Hádecká planinka

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Národní přírodní rezervace Hádecká planinka
Základní informace
Vyhlášení	2. září 1950
Vyhlásil	Ministerstvo školství, věd a umění
Nadm. výška	330–422 m n. m.
Rozloha	83,16 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Brno-město
Umístění	Brno-Maloměřice, Kanice
Souřadnice	49°13′32,16″ s. š., 16°40′35,04″ v. d.
Hádecká planinka
Další informace
Kód	103
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je součástí Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Rozkládá se na výměře 83,16 ha v brněnském katastrálním území Maloměřice a v katastru obce Kanice v okrese Brno-venkov. Tvoří ji část krasové plošiny a svah lemující Hádeckou plošinu na Ochozských plošinách, které navazují na lom Hády. Geomorfologicky náleží Drahanské vrchovině. Důvodem ochrany jsou lesní a lesostepní společenstva nejjižnější části Moravského krasu s chráněnými a ohroženými druhy rostlin a živočichů a povrchové i podzemní krasové jevy.^[3] Území rezervace bylo výrazně ovlivněno těžbou vápenců, dřeva a pastvou dobytka, stejně tak i výstavbou radiokomunikační věže a přístupové komunikace k ní. Rezervací prochází naučná stezka.

Geologie

Podloží je převážně budováno devonskými a spodnokarbonskými hádsko-říčskými vápenci a křtinskými vápenci. Na západní hranici se vyskytují devonská bazální klastika, přesmyknutá přes vápence. Na hádsko-říčské vápence diskordantně nasedají jurské vápence se silicity. V části Šumbera je vyvinuto drobné škrapové pole. Půdní pokryv tvoří renzina typická, na východě v nadloží spraše pak luvizem typická.

Flóra

Rezervace zahrnuje několik biotopů. Jednak jsou to subpanonské úzkolisté a širokolisté stepní trávníky na hraně lomu, které směrem na sever přecházejí v lesostep a posléze v les. Roste zde mimo jiné chráněný kosatec pestrý, kavyl Ivanův, růže bedrníkolistá nebo kriticky ohrožený hadinec nachový. Teplomilnou vegetaci představují též šípákové doubravy, ve stromovém patře s dubem pýřitým, dubem cerem, dubem zimním a jeřábem břekem, v keřovém patře je typický klokoč zpeřený, dřín jarní, dřišťál obecný, hloh jednosemenný, v bylinném patře je zastoupena bělozářka větvitá, kamejka modronachová a třemdava bílá, na světlinách pryšec mnohobarvý, oman mečolistý.

Většinu území rezervace pokrývají lesy – panonské a panonsko-karpatské dubohabřiny, vzhledem k poloze na pomezí květenných oblastí též s hercynskými prvky. V nich převládá dub zimní a habr obecný, méně buk lesní či lípa velkolistá; v bohatém keřovém patře roste dřín jarní, svída krvavá, řešetlák počistivý, brslen bradavičnatý, zimolez obecný; z bylin jsou hojné hájové druhy jako hrachor jarní, plicník lékařský, tolita lékařská, medovník velkokvětý, strdivka jednokvětá, kopytník evropský, ostřice chlupatá, lipnice hajní a některé vstavačovité (kruštík širolistý, hlístník hnízdák či silně ohrožený vstavač osmahlý).

Na chladnějších svazích v suťových lesích dominuje lípa velkolistá, lípa malolistá, javor mléč a javor klen, v podrostu lýkovec jedovatý, samorostlík klasnatý či kakost smrdutý.

Fauna

Severní hranice rozšíření tu mají někteří zástupci drobníčků, klíněnek, píďalek (žlutokřídlec bledý, žlutokřídlec hnědavý) a můr – hnědopáska panonská, blýskavka lesklá. Velmi vzácná je osenice podbělová. Z brouků tu žije roháč obecný. Druhově četní jsou ptáci, zjištěno bylo celkem 52 druhů, nejhojnějšími jsou sýkora koňadra, sýkora babka, pěnkava obecná, budníček menší, pěnice černohlavá. Z malých savců je nejhojnější norník rudý, myšice křovinná a myšice lesní.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hádecká planinka na Wikimedia Commons
• Článek na Botany.cz

Zdroj