Herkules III. d’Este

Herkules III. d'Este
	vévoda z Modeny a Reggia
Doba vlády	22. února 1780 – 7. května 1796
Úplné jméno	Herkules Rinaldo
Narození	22. listopadu 1727; Vévodský palác, Modena
Úmrtí	14. října 1803 (75 let); Treviso
Manželky	Marie Tereza Cybo-Malaspina; Chiara Marini
Potomci	Marie Beatrice d'Este; Rinaldo František d'Este; Herkules Rinaldo d'Este
Rod	Estenští
Otec	František III. d'Este
Matka	Šarlota Aglaé Orleánská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herkules III. d'Este (Ercole Rinaldo; 22. listopadu 1727 Modena – 14. října 1803 Treviso) byl v letech 1780 až 1796 vévodou z Modeny a Reggia z rodu Este.

Život

Herkules d'Este se narodil v Modeně jako syn vévody Františka III. d'Este a jeho manželky Šarloty Aglaé Orleánské, dcery regenta Francie, orleánského vévody Filipa II. Herkules byl čtvrtým dítětem páru, měl starší sestru Marii Terezu Felicitas d'Este a dva starší bratry, kteří zemřeli ještě před jeho narozením.

V roce 1741 se ve čtrnácti letech oženil s Marií Terezou Cybo-Malaspina, čímž připojil vévodství Massa a Carrara k estenskému území. Když se jeho rodiče stali v roce 1737 vévodským modenským párem, obdržel Herkules titul Jeho královská Výsost dědičný princ z Modeny (1737–1780). Po otcově smrti v roce 1780 se stal Jeho královskou Výsostí vévodou z Modeny.

Svými poddanými byl obecně považován za uspokojujícího panovníka (občas s nimi mluvil modenským dialektem) a pokračoval v reformách, které započal jeho otec. Nechal postavit dva mosty, v Rubieře a v St. Ambrogio v Modeně na Via Aemilia, a postavil také nové silnice spojující Modenu se sousedními státy. V roce 1785 založil akademii krásných umění. Během jeho vlády vzkvétalo umění a kultura, mezi jeho oblíbenci byli Lazzaro Spallanzani, Giovanni Battista Venturi, Girolamo Tiraboschi, Lodovico Ricci a další.

Po manželčině smrti v roce 1790 se v roce 1795 morganaticky oženil se svou dlouhodobou milenkou Chiarou Marini, kterou jmenoval markýzou ze Scandiano (pouze formálně, bez jakékoli skutečné vlády).

7. května 1796 ho donutila francouzská invaze prchnout i se svým osobním majetkem do Benátek. V Benátkách ho francouzští vojáci zajali a ukradli z jeho domu 200.000 zecchinů. Po této epizodě se přestěhoval do Trevisa, Mírové smlouvy z Campo Formio (1797) a z Lunéville mu výměnou za ztracené vévodství přidělily Breisgau, kterému však nikdy nevládl. V roce 1803 v Trevisu zemřel.

Jeho jediná manželská dcera, Marie Beatrice d'Este, se provdala za rakouského arcivévodu Ferdinanda Karla. Jejich syn František IV. v roce 1814 znovu získal vévodství Modenu a Reggio.

Potomci

Z devětačtyřicet let trvajícího manželství s Marií Terezou se Herkulovi narodily dvě děti:

Marie Beatrice d'Este (7. dubna 1750 – 14. listopadu 1829) ⚭ 1771 rakouský arcivévoda Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (1754–1806)
Rinaldo František d'Este (4. ledna 1753 – 5. května 1753)

Se svou milenkou a budoucí manželkou Chiarou Marini měl jednoho syna, který zemřel jako nemanželský ještě před sňatkem svých rodičů: