Hilarius (papež)
|
Svatý Hilarius | |
|---|---|
| 46. papež | |
 Papež Hilarius
| |
| Církev | římskokatolická |
| Zvolení | 17. listopadu 461 |
| Uveden do úřadu | 19. listopadu 461 (konsekrace) |
| Pontifikát skončil | 28. února 468 |
| Předchůdce | Lev I. |
| Nástupce | Simplicius |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Hilarius nebo Hilarus |
| Datum narození | ? |
| Místo narození | Sardinie |
| Datum úmrtí | 28. února 468 |
| Místo úmrtí | Řím |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Vavřince za hradbami |
| Svatořečení | |
| Svátek | 17. listopadu nebo 28. února nebo 10. září |
| Uctíván církvemi |
římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
 multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Hilarius (narozen na Sardínii, zemřel 28. února 468 v Římě) byl římským papežem od 17. listopadu 461 do 28. února 468. [1]
Život
Byl legátem papeže sv. Lva I. na synodu zvaném latrocinalis (= zločinný) v Efesu, neboť jeho účastníky terorizovali císařští vojáci a nutili je k rozhodnutím, jaká si přál císař.[1] Za svého pontifikátu urovnal spory disciplinárního rázu v tehdejší Galii a Španělsku a nařídil, aby se v jižní Galii, kde se vedly neustálé pře mezi tamními diecézemi (které se přely o primát v oblasti), konaly každoroční synody.[1] Jeho synod, který zasedl v Římě 9. listopadu 465, je vůbec prvním římským synodem, jehož záznamy se v úplnosti dochovaly.
Hilarius je pochován vedle sv. Cyriaka a jeho svátek se slaví 10. září.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c COULOMBE, Charles. Náměstkové Kristovi. Praha: BB/art s.r.o., 2004. 526 s. ISBN 80-7341-374-4. S. 104. (český)
Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hilarius na Wikimedia Commons
- Světci k nám hovoří... – sv. Hilarius
