Hartau (Žitava)

Hartau
Hraniční tok Lužické Nisy u Hartau, v pozadí Lužické hory
Hraniční tok Lužické Nisy u Hartau, v pozadí Lužické hory
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 265 m n. m.
Časové pásmo UTC +1
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko
Zemský okres Zhořelec
Velké okresní město Žitava
Hartau na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 5,3 km²
Počet obyvatel 514 (2021)[1]
Hustota zalidnění 97,3 obyv./km²
Správa
Status místní část
Telefonní předvolba 03583
PSČ 02763
Označení vozidel GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hartau je vesnice, místní část města ŽitavaHorní Lužiciněmecké spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má 514[1] obyvatel. Leží na levém břehu Lužické Nisy na hranicích s Českou republikou. Spolu s ostatními sídly v okrese Zhořelec je Hartau součástí Euroregionu Nisa, dobrovolného zájmového sdružení českých, německých a polských obcí, měst a okresů.

Geografická poloha

Hartau se nachází na levém břehu Lužické Nisy v nadmořské výšce 240 až 283 metrů v oblasti česko-německo-polského trojmezí na severním úpatí Lužických hor. Bod, ve kterém se sbíhají státní hranice Česka, Německa a Polska, se nachází asi půl kilometru severně od Hartau.

Vesnice se dělí na dvě části: historicky starší sídlo Alt-Hartau na břehu Nisy a novější zástavbu Neu-Hartau, rozkládající se podél potoka Pfaffenbach Hartau, který se v Alt-Hartau vlévá do Lužické Nisy, a jeho menšího přítoku Goldbachu dále na jihozápadě.[2] V jižní části Alt-Hartau je turistický hraniční přechod Hrádek nad Nisou / Hartau. Nejbližším českým sídlem u tohoto hraničního přechodu je Loučná (německy Görsdorf), část města Hrádku nad Nisou v okrese Liberec.

Nejvyššími vrcholy na katastrálním území Hartau v jeho jižní části jsou Straßberg (538 m n. m.) a Mühlsteinberg (482 m n. m.). Na českém území jsou nejbližšími vrcholy ve východní části Lužických hor Popova skála (568 m n. m.) a Sedlecký Špičák (545 m n. m.).[2]

Historie

Jméno obce je spojováno s výrazem "harth", který se v raně středověké staré horní němčině (Althochdeutsch) používal pro označení horského lesa.

Areál uhelného dolu v Hartau na pohlednici z roku 1856

Nejstarší zástavba Alt-Hartau v podobě ulicové vesnice vznikla pravděpodobně již ve 13. století. V roce 1364 ves přináležela ke hradu Karlsfried.[3] Název Harte se poprvé objevuje v písemnostech Grabštejnského panství z roku 1375. Od roku 1384 ves podléhala žitavskému městskému právu.

Obživu si obyvatelé zajišťovali tkalcovstvím, rybařením a zemědělstvím, zhruba od roku 1835 k tomu přibylo také zaměstnání při těžbě hnědého uhlí. V roce 1547 měla ves dvě desítky usedlíků, v roce 1834 to bylo 484, v roce 1871 již 738 a v roce 1910 dokonce 1007 obyvatel.[3] Zpočátku bylo uhlí u Hartau těženo v hlubinných dolech, mezi roky 1903 až 1953 pak v povrchových lomech.

Již v roce 1931 proběhlo jednání o připojení Hartau k Žitavě, sloučení však tehdy bylo většinou obyvatel odmítnuto. K Žitavě byla nakonec obec připojena až v roce 1999. Od roku 1954 byla Hartau součástí zemského okresu Zittau, mezi roky 1994 až 2008 pak okresu Löbau-Zittau, rovněž později zrušeného.

Pamětihodnosti

  • Podstávkové domy na Dorfstraße a v dalších místech
  • Alte Schule (Stará škola) – hrázděný podstávkový dům
  • Karlsfried – zřícenina strážního hradu, založeného v roce 1357 Karlem IV.
  • Röhrhäusel ("Rourový domek") – technická památka, součást historického vodovodního zařízení
  • Fischereistein (Rybářský kámen) z roku 1565
  • Královský saský triangulační sloup č. 39 na hoře Straßberg

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hartau (Zittau) na německé Wikipedii.

  1. a b Zittauer Stadtanzeiger. [cit. 2022-07-27]
  2. a b Seznam. část obce Hartau [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  3. a b Digitales historisches Ortsverzeichnis von Sachsen: Hartau [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Zdroj