Haloxylon

Jak číst taxoboxSaxaul
alternativní popis obrázku chybí
Saxaul černý (Haloxylon ammodendron) v poušti Gobi
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď laskavcovité (Amaranthaceae)
Podčeleď slanobýlové (Salsoloideae)
Rod saxaul (Haloxylon)
Bunge ex Fenzl, 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saxaul (Haloxylon) je rod keřů nebo malých stromů z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae). V různých taxonomických pojetích obsahuje 2 až 11 druhů.[1][2] Název saxaul pochází z ruského саксаул (saksaul), což je pravděpodobně převzato z kazašského сексеуiл (seksewil).

Popis

Detail plodné větve

Saxauly jsou keře nebo malé xerofytní stromy vysoké 1–8 metrů (výjimečně až 12 metrů), s tlustým kmenem a mnoha větvemi. Letorosty jsou zelené, vzpřímené nebo převislé. Vstřícně postavené listy jsou redukovány na malé šupiny. V období sucha někdy tmavnou, stejně jako části celých větví, které mohou též na léto opadávat.[3]

Květenství jsou hroznovitá, nesená na stoncích předchozího roku. Květy jsou velmi malé, pětičetné, oboupohlavné nebo samčí, s bílým či narůžovělým okvětím. V době květu jsou částečně kryty listeny. Pestík má dvě velmi krátké čnělky, tyčinek je 5, srostlých s 5 staminodii. Saxauly kvetou v pozdním jaře od května, plody dozrávají v září až říjnu. Opylovány jsou převážně větrem, květy jsou však navštěvovány též včelami.[2] Plod je nažka s křídly vytvořenými zveličenými okvětními segmenty, má v průměru asi 8 milimetrů. Semeno má v průměru asi 1,5 mm.[4][5]

Kořenový systém saxaulů je mohutný, může zasahovat do vzdálenosti až 30 m od rostliny a do hloubky 8 metrů. Pletiva kořenů a stonků zadržují množství vody.[3]

Porost mladých keřů

Rozšíření a ekologie

Rod Haloxylon je rozšířen v aridním pásu od severozápadní a severní Afriky přes jihozápadní a střední Asii až po Mongolsko a severní Čínu (Sin-ťiang a Kan-su),[2] jeden druh (Haloxylon articulatum) roste též na jihozápadě Španělska. Obývá především polopouštní až pouštní stanoviště, v nichž porůstá kamenitá dna vádí, štěrkové náplavy i písčité duny, častý je na také zasolených substrátech. Mnohde formuje čisté, jednodruhové porosty.[3]

Na kořenech saxaulů parazituje zárazovitá rostlina Cistanche deserticola.

Protipísečná výsadba saxaulů v Číně

Význam

Dřevo saxaulů se používá jako palivo, mladé výhony jsou potravou pro pasoucí se ovce.[6]

Pro svou odolnost se často využívá k zalesňování v aridních oblastech pro zastavení dezertifikace a jako větrolam, jeho kořenový systém dokáže efektivně zpevňovat pohyblivé písečné půdy. Na bývalém dně Aralského jezera se vysazují saxaulové stromy, aby vítr nezvedal kontaminovaný písek z vyschlého dna a nešířil ho atmosférou. Plán je pokrýt celé bývalé dno lesem.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haloxylon na anglické Wikipedii.

  1. ↑ AKHANI, Hossein; EDWARD, Gerald; ROALSON, Eric H. Diversification of the Old World Salsoleae S.L. (Chenopodiaceae): Molecular Phylogenetic Analysis of Nuclear and Chloroplast Data Sets and a Revised Classification. International Journal of Plant Sciences. 2007, s. 931–956. DOI 10.1086/518263. S2CID 86789297. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Haloxylon Bunge ex Fenzl | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c SEKERKA, Pavel. Vegetace pouští čínské oblasti Xinjiang. Živa. Roč. 2005, čís. 5, s. 210–216. Dostupné online. 
  4. ↑ HEDGE, I. C. Flora Iranica Bd. 172, Chenopodiaceae. Redakce Rechinger, Karl Heinz. Graz: Akad. Druck, 1997. ISBN 3-201-00728-5. Kapitola Haloxylon, s. 315–326. (anglicky) 
  5. ↑ Haloxylon in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ HALOXYLON ARTICULATUM Bunge – saxaul | BOTANY.cz [online]. [cit. 2021-11-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Restoring life to the Aral Sea's dead zone. BBC News. 2018-05-31. Dostupné online [cit. 2021-11-20]. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj