Gyps

Supi jsou mrchožraví ptáci, řazení do několika rodů v rámci čeledi jestřábovití. Dokážou sníst i zbytky zvířat, které jsou pro ostatní zvířata nestravitelná. Někdy sežerou tolik potravy, že nedokážou vzlétnout. Vyskytují se na všech kontinentech mimo Ameriky (zde je nahrazují kondoři), Austrálie a Antarktidy. V literatuře symbolizují smrt.

Výškový rekord

Supi jsou výborní plachtaři a pravidelně se pohybují ve výškách do 6 km. Absolutní, dodnes nepřekonaný výškový rekord mezi ptáky, drží sup krahujový, který 29. listopadu 1973 vlétl do motoru civilního letadla nad Pobřežím slonoviny ve výšce 11 300 metrů. Letadlo, kterému náraz vyřadil motor, bez dalších problémů přistálo na letišti v Abidžanu.[1]

Zástupci

Chov v zoo

V evropských zoo bylo v létě 2019 chováno 13 z 16 rozlišovaných druhů supů.[2]

Na konci roku 2018 bylo v českých zoologických zahradách chováno celkem osm druhů supů[3]:

Největší kolekcí se mohla pochlubit Zoo Zlín se sedmi druhy. Pět druhů chovaly Zoo Liberec a Zoo Ostrava a čtyři druhy Zoo Praha. Mnoho chovatelských úspěchů bylo dosaženo díky vzájemné spolupráci těchto zoo, např. odchovy pěstouny v partnerské zoo.

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha patří mezi čelní chovatele této skupiny dravců. Vede evropský záchovný program pro supy mrchožravé a podílí se na reintrodukci supů do volné přírody (více viz Reintrodukce orlosupa bradatého či In-situ projekty na ochranu supa mrchožravého.

Na konci roku 2018 byly v Zoo Praha chovány čtyři druhy supů[4]:

V minulosti se v této zoo objevily také další druhy: sup bělohlavý, sup himálajský, sup holohlavý a dokonce raritní sup bengálský[5], který v roce 2019 nebyl chován v žádné evropské zoo.[2]

Reference

  1. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Kapitáne, trefil nás sup. Ptačí rekordman vyletěl do výšky přes 11 km. iDNES.cz [online]. 2014-10-07 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  2. a b Zootierliste [online]. [cit. 2019-09-04]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  3. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  4. Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  5. VAIDL, Antonín. Z historie chovu ptáků. Trojský koník. S. 22–31. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj