Plicník lékařský

Jak číst taxoboxPlicník lékařský (Pulmonaria officinalis)
alternativní popis obrázku chybí
Plicník lékařský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brutnákotvaré (Boraginales)
Čeleď brutnákovité (Boraginaceae)
Rod plicník (Pulmonaria)
Binomické jméno
Pulmonaria officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Roste v hájích a lužních lesích. Byl rovněž typickou rostlinou středověkých zahrad a v současnosti se jako hajnička pěstuje především na venkovských zahradách.

Účinné látky

Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4 %), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrolizidinové alkaloidy, minerální látky (zejména vápenaté soli)[2], flavonoidy[3] a organické kyseliny (stearová, myristová)[4].

Sběr

Sbírá se kvetoucí nať od března do dubna nebo jen spodní listy.[5] Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.[2]

Léčivé účinky

Využívání byliny při léčbě plicních nemocí a podobnost jejích skvrnitých listů se „skvrnitými“ plícemi daly plicníku jméno.[6] V současné vědecké medicíně není plicník využíván, uplatňuje se však v homeopatii při bronchitidě a v lidovém léčitelství.[7]Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávicího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě.[2] Příznivý účinek se přičítá kombinaci saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu a ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin.[3] Zevně ve formě obkladů (nejlépe z čerstvé byliny), záparu nebo silnějšího odvaru se užívá k omývání hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů, kde se uplatní protizánětlivý a svíravý účinek. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v droze by se plicníku nemělo užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám.[2] V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.[3]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d http://botanika.wendys.cz/kytky/K183.php
  3. ↑ a b c Archivovaná kopie. botanika.borec.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-26. 
  4. ↑ Archivovaná kopie. rostliny.prirodou.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-09. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. sk2.goo.cz [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26. 
  6. ↑ http://byliny.apatykar.info/1/clanek-234/
  7. ↑ http://www.garten.cz/a/cz/6080-pulmonaria-officinalis-plicnik-lekarsky/


Externí odkazy

Zdroj