letorostů
    Cephalotaxus harringtonii – detail letorostů
  • Cephalotaxus harringtonii – nezralé plody
    Cephalotaxus harringtonii – nezralé plody
  • Cephalotaxus sinensis – detail samičích šištic
    Cephalotaxus sinensis – detail samičích šištic
  • Cephalotaxus fortunei – detail zralých plodů
    Cephalotaxus fortunei – detail zralých plodů

Využití

Dřevo některých druhů je využíváno jako stavební materiál nebo topivo. Ze semen se v Indii lisoval olej a tradiční medicínské využití měly i další části rostliny. Míšek okolo semen je jedlý. Jsou pěstovány rovněž jako okrasné dřeviny (v ČR jen vzácně v dendrologických sbírkách).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kopfeiben na německé Wikipedii a Cephalotaxus na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ivan Musil, Jan Hamerník: Jehličnaté dřeviny.Praha: ČZU, 2003, s. 142
  2. ↑ a b Cephalotaxus (plum-yew) genus description. www.conifers.org [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Taxaceae (Yew family, Taxacées, Eibengewächse, taxáceas, Тисовые, 红豆杉科, イチイ科) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj