Hans Arp

Hans Arp
Narození	16. září 1886 Štrasburk Francie Francie
Úmrtí	7. června 1966 (ve věku 79 let) Basilej Švýcarsko Švýcarsko
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	hřbitov v Locarnu
Národnost	německá
Alma mater	Velkovévodská saská umělecká škola ve Výmaru Julianova akademie
Povolání	malíř, sochař, básník, spisovatel, designér, fotograf, designér šperků a kreslíř
Manžel(ka)	Sophie Taeuber-Arpová (1922–1943) Marguerite Arpová (1959–1994)
Příbuzní	Käthe Bockelmannová[1] a François Arp (sourozenci) Udo Jürgens (synovec)[1]
Významná díla	Evokace formy: lidské, lunární, spektrální
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1960) Umělecká cena země Severní Porýní-Vestfálsko (1964) záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1966) důstojník Řádu umění a literatury
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Peter Wilhelm Arp, známý také jako Jean Arp, (16. září 1886 Štrasburk – 7. června 1966 Basilej) byl německo-francouzský sochař, malíř, ilustrátor a básník. Byl členem uměleckého směru zvaného dadaismus.

Jeho matka byla z Alsaska, otec Němec. Narodil se v období po francouzsko-pruské válce, kdy byla oblast, známá jako Alsasko-Lotrinsko, zabrána Německem. Jakmile se na konci první světové války Alsasko vrátilo pod vládu Francie, musel si podle francouzských zákonů změnit jméno na Jean Arp.

V roce 1904, když skončil své studium na École des Arts et Métiers ve Štrasburku, odjel do Francie, kde poprvé publikoval své básně. V letech 1905–1907 studoval výtvarnou školu v německém Výmaru, a v roce 1908 se opět vrátil do Paříže, kde navštěvoval Julianovu akademii.

V roce 1916 se ve švýcarském Curychu stal zakladatelem hnutí dada. V roce 1920, spolu s Maxem Ernstem, a společenským aktivistou Alfredem Grünwaldem, založil Dada v Kolíně nad Rýnem. Jeho práce se objevovaly i na prvních surrealistických výstavách (1925) v galerii Pierre v Paříži. Se surrealismem se později rozešel.

Od 30. let 20. století až do konce svého života publikoval eseje a básně. V roce 1942 utekl ze svého domu v Meudonu na okraji Paříže kvůli nacistické okupaci. V Curychu zůstal až do konce 2. světové války. Později navštívil New York, kde v roce 1949 uspořádal výstavu v Buchholzově galerii.

• Černé býlí, [bez n.], Brno 1944, přeložil Ludvík Kundera
• Na jedné noze, Odeon, Praha 1988, výbor sestavil, z němčiny přeložil a předmluvu napsal Ludvík Kundera; ilustrace Hans Arp

• 
  Dílo Hanse Arpa (1915)
• 
  Berger des Nuages, 1953, Univerzitní město v Caracasu
• 
  Scrutant l'horizon, 1967, Haag
• 
  Rodný dům Hanse Arpa ve Štrasburku (1)
• 
  Rodný dům Hanse Arpa ve Štrasburku (2)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Arp na Wikimedia Commons
• Osoba Jean Arp ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Arp

Zdroj