Hana Truncová

Hana Truncová
Hana Truncová
Hana Truncová
Narození 23. srpna 1924
Teplice, Československo
Úmrtí 7. dubna 2022 (ve věku 97 let)
Skuteč, Česko
Povolání novinářka a úřednice
Ocenění účastník odboje a odporu proti komunismu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hana Truncová přebírá Cenu Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu od ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka

Hana Truncová, roz. John (23. srpna 1924 Teplice – 7. dubna 2022, Skuteč[1]) byla bývalá politická vězeňkyně česko-německého původu. Byla nejstarší členkou redakční rady Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung) a pamětnicí jejich historické redakce, která pracovala v Teplicích-Šanově do roku 1943 pod vedením profesora teplické obchodní akademie Dr. Gustava Müllera.

Život

Hana Truncová se narodila v roce 1924 v Teplicích v živnostenské rodině, její otec provozoval truhlářskou dílnu v Novosedlicích. V době druhé světové války absolvovala německou Obchodní akademii v Teplicích, na které maturovala mj. i z českého jazyka. Zde se poznala s prof. Dr. Gustavem Müllerem, který jako poslední šéfredaktor vedl (1925–943) vlastivědné periodikum Krušnohorské noviny (Erzgebirgs-Zeitung).

Po škole nejprve pracovala ve stavitelské firmě a také pomáhala svému otci s administrativou jeho živnosti. Později začala pracovat v teplických lázních.[2]

V červnu 1951 byla spolu s otcem a se svým snoubencem zatčena a následně odsouzena k trestu 13 let odnětí svobody za napomáhání přechodu přes hranice a nedovolené tisknutí letáků. Prošla různými věznicemi a podmínečně byla propuštěna začátkem roku 1960. „Dalo mi to sebevědomí a po politické stránce, že budu do konce života proti komunismu a proti totalitě,“ řekla.

Po propuštění na svobodu pomáhala v jeslích a po roce 1968 byla referentkou teplické pobočky Čedoku. Téhož roku také vstoupila do Klubu bývalých politických vězňů.[2]

Hana Truncová byla po obnovení jeho vydání po sametové revoluci aktivní členkou redakční rady obnoveného vlastivědného periodika Krušnohorské noviny.

V roce 2012 udělilo Ministerstvo obrany Haně Truncové osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Byla mezi prvními odbojáři, kterým bylo ocenění na základě zákona o třetím odboji uděleno.[3]

Žila v pečovatelském domě[4] v Hořicích a tamější radnice udělila v roce 2018 teplické rodačce čestné občanství.[5] Slavnostní předání proběhlo 6. února 2019.

V rámci mezinárodní konference v Senátu Parlamentu ČR převzala dne 27. února 2020 symbolické poděkování festivalu Mene Tekel za 30 let zpřístupňování novodobých dějin nejmladší generaci prostřednictvím autentické výpovědi o totalitních režimech 20. století.[6] Mene Tekel oceňuje mimořádnou spolupráci a podporování projektu prostřednictvím vzdělávacích aktivit, odborných konzultací, přednášek pro mladou generaci a vlastní následováníhodný mravní profil.

Dne 14. října 2020 udělilo Haně Truncové čestné občanství zastupitelstvo jejího rodného města Teplice. Téhož roku se stala také laureátkou Ceny Paměti národa.

Ocenění

  • Cena Příběhů bezpráví za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu, 2011[7] – uděluje studentská porota v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni
  • osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, 2012
  • Čestná občanka města Hořice, 2019[5]
  • Osobnost festivalu Mene Tekel, 2020[6]
  • Ocenění Paměť národa 2020
  • Čestná občanka města Teplice, 2020[8][9][10]
  • PRAEMIUM MONTIUM METALLIFERORUM" (Krušnohorská cena), 2024 in memoriam[11]

Odkazy

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 27–31.
  • Členka redakční rady Hana Truncová jmenována čestnou občankou Teplic. Krušnohorské noviny. Český Jiřetín: Českojiřetínský spolek - sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2020, č. 1, s. 56. ISSN 2533-350X.
  • STOJANÍK, Filip. Vzpomínky politické vězenkyně Hany Truncové na pracovní útvar ve Varnsdorfu. Mandava: vlastivědné čtení z Varnsdorfu, Šluknovského výběžku a saského příhraničí. Ročenka kruhu přátel muzea Varnsdorf. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2009-2010 [vyd. 2010], s. 61-63.
  • TRUNCOVÁ, Hana. Vzpomínky na Vápenici. Krušnohorské noviny. Český Jiřetín: Českojiřetínský spolek-spolek pro oživení Krušnohoří, 2016, č. 1, s. 36-39. ISSN 2533-350X.
  • STOJANÍK, Filip. Příběh Hany Truncové, statečné ženy a politické vězeňkyně: 'člověk má povinnost postavit se totalitě'. Sborník Archivu bezpečnostních složek. 2014, roč. 12, s. 283-315. ISSN 2336-1387.
  • TRUNCOVÁ, Hana. Nostalgické vzpomínky na předválečné Teplice. In: Krušnohorské noviny. Obnovené periodikum pro Krušnohoří a České středohoří. 2017. Český Jiřetín: Českojiřetínský spolek - spolek pro oživení Krušnohoří, 2017, č. 2, s. 32-37. ISSN 2533-350X.
  • TICHÝ, Martin. Setkání k 100. výročí narození Hany Truncové. Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů. 18. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, 2024, roč. 8, č. 3, s. 126-127. ISSN 1802-8241.

Reference

  1. ↑ Zemřela paní Hana Truncová: Hořice. www.horice.org [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Zemřela bojovnice proti komunismu a politická vězeňkyně Hana Truncová. Aktuálně.cz [online]. 2022-04-08 [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vondra ocenil první účastníky třetího odboje. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zemřela paní Hana Truncová. www.horice.org [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Teplické rodačce a člence redakční rady Krušnohorských novin udělilo město Hořice čestné občanství
  6. ↑ a b Osobností festivalu Mene Tekel se stala paní Hana Truncová
  7. ↑ Ceny Příběhů bezpráví 2009–2019
  8. ↑ Hana Truncová se stala čestným občanem Teplic
  9. ↑ Bývalá politická vězeňkyně Hana Truncová se stala čestnou občankou Teplic
  10. ↑ Seznam čestných občanů Teplic rozšíří 96 letá rodačka Hana Truncová
  11. ↑ Ocenění pro Hanu Truncovou

Externí odkazy

Zdroj