Gustav Vratislav Herrmann

Gustav Vratislav Herrmann
Narození 29. prosince 1839
Hradec Králové
Úmrtí 9. dubna 1873 (ve věku 33 let)
Hradec Králové
Povolání voják, literát
Domovské město Hradec Králové
Rodiče František Herrmann a Kateřina Herrmannová
Příbuzní Emil Herrmann a Ignát Herrmann (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gustav Vratislav Herrmann (29. prosince 1839 Hradec Králové – 9. dubna 1873 Hradec Králové) byl český spisovatel, překladatel a voják.[1]

Rodina

Narodil se jako nejstarší z dětí Františka Xavera Herrmanna a Kateřiny, rozené Pospíšilové, dcery Jana Hostivíta Pospíšila. Jeho mladšími bratry byl spisovatel a novinář Ignát Herrmann (1854–1935) a Emil Herrmann (1841–1892), rovněž literárně činný.[2]

Život

Studoval gymnázium v Hradci Králové. Kvůli odjezdu rodiny do amerického Texasu v roce 1851 ale studium přerušil v první gymnaziální třídě.[3] Po návratu do Čech se vyučil vyučil knihkupcem a v letech 1857–59 působil jako knihkupecký příručí a korektor u nakladatele Jana Otty v Praze.[1][4] Roku 1859 dobrovolně vstoupil do rakouské armády a stal se důstojníkem. V řadách 11. pěšího pluku sloužil v Čechách (Písek) a severní Itálii (Treviso, Rovigo /kde navštěvoval šikovatelskou školu/, Benátky, Battaglia, Trento). V roce 1860 se stal desátníkem a brzy šikovatelem. V roce 1864 byl povýšen do hodnosti poručíka.[3] Během války v roce 1866 se účastnil bojů s oddíly Guiseppa Garibaldiho v Tyrolsku. Po válce byl přeložen nejprve do Bolzana, následně do Lince. Později působil při generálním štábu, kde se podílel na zpracování mapových podkladů. V roce 1871 se v rámci vojenské služby vrátil do Hradce Králové. Pobýval i v Novém Bydžově. V roce 1872 byl povýšen na nadporučíka, avšak v důsledku plicního onemocnění z armády v roce 1873 odešel.[1][4] Zemřel téhož roku v nedožitých 34 letech.[4]

Kromě vojenské kariéry ale se svými bratry sdílel kulturní zájmy a byl od 17 let literárně činný. Ačkoliv mu bylo v době vojenské služby zakazováno publikovat, vydával zejména zábavné texty v různých časopisech (Poutník od Otavy, Lumír, Humoristické listy, Koleda). Překládal z několika jazyků (francouzštiny, angličtiny a němčiny).[1][4] Psal poezii i prózu – historické povídky, dobrodružné povídky pro mládež i verše. Jeho klíčovým dílem se stala historická povídka Bojanov, vydaná v roce 1860. Jako první do české povídky zapojil motivy z Ameriky[3], když v povídkách Osada u Červené řeky (1865) a Pohorský lovec (1869) uplatnil zkušenosti z pobytu v USA. Podílel se rovněž na sepsání historie 11. pěšího pluku rakouské armády. Dílo nazvané Geschichte des k. k. Infanterie-Regimentes Kronprinz Albert von Sachsen Nro. 11 (im Zusammenhange mit den gleichzeitigen größeren Kriegs-Begebenheiten) zůstalo v rukopise, umístěného v knihovně Rakouského státního archivu ve Vídni.[1]

Dílo

  • Bojanov: povídka z patnáctého věku (1860) – z doby Jiřího z Poděbrad
  • Ungvarská slečna (1863)[3] – dějově vychází z povstání Františka Rákócziho
  • Bitva u Lepanta: původní povídka z časů Veneciánské republiky (1864)
  • Osada u Červené řeky: vypravování z lesů a divočin severoamerických (1865)
  • Skotský zámek: dějepisný obraz pro dospělejší mládež (1867)
  • Pohorský lovec: obraz ze života osadníků amerických (1869)[5]

Překlady

  • Filip Körber: Povstání divochů na ostrově Javě (1858)
  • Eugène Sue: Salamandr: román ze života námořnického (1866)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e HERRMANN Gustav Vratislav 29.12.1839-9.4.1873 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Ignát Herrmann - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna 180 s. ISBN 978-80-85059-10-6. 
  4. ↑ a b c d Osobnosti regionu: Gustav Vratislav Herrmann. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b SKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 

Zdroj