In-situ projekty na ochranu supa mrchožravého

In-situ projekty na ochranu supa mrchožravého jsou ochranářské aktivity, které se zabývají možnostmi odchovu a navracení jedinců tohoto nejohroženějšího evropského supa^[1] do volné přírody v Itálii a na Balkánském poloostrově.

Roku 2012 byl zřízen Evropský záchovný program, jehož hlavním koordinátorem je Zoologická zahrada v Praze, která se chovu supa mrchožravého věnuje od roku 1936.

Účast Zoo Praha

Zoo Praha patří mezi nejvýznamnější chovatele supa mrchožravého v Evropě a vede také evropský záchovný program pro tento druh. Proto rovněž iniciovala in-situ aktivity a podílí se na obnově populací přímo v evropské přírodě. Evropská populace tohoto nejmenšího supa totiž během posledních tří generací supa mrchožravého klesla na méně než polovinu. V případě balkánské populace se dokonce jedná o pokles o 70 %.

Zoo Praha proto podporuje organizaci Green Balkans, která připravuje podmínky pro návrat supů do balkánské přírody. Zoo se zároveň podílela na vypouštění supů v Itálii. Zároveň se snaží o rozšiřování chovu a populace v evropských zoo, a tím zvýšení potenciálu návratu do míst přirozeného výskytu.

Spolupráce na Balkáně

Balkánská populace supů mrchožravých je na Červeném seznamu IUCN řazena do kategorie „kriticky ohrožený“, přitom z Balkánu vede jedna ze dvou hlavních tahových cest supů. Třetina celé balkánské populace – tedy necelých 30 dospělých párů – žije v Bulharsku. Z toho důvodu začala Zoo Praha roku 2013 aktivizovat a vytvářet ochranářský projekt s bulharskou ochranářskou organizací Green Balkans.^[2] Dlouhodobým cílem aktivit je návrat supů mrchožravých vylíhnutých v lidské péči do hor na Balkánském poloostrově. Jednou z nutných podmínek k dosažení tohoto vytyčeného cíle je úspěšně rozmnožovat supy v chovatelských institucích, aby byl zajištěn dostatek mladých jedinců vhodných k vypuštění.

V první etapě projektu Zoo Praha finančně pomohla organizaci Green Balkans s výstavbou chovných voliér pro supy. Záchranné stanici Green Balkans ve Staré Zagoře v Bulharsku poskytla 16 000 euro na výstavbu tří voliér. Ty slouží jednak k umístění zraněných či jinak handicapovaných jedinců z volné přírody, jednak k sestavování potenciálních chovných párů a rovněž k samotnému chovu. Odchovaná mláďata jsou určena k vypuštění do přírody. Prostředky byly využity i na analýzu DNA k určení pohlaví ptáků, kteří jsou kvůli hendikepu v záchranné stanici a nemohou být vypuštěni zpět do volné přírody. Právě tito supi jsou návazně koordinátorem z Prahy rozmisťováni do evropských zoo.

Další podpora z pražské zoo byla určena na financování výstavby krmného místa pro supy v Bulharsku s rozpočtem 7 500 euro. Krmné místo supům poskytuje dostatek potravy v době, kdy pečují o mláďata, a po dlouhé migrační cestě z Afriky slouží jako první zastávka, kde ptáci načerpají ztracenou energii. Právě kvalitní síť krmných míst snižuje rizika spojená s úhyny supů po pozření otrávené návnady.^[3]

V srpnu 2016 proběhlo v rámci reintrodukčního programu také vlastní vypouštění tří mláďat do oblasti pohoří Stara Planina v Bulharsku. Jednalo se o dvě mláďata z vídeňské Tiergarten Schönbrunn a mládě, jež se narodilo v Paříži, ale které bylo odchováno pěstouny v Zoo Praha.^[4][5]

V roce 2017 za pomoci sponzora zajistila pražská zoo finanční prostředky na zakoupení SUV vozu pro organizaci Green Balkans k zajištění dostupnosti do vzdálených míst v málo přístupném terénu.^[6]

V srpnu 2018 došlo k převozu dvou supů mrchožravých z Česka do Bulharska. Jedno z mláďat se narodilo v Zoo Praha, druhé v Zoo Zlín.^[7] Obě byla v rámci vzájemné spolupráce odchována v pražské zoo a následně převezena právě do bulharského pohoří Východní Rodopy.^[8]

V letech 2016–2018 bylo do Bulharska převezeno 10 mláďat narozených ve čtyřech evropských zoo (Praha, Zlín, Vídeň, Paříž). Zoo Praha se na tom podílela pěti vlastními odchovy a dvěma pod pěstouny.^[9]

V únoru 2019 byl převezen jeden z pražských chovných párů (Lilly a Andy) do záchranné stanice ve Stare Zagoře. Cílem je snazší a operativnější přesun mláďat při reintrodukčních akcích.^[9] Dvě nově odchovaná mláďata tohoto páru by měla být v průběhu srpna 2019 vypuštěna do volné přírody.^[10]

Na počátku srpna 2019 došlo k transportu dvou mláďat (samiček) odchovaných v Zoo Praha (jedno z nich se narodilo v Zoo Zlín) do bulharských hor, kde dojde k vypuštění do volné přírody. Jedná se o ukázku dlouhodobé spolupráce úspěšných chovatelů supů Zoo Praha a Zoo Zlín, která vyúsťuje v návratu supů do volné přírody.^[10]

Vypouštění v Itálii

Aktivity na poli ochrany supů mrchožravých v přírodě se neomezují pouze na Bulharsko. V rámci vedení Evropského záchovného programu (EEP) se pracovníci Zoo Praha v srpnu 2015 zúčastnili převozu čtyř mladých supů do Itálie. Cílem akce bylo vypustit čtveřici ptáků společně s dvěma jedinci z toskánské chovné stanice CERM do přírody. Dva ze čtyř zmíněných supů se vylíhli v Zoo Praha, jedno mládě bylo ze Zoo Zlín a poslední ze zoo v Jerez la Frontera ve Španělsku. Jako místo vypuštění byl zvolen hluboký vápencový kaňon Gravina di Laterza v italské Apulii.

Supi byli před vypuštěním označeni vysílačkami, které umožňují sledování ptáků v terénu, a následně převezeni do vypouštěcí skalní niky – sítí chráněného výklenku ve skále, kde si několik dnů před vypuštěním zvykají na nové podmínky. Krmení i napájení bylo během aklimatizace a pobytu ve vypouštěcí nice prováděno shora tak, aby ptáci nepřišli do kontaktu s lidmi. Po celou dobu příprav byli ptáci sledováni kamerou. Vypuštění proběhlo ve formě stržení sítě, která chrání výklenek.

Chov hendikepovaných jedinců

Pod vedením Zoo Praha jsou do partnerských zoo umisťováni také trvale hendikepovaní supi z přírody, kteří se vinou svého zranění nemohou vrátit do volnosti. V zoologických zahradách se stávají cennou posilou chovu.

Reference

Zdroj