Hedečská vrchovina

Hedečská vrchovina
Část hřebene Hedečské vrchoviny s Horou Matky Boží
Část hřebene Hedečské vrchoviny s Horou Matky Boží

Nejvyšší bod 790 m n. m. (Val)

Nadřazená jednotka Červenopotoční kotlina
Sousední
jednotky
Písařovská vrchovina, Jeřábská hornatina, Malomoravská kotlina, Králický Sněžník, Lichkovská brázda
Podřazené
jednotky
Roudenský hřbet

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Povodí Tichá Orlice, Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedečská vrchovina je geomorfologický podokrsek Hanušovické vrchoviny. Nachází se v její severozápadní části v okrese Ústí nad Orlicí. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Val (790 m).

Geomorfologie

Hedečská vrchovina náleží do geomorfologického celku Hanušovická vrchovina, podcelku Branenská vrchovina a okrsku Červenopotoční kotlina. V severozápadním zakončení se nachází její samostatná část Roudenský hřbet[1]. Jedná se nevelkou vrchovinu v západním zakončení Červenopotoční kotliny. Na západě spadají její svahy do Lichkovské brázdy, která je součástí Kladské kotliny. Na jihozápadě jí od Písařovské vrchoviny odděluje sedlo mezi vrchy Val a Liškovec, na jihu a jihovýchodě od Jeřábské hornatiny tok Tiché Orlice a Zlatého potoka, na severu vyjma prostoru Roudenského hřbetu spadají její svahy do Malomoravské kotliny, kterou protéká řeka Morava. Roudenský hřbet na severu hraničí s pohořím Králického Sněžníku v sedle mezi Špičkou a Jelením vrchem.

Vrcholy

Hlavní část vrchoviny tvoří uskupení vrcholů Val (790 m), Mariánský kopec (770 m), Hora Matky Boží (765 m), Vyhlídka (738 m), Veselka (719 m) a Výšina (669 m). V Roudenském hřbetu, který se nachází severozápadně a od hlavního masivu vrchoviny je oddělen Lipkovským potokem, se nachází vrcholy Roudný (677 m) a Špička (754 m).[2]

Vodstvo

Hedečskou vrchovinou prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem přibližně v linii Val - Vyhlídka - Veselka. Východní svahy odvodňují pravé přítoky řeky Moravy, která sama protéká pod severovýchodním svahem. Západní část a celý Roudenský hřbet spadá do povodí Tiché Orlice, která pramení a protéká pod jižním svahem Valu.

Vegetace

Prostor Hedečské vrchoviny je pokryt převážně poli a loukami. Souvislejší lesní pás se nachází pouze ve vrcholové partii Roudenského hřbetu. Díky absenci lesa je z vrcholů dobrý kruhový rozhled na nejvyšší vrcholy Hanušovické vrchoviny, Králický Sněžník, Orlické hory a na polské území v Kladském výběžku.

Komunikace

Jedinou meziregionální silnicí procházející prostorem Hedečské vrchoviny je silnice II/312 Králíky - Hanušovice. Dále se zde nacházejí jen komunikace místního charakteru. Přes vrch Val prochází žlutě značená turistická trasa 7275 z Králík do hloubi Hanušovické vrchoviny, osou Roudenského hřbetu je pak vedena červeně značená turistická trasa 0415 též z Králík na Králický Sněžník. Sedlem mezi hlavní částí vrchoviny a Roudenským hřbetem je vedena železniční trať Dolní Lipka - Hanušovice.

Stavby

Do prostoru Hedečské vrchoviny zasahuje zástavba města Králíky a obcí Prostřední Lipka a Dolní Hedeč. Na nejvyšším bodě - Valu - stojí rozhledna, na Mariánském kopci redemptoristický klášter a poutní místo. Přes vrchovinu je vedena linie československého opevnění budovaného proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Její součástí je muzejně zpřístupněná dělostřelecká tvrz Hůrka, jejíž podzemní systém se nachází v masívu vrchu Výšina, a rovněž muzejně zpřístupněná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b Utržený na vrcholu Veselky.

Reference

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 

Zdroj